Morphine kalceks 10 mg/ml

Sp. zn. sukls312879/2024 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Morphine Kalceks 10 mg/ml injekční roztok 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

10 mg/ml trihydrátu morfin-hydrochloridu, což odpovídá 7,6 mg/ml morfinu. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok Čirá, bezbarvá nebo nažloutlá tekutina, pH 3-5. Osmolarita 0,035-0,055 osmol/l. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Závažné bolestivé stavy, které lze adekvátně zvládnout pouze opioidními analgetiky. 4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování Podávání a dávkování musí být upraveny podle povahy a intenzity bolesti a celkového stavu pacienta. Individuální kritéria pro dávkování závisí na věku, hmotnosti, intenzitě bolesti a medikamentózní a analgetické anamnéze pacienta. Dospělí: 1-1,5 ml injekčního roztoku (10-15 mg trihydrátu morfin-hydrochloridu) subkutánně nebo intramuskulárně 1-3krát denně. V naléhavých případech může být morfin podáván pomalu intravenózně. Starší pacienti Při léčbě morfinem je nutná opatrnost a počáteční dávka má být snížena. Porucha funkce jater a ledvin Při léčbě morfinem je nutná opatrnost a počáteční dávka má být snížena. U pacientů s bronchiálním astmatem, obstrukcí horních cest dýchacích, poraněními lebky, peritoneální dialýzou, hypotenzí spojenou s hypovolemií, hypotyreózou, zánětlivým střevním onemocněním, pankreatitidou, spazmy žlučových cest nebo močovodu může být potřebné dávku snížit. Monitorování léčby Nauzea, zvracení a zácpa mohou být potlačeny podáním 0,25-0,5 mg atropinu subkutánně. Respirační depresi lze zvrátit použitím naloxonu. Způsob podání 1

Intravenózní, intramuskulární nebo subkutánní podání. Cíle léčby a její ukončení Před zahájením léčby přípravkem Morphine Kalceks je třeba se s pacientem dohodnout na strategii léčby, včetně délky léčby a jejích cílů a plánu ukončení léčby, v souladu s pokyny pro léčbu bolesti. V průběhu léčby mají být lékař a pacient často v kontaktu, aby bylo možné vyhodnotit, zda je nutné pokračovat v léčbě, zvážit ukončení léčby a v případě potřeby upravit dávkování. Pokud u pacienta již léčba přípravkem Morphine Kalceks není nutná, doporučuje se dávku postupně snižovat, aby se zabránilo abstinenčním příznakům. Pokud není k dispozici adekvátní kontrola bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese primárního onemocnění (viz bod 4.4). Délka léčby Přípravek Morphine Kalceks se nemá používat déle, než je nezbytné. 4.3

Kontraindikace

− − − − −

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1; stagnace sekretu v dýchacích cestách; respirační deprese; akutní onemocnění jater; úzkostné stavy ovlivněné alkoholem nebo hypnotiky.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnost je nutná u pacientů s hypertrofií prostaty, myasthenia gravis. Morfin nemá být používán při idiopatické bolesti nebo při bolesti s psychopatologickými charakteristikami (souvisejícími s nedostačující úlevou od bolesti). Morfin samotný nemá být podáván během atak biliární nebo renální koliky, protože může prohlubovat křeče. V těchto případech může být morfin podáván v kombinaci se spasmolytikem. Po encefalitidě mohou být účinky morfinu zesíleny. Léčba inhibitory MAO, viz bod 4.5. Hyperalgezie, která neodpovídá na další zvýšení dávky morfinu, se může objevit zejména u vysokých dávek. Může být zapotřebí snížit dávku morfinu nebo změnit opioid. Rifampicin může snížit plazmatické koncentrace morfinu. Během léčby rifampicinem a po jejím ukončení je třeba monitorovat analgetický účinek morfinu a upravit dávky morfinu. Poruchy dýchání související se spánkem Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem, včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů. Závažné kožní nežádoucí účinky (severe cutaneous adverse reaction, SCAR) V souvislosti s léčbou morfinem byla hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), která může být život ohrožující či fatální. Většina kožních nežádoucích účinků se vyskytla během prvních 10 dnů léčby. Pacienti mají být informováni o symptomech AGEP a musí být poučeni, aby v případě, že se u nich tyto příznaky objeví, vyhledali lékařskou pomoc. Jestliže se objeví symptomy naznačující tyto kožní nežádoucí účinky, je nutné morfin vysadit a zvážit alternativní léčbu. Poruchy jater a žlučových cest Morfin může způsobit dysfunkci a spasmus Oddiho svěrače, a tím zvýšit intrabiliární tlak a zvýšit riziko vzniku symptomů žlučových cest a pankreatitidy. Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost) 2

Při opakovaném podávání opioidů, jako je přípravek Morphine Kalceks, se může vyvinout tolerance a fyzická a/nebo psychická závislost. Opakované užívání přípravku Morphine Kalceks může vést k poruše z užívání opioidů (opioid use disorder, OUD). Vyšší dávka a delší doba léčby opioidy může zvýšit riziko vzniku OUD. Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání přípravku Morphine Kalceks může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní nebo rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a porucha osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD. Před zahájením léčby přípravkem Morphine Kalceks a během léčby je třeba se s pacientem dohodnout na cílech léčby a plánu ukončení léčby (viz bod 4.2). Před léčbou a v jejím průběhu má být pacient rovněž informován o rizicích a symptomech OUD. Pokud se tyto symptomy objeví, pacienti mají být poučeni, že se musí obrátit na svého lékaře. U pacientů bude třeba sledovat náznaky chování s cílem získat léčivý přípravek (např. předčasné žádosti o opakované předepsání). To zahrnuje kontrolu současně podávaných opioidů a psychoaktivních léčiv (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se symptomy OUD je nutno zvážit poradu s adiktologem. Syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom) Riziko syndromu z vysazení léku se zvyšuje s délkou užívání léku a s vyššími dávkami. Příznaky lze minimalizovat úpravou dávky nebo lékové formy a postupným vysazením morfinu. Jednotlivé příznaky viz bod 4.8. Akutní hrudní syndrom u pacientů se srpkovitou anémií Vzhledem k možné souvislosti mezi akutním hrudním syndromem a užíváním morfinu u pacientů se srpkovitou anémií léčených morfinem během vazookluzivní krize je nutné pečlivě sledovat příznaky akutního hrudního syndromu. Nedostatečnost nadledvin Opioidní analgetika mohou způsobit reverzibilní nedostatečnost nadledvin vyžadující sledování a substituční léčbu glukokortikoidy. Příznaky nedostatečnosti nadledvin mohou zahrnovat např. nevolnost, zvracení, nedostatek