Cerezyme 400 u

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Cerezyme 400 jednotek prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje 400 jednotek* imiglucerázy**. Po rekonstituci obsahuje roztok 40 jednotek (přibližně 1,0 mg) imiglucerázy v 1 ml (400 U/10 ml). Injekční lahvička musí být před použitím dále naředěna (viz bod 6.6). * Enzymová jednotka (U) je definována jako množství enzymu, které je schopno katalyzovat hydrolytickou reakci jednoho mikromolu syntetického substrátu para-nitrofenyl ß-D-glukopyranosidu (pNP-Glc) za minutu při teplotě 37 °C. ** Imigluceráza je modifikovaná forma humánní kyselé -glukosidázy a je produkována technologií rekombinantní DNA za použití savčí kultury vaječníkových buněk křečíka čínského (CHO) s modifikací mannózou pro cílení na makrofágy. Pomocné látky se známým účinkem: Jedna injekční lahvička obsahuje 41 mg sodíku. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Přípravek Cerezyme je bílý až téměř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace

Přípravek Cerezyme (imigluceráza) je indikován k dlouhodobé substituční enzymové terapii pacientů s potvrzenou diagnózou non-neuronopatického typu (Typ 1) nebo chronického neuronopatického typu (Typ 3) Gaucherovy choroby, kteří trpí klinicky signifikantními non-neurologickými projevy této nemoci. Non-neurologické projevy Gaucherovy choroby zahrnují jeden nebo více z následujících stavů:

anémie po vyloučení dalších možných příčin, jako je nedostatek železa,

trombocytopenie,

onemocnění kostí po vyloučení dalších možných příčin, jako je nedostatek vitaminu D,

hepatomegalie nebo splenomegalie. 4.2

Dávkování a způsob podání

Kontrola onemocnění má být prováděna lékaři, kteří mají znalosti a praktické zkušenosti s léčbou Gaucherovy choroby. Dávkování Vzhledem k rozmanitosti a multisystémové povaze projevů Gaucherovy choroby má být dávkování pro každého pacienta individuální na základě komplexního vyhodnocení všech klinických projevů choroby. Jakmile je dostatečně stanovena individuální odpověď pacienta u všech příslušných 2

klinických projevů, může být upraveno dávkování a četnost podání s cílem buď zachovat již dosažené optimální hodnoty u všech klinických projevů, nebo dále zlepšit ty klinické projevy, které ještě nebyly normalizovány. Existuje řada dávkovacích režimů, které byly shledány účinnými k léčení některých nebo všech nonneurologických projevů choroby. Úvodní dávky 60 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny prokázaly zlepšení hematologických a viscerálních parametrů během 6měsíční léčby a pokračování terapie touto dávkou pak buď zastavilo progresi anebo zlepšilo onemocnění kostí. Podávání i tak nízké dávky, jako je 15 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny, se projevilo prokazatelným zlepšením hematologických parametrů a organomegalie, ne však kostních parametrů. Obvyklá frekvence podávání infuzí je jednou za 2 týdny; pro tuto frekvenci infuze je k dispozici nejvíc dat. Pediatrická populace U pediatrické populace není nutná žádná úprava dávkování. Účinnost přípravku Cerezyme na neurologické příznaky u pacientů s chronickou Gaucherovou chorobou neuronopatického typu nebyla dosud stanovena, a proto pro tyto projevy nelze doporučit žádný speciální dávkovací režim (viz bod 5.1). Způsob podání Po rekonstituci a naředění se přípravek podává intravenózní infuzí. Při prvních infuzích má být přípravek Cerezyme podáván rychlostí nepřekračující 0,5 jedn./kg tělesné hmotnosti za minutu. Při dalším podání může být rychlost zvýšena, ale nemá překročit 1 jedn./kg tělesné hmotnosti za minutu. Zvýšení rychlosti infuze má být prováděno pod dohledem zdravotnického pracovníka. Infuzní podání léčivého přípravku Cerezyme v domácím prostředí je možné zvažovat u pacientů, kteří po dobu několika měsíců dobře snášejí infuzní podávání léčiva. Rozhodnutí o převedení pacienta na domácí podávání infuzí má být provedeno dle vyhodnocení a doporučení ošetřujícího lékaře. Infuzní podávání léčivého přípravku Cerezyme pacientem nebo pečovatelem v domácím prostředí vyžaduje proškolení zdravotnickým pracovníkem v klinickém prostředí. Pacient nebo pečovatel bude proškolen o technice podávání infuze a o vedení léčebného deníku. Pacienti, u kterých se během infuzního podávání objeví nežádoucí účinky, musí ihned přerušit infuzní podávání a vyhledat lékařskou pomoc. Je možné, že další infuze bude nutné podávat ve zdravotnickém zařízení. Dávka a rychlost podávání infuze musí zůstat při domácím podávání stejné a nesmí se měnit bez dohledu zdravotnického pracovníka. Návod k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. Lékaři a zdravotničtí pracovníci mají zaregistrovat pacienty s Gaucherovou chorobou, včetně pacientů s chronickými neuronopatickými projevy této nemoci, do registru „ICGG Gaucher Registry“ (viz bod 5.1). 4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita Současná data, při využití ELISA screeningu s následným potvrzením radioaktivně značenou protilátkou, ukazují, že během prvního roku terapie se přibližně u 15 % léčených pacientů vytvoří IgG protilátky proti imigluceráze. Přitom se ukazuje, že u pacientů, u kterých se vytvoří IgG protilátky, se tak stane nejčastěji během prvních 6 měsíců terapie, a zřídka kdy se protilátky proti přípravku

Cerezyme vyvinou po více než 12 měsících léčby. Doporučuje se, aby byli pacienti s podezřením na sníženou odezvu na léčbu pravidelně monitorováni na tvorbu IgG protilátek proti imigluceráze. U pacientů s protilátkami proti imigluceráze je větší riziko hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.8). Jestliže je u pacienta podezření na hypersenzitivní reakci, je doporučeno vyšetření na protilátky proti imigluceráze. Stejně jako u všech intravenózních proteinových přípravků jsou možné závažné hypersenzitivní alergické reakce, ale objevují se méně často. Pokud tyto reakce nastanou, doporučuje se okamžitě přerušit infuzi přípravku Cerezyme a zahájit vhodnou léčbu. Je třeba dodržovat aktuálně platné léčebné standardy týkající se neodkladné léčby. Pacienti, u kterých se vyvinuly protilátky nebo příznaky hypersenzitivity na přípravek Ceredase (algluceráza), mají být léčeni přípravkem Cerezyme (imiglucerázou) s opatrností. Reakce spojené s infuzí (IAR) U pacientů léčených imiglucerázou byly pozorovány reakce spojené s infuzí (IAR; infusion-associated reactions), jako je angioedém, pruritus, vyrážka, kopřivka, hrudní diskomfort, zimnice, únava, pálení v místě infuze, nepříjemné pocity v místě infuze, otok v místě infuze, pyrexie a tranzitorní hypertenze (viz bod 4.8). Před podáním přípravku Cerezyme je třeba pečlivě zvážit klinický stav pacienta. K prevenci nebo snížení výskytu IAR lze podat antihistaminika, antipyretika a/nebo kortikosteroidy. IAR se však mohou u pacientů vyskytnout i po premedikaci. Objeví-li se mírné nebo středně závažné IAR bez ohledu na premedikaci, mohou být příznaky zmírněny snížením rychlosti infuze nebo jejím dočasným přerušením. Objeví-li se závažné IAR, je třeba zvážit okamžité přerušení podávání přípravku Cerezyme a zahájit vhodnou léčbu. Po závažných IAR je třeba zvážit přínosy a rizika opětovného podávání přípravku Cerezyme (viz bod 4.8). Sodík Tento léčivý přípravek obsahuje 41 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 2 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. Podává se intravenózně v 0,9% roztoku chloridu sodného (viz bod 6.6). To je třeba vzít v úvahu u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku. Sledovatelnost Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství K dispozici jsou omezené zkušenosti zahrnující údaje o 150 těhotenstvích (primárně vycházející ze spontánních hlášení a z literatury), které naznačují, že používáním přípravku Cerezyme lze v těhotenství Gaucherovu chorobu úspěšně kontrolovat. Tyto údaje navíc naznačují, že přípravek Cerezyme nevykazuje žádnou malformační toxicitu vůči plodu, byť jsou statistické výsledky málo průkazné. Úmrtí plodu bylo hlášeno vzácně, ale není zřejmé, zda zde byla nějaká souvislost s užíváním přípravku Cerezyme nebo Gaucherovou chorobou.

Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech hodnotící vliv přípravku Cerezyme na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj. Není známo, zda přípravek Cerezyme prochází placentou do vyvíjejícího se plodu. U těhotných pacientek s Gaucherovou chorobou a u pacientek, které plánují otěhotnět, je nutné posoudit pro každé těhotenství přínosy a rizika léčby. U pacientek s Gaucherovou chorobou, které otěhotní, může během těhotenství a šestinedělí nastat období zvýšené aktivity onemocnění. To zahrnuje zvýšené riziko kostních projevů, exacerbaci cytopenie, krvácení a zvýšenou potřebu transfuze. Je známo, že těhotenství a laktace negativně ovlivňují homeostázu vápníku u matky a urychlují metabolický obrat kosti. To může přispívat k dalšímu zatížení skeletálního onemocnění u Gaucherovy choroby. Dosud neléčeným ženám se má doporučit zahájit léčbu před početím, aby si udržely optimální zdraví. U žen, které používají přípravek Cerezyme, je nutné zvážit pokračování léčby během těhotenství. Kvůli individuální úpravě dávkování dle potřeb pacientky a její reakce na léčbu je nutné důkladně sledovat těhotenství a klinické projevy Gaucherovy choroby. Kojení Není známo, zda se tato léčivá látka vylučuje do lidského mateřského mléka, enzym je ale pravděpodobně v gastrointestinálním traktu dítěte stráven. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Cerezyme nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 4.8

Nežádoucí účinky

Tabulkový přehled nežádoucích účinků Nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce níže podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu: (časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1 000 až <1/100) a vzácné (1/10 000 to <1/1 000). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí dle klesající závažnosti. Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA Poruchy nervového systému Srdeční poruchy

Časté

Méně časté

Vzácné

Závrať, bolest hlavy, parestezie Tachykardie, cyanóza Zrudnutí, hypotenze

Cévní poruchy Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Gastrointestinální poruchy

Dyspnoe, kašlání

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivní reakce

Tranzitorní hypertenze

Zvracení, nauzea, abdominální křeče, průjem Anafylaktoidní reakce

5. Není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Kopřivka, angioedém, pruritus, vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Artralgie, bolest zad Diskomfort v místě infuze, pálení v místě infuze, otok v místě infuze, sterilní absces v místě injekce, hrudní diskomfort, horečka, třesavka, únava

Popis vybraných nežádoucích účinků Hypersenzitivita (včetně anafylaxe) Příznaky naznačující hypersenzitivitu byly celkově zaznamenány u přibližně 3 % pacientů. Během infuzí nebo krátce po nich se objevily příznaky jako je parestezie, tachykardie, cyanóza, zrudnutí, hypotenze, dyspnoe, kašlání, kopřivka/angioedém, pruritus, vyrážka, bolest zad a hrudní diskomfort (viz bod 4.4). Reakce spojené s infuzí U pacientů léčených imiglucerázou byly pozorovány reakce spojené s infuzí (IAR), jako je angioedém, pruritus, vyrážka, kopřivka, hrudní diskomfort, zimnice, únava, pálení v místě infuze, diskomfort v místě infuze, otok v místě infuze, pyrexie a tranzitorní hypertenze (viz bod 4.4). Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. 4.9

Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování. U pacientů byly použity dávky až 240 U/kg tělesné hmotnosti podávané jednou za 2 týdny. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Enzymy, Imigluceráza (rekombinantní ß-glukocerebrosidáza cílená na makrofágy), ATC kód: A16AB02.

6. Mechanismus účinku

Gaucherova choroba je vzácná recesivně dědičná metabolická porucha způsobená nedostatkem lysozomálního enzymu kyselé -glukosidázy. Tento enzym štěpí glukosylceramidy, klíčové složky lipidové struktury buněčných membrán, na glukózu a ceramid. U jedinců s Gaucherovou chorobou je degradace glukosylceramidu nedostatečná, což vede ke hromadění velkého množství této látky v lysozomech makrofágů (nazývaných „Gaucherovy buňky“) a následně k rozsáhlé sekundární patologii. Gaucherovy buňky se typicky nacházejí v játrech, slezině a kostní dřeni a příležitostně také v plicích, v ledvinách a ve střevech. Klinicky je Gaucherova choroba heterogenním fenotypovým spektrem. Nejčastějšími projevy onemocnění jsou hepatosplenomegalie, trombocytopenie, anémie a skeletální patologie. Skeletální abnormality jsou často nejvíce oslabujícími a invalidizujícími rysy Gaucherovy choroby. Mezi tyto skeletální projevy patří infiltrace kostní dřeně, osteonekróza, bolest kostí a kostní krize, osteopenie a osteoporóza, patologické zlomeniny a porucha růstu. Gaucherova choroba je spojována se zvýšenou produkcí glukózy a zvýšeným klidovým energetickým výdejem, což může přispívat k únavě a kachexii. Pacienti s Gaucherovou chorobou mohou také být náchylní k infekcím. Navíc bývá Gaucherova choroba spojována se zvýšeným rizikem abnormalit imunoglobulinů, jako je hyperimunoglobulinemie, polyklonální gamapatie, monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS; monoclonal gammopathy of undetermined significance) a mnohočetného myelomu. Přirozený průběh Gaucherovy choroby obvykle vykazuje progresi s rizikem ireverzibilních komplikací vznikajících v různých orgánech v průběhu času. Klinické projevy Gaucherovy choroby mohou nepříznivě ovlivnit kvalitu života. Gaucherova choroba je spojována se zvýšenou morbiditou a časnou mortalitou. Známky a příznaky, které se objevují v dětství, obvykle představují závažnější formu Gaucherovy choroby. U dětí může Gaucherova choroba vést ke zpomalenému růstu a opožděné pubertě. Plicní hypertenze je známou komplikací Gaucherovy choroby. Pacienti, kteří podstoupili splenektomii, mají zvýšené riziko plicní hypertenze. Léčba přípravkem Cerezyme snižuje ve většině případů nutnost splenektomie a včasná léčba přípravkem Cerezyme je spojena se sníženým rizikem plicní hypertenze. Po stanovení diagnózy Gaucherovy choroby a v průběhu času se doporučuje rutinní vyšetření ke zjištění plicní hypertenze. Zejména pacienti s diagnostikovanou plicní hypertenzí mají dostávat adekvátní dávky přípravku Cerezyme k zajištění kontroly základní Gaucherovy choroby a mají být vyšetřeni z důvodu potřeby další specifické léčby plicní hypertenze. Farmakodynamické účinky Imigluceráza (rekombinantní kyselá ß-glukosidázá cílená na makrofágy) nahrazuje nedostatečnou aktivitu enzymu a hydrolyzuje glukosylceramid, čímž koriguje počáteční patofyziologii a předchází sekundární patologii. Přípravek Cerezyme zmenšuje velikost sleziny a jater, zlepšuje nebo normalizuje trombocytopenii a anémii, zlepšuje nebo normalizuje denzitu kostního minerálu a zatížení kostní dřeně, a snižuje nebo eliminuje bolest kostí nebo kostní krizi. Přípravek Cerezyme snižuje klidový energetický výdej. Bylo prokázáno, že přípravek Cerezyme zlepšuje jak mentální, tak fyzické aspekty kvality života pacientů s Gaucherovou chorobou. Přípravek Cerezyme snižuje chitotriosidázu, což je biomarker akumulace glukosylceramidu v makrofázích a odpovědi na léčbu. Bylo prokázáno, že přípravek Cerezyme umožňuje u dětí normální pubertální vývoj a napomáhá dohnat růst, což vede k normální výšce a denzitě kostního minerálu v dospělosti. Klinická účinnost a bezpečnost Rychlost a rozsah odpovědi na léčbu přípravkem Cerezyme závisí na dávce. Obecně mohou být zaznamenána zlepšení u orgánů s rychlejším tempem obnovy, jako je hematologický systém, spíše než u těch s pomalejší obnovou, jako jsou kosti. V analýze Registru Gaucherovy choroby ICGG u velké kohorty pacientů (n=528) s Gaucherovou chorobou typu 1 byl pozorován na čase a dávce závislý účinek přípravku Cerezyme na hematologické a viscerální parametry (počet trombocytů, koncentrace hemoglobinu, objem sleziny a jater) v rozmezí dávek 15, 30 a 60 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny. Pacienti léčení dávkou 60 U/kg tělesné

7. hmotnosti každé 2 týdny vykazovali rychlejší zlepšení a větší maximální účinek léčby ve srovnání

s pacienty, kteří dostávali nižší dávky. Obdobně v analýze denzity kostního minerálu Registru Gaucherovy choroby ICGG za použití duální rentgenové absorpciometrie (DXA) u 342 pacientů bylo po 8 letech léčby dosaženo normální denzity kostního minerálu při dávce přípravku Cerezyme 60 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny, ale nikoliv při nižších dávkách 15 a 30 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny (Wenstrup a kol., 2007). Ve studii zkoumající 2 kohorty pacientů léčených mediánem dávky 80 U/kg tělesné hmotnosti každé 4 týdny a mediánem dávky 30 U/kg tělesné hmotnosti každé 4 týdny, u pacientů se skóre zátěže kostní dřeně 6, dosáhlo snížení skóre o 2 body po 24 měsících léčby přípravkem Cerezyme více pacientů z kohorty s vyšší dávkou (33 %; n=22) ve srovnání s pacienty v kohortě s nižší dávkou (10 %; n=13) (de Fost a kol., 2006). Léčba přípravkem Cerezyme v dávce 60 U/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny prokázala zmírnění bolesti kostí již po 3 měsících léčby, snížení kostní krize během 12 měsíců a zlepšení denzity kostního minerálu po 24 měsících léčby (Sims a kol., 2008). Obvyklá frekvence infuze je jednou za 2 týdny (viz bod 4.2). Udržovací léčba každé 4 týdny (Q4) ve stejné kumulativní dávce jako dávka podávaná jednou za 2 týdny (Q2) byla studována u dospělých pacientů se stabilní reziduální Gaucherovou chorobou typu 1. Sdružený cílový parametr byl předem definován jako změna oproti výchozím hodnotám hemoglobinu, trombocytů, objemu jater a sleziny, kostní krize a onemocnění kostí. Dosažení nebo udržení stanovených terapeutických cílů pro hematologické a viscerální parametry u Gaucherovy choroby tvořilo další cílový parametr; 63 % pacientů léčených v režimu Q4 a 81 % pacientů léčených v režimu Q2 dosáhlo sdruženého cílového parametru ve 24 měsíci; rozdíl nebyl statisticky významný při 95% CI (-0,357; 0,058); 89 % pacientů léčených v režimu Q4 a 100 % pacientů léčených v režimu Q2 dosáhlo terapeutický cíl; rozdíl nebyl statisticky významný při 95% CI (-0,231; 0,060). Infuzní režim Q4 je možnou terapeutickou alternativou pro některé dospělé pacienty se stabilní reziduální Gaucherovou chorobou typu 1, klinická data jsou však omezená. Nebyly provedeny žádné kontrolované klinické studie účinku přípravku Cerezyme na neurologické projevy této choroby. Nelze tedy vyvozovat žádné závěry ohledně účinků enzymové substituční terapie na neurologické projevy choroby. Lékaři nebo zdravotničtí pracovníci mají zaregistrovat pacienty s Gaucherovou chorobou, včetně pacientů s chronickými neuronopatickými projevy, do registru „ICGG Gaucher Registry“. Údaje o pacientech shromažďované v tomto registru jsou anonymní. Cílem registru „ICGG Gaucher Registry“ je rozšířit pochopení Gaucherovy choroby a vyhodnotit účinnost enzymové substituční terapie, což má v konečném důsledku vést ke zlepšení v oblasti bezpečného a účinného používání přípravku Cerezyme. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Při 1hodinové nitrožilní infuzi čtyř dávek imiglucerázy (7,5; 15; 30; 60 U/kg tělesné hmotnosti) bylo dosaženo rovnovážného stavu enzymatické aktivity během 30 minut. Po infuzi plazmatická enzymatická aktivita prudce poklesla s poločasem rozpadu v rozmezí od 3,6 do 10,4 minut. Plazmatická clearence kolísala v rozmezí od 9,8 do 20,3 ml/min/kg (průměr ± SD 14,5 ± 4,0 ml/min/kg). Distribuční objem korigovaný na tělesnou hmotnost kolísal od 0,09 do 0,15 l/kg (průměr ± SD 0,12 ± 0,02 l/kg). Nezdá se, že by tyto proměnné byly závislé na dávce nebo délce trvání infuze, nicméně pro každou dávku a rychlost infuze byli studováni pouze 1 nebo 2 pacienti. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje založené na konvenčních studiích farmakologické bezpečnosti, toxicity po jednorázovém a opakovaném podání a genotoxicity nevykazují žádné zvláštní riziko pro člověka.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

Seznam pomocných látek

Mannitol Natrium-citrát (na úpravu pH) Monohydrát kyseliny citronové (na úpravu pH) Polysorbát 80 6.2

Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými jinými léčivými přípravky. 6.3

Doba použitelnosti

Neotevřené injekční lahvičky: 3 roky Naředěný roztok: Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 24 hodin při 2 °C – 8 °C (chráněn před světlem). 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3. 6.5

Druh obalu a obsah balení

Přípravek Cerezyme je dodáván v injekčních lahvičkách o objemu 20 ml, vyrobených z borosilikátového skla třídy I (čirého). Uzávěr tvoří silikonová butylová zátka s odtrhávacím uzávěrem garantujícím neporušenost obalu. K zajištění dostatečného objemu pro přesné naměření dávky obsahuje každá injekční lahvička navíc 0,6 ml. Velikost balení: 1, 5 nebo 25 injekčních lahviček v krabičce. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Jedna injekční lahvička přípravku Cerezyme je určena pouze k jednorázovému použití. Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován ve vodě pro injekci, naředěn 0,9% intravenózním roztokem chloridu sodného a poté podáván intravenózní infuzí. Počet injekčních lahviček, které je třeba vyjmout z chladničky a rekonstituovat, se určí na základě individuálního dávkovacího režimu pacienta. Příležitostně mohou být dávky upraveny malými korekcemi, aby se zabránilo vyhazování částečně použitých injekčních lahviček. Dávky lze zaokrouhlit na objem nejbližší plné injekční lahvičky, pokud celková měsíční dávka zůstane v podstatě nezměněna.

Použití aseptické techniky Rekonstituce Obsah jedné injekční lahvičky rekonstituujte v 10,2 ml vody pro injekci; vyhněte se prudkému nárazu vody pro injekci na prášek a jemným promícháváním zabraňte tvorbě pěny. Objem rekonstituovaného roztoku je 10,6 ml; pH rekonstituovaného roztoku je přibližně 6,2. Po rekonstituci vznikne čirá, bezbarvá kapalina bez přítomnosti cizích částic. Rekonstituovaný roztok se musí dále naředit. Před dalším naředěním pozorně zkontrolujte roztok v každé injekční lahvičce, zda neobsahuje cizí částice či nemá změněnou barvu. Nepoužívejte injekční lahvičky, které vykazují přítomnost cizích částic či změnu zabarvení. Rekonstituovaný roztok v injekčních lahvičkách ihned nařeďte a neuchovávejte jej pro pozdější použití. Naředění Rekonstituovaný roztok obsahuje 40 jednotek imiglucerázy v 1 ml. Rekonstituovaný objem umožňuje přesný odběr 10,0 ml (odpovídajících 400 jednotkám) z jedné injekční lahvičky. Odeberte 10,0 ml rekonstituovaného roztoku z každé injekční lahvičky a smíchejte s dalšími odebranými objemy. Poté nařeďte kombinované objemy 0,9% intravenózním roztokem chloridu sodného tak, aby bylo dosaženo celkového objemu od 100 do 200 ml. Infuzní roztok opatrně promíchejte. Podávání Aby byly odstraněny proteinové částice, doporučuje se podávat naředěný roztok přes 0,2 µm in-line filtr s nízkou vazbou proteinů. Tím nedojde ke ztrátě aktivity imiglucerázy. Doporučuje se, aby byl naředěný roztok podán v průběhu 3 hodin. Přípravek naředěný 0,9% intravenózním roztokem chloridu sodného zůstane chemicky stabilní, bude-li uchováván nejdéle 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C a chráněn před světlem; mikrobiologická bezpečnost však bude záviset na tom, zda rekonstituce a naředění bylo provedeno asepticky. Přípravek Cerezyme neobsahuje žádné konzervační látky. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sanofi B.V., Paasheuvelweg 25, 1105 BP Amsterdam, Nizozemsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

EU/1/97/053/003 EU/1/97/053/004 EU/1/97/053/005

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17. listopadu 1997 Datum posledního prodloužení registrace: 17. září 2007

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://www.ema.europa.eu.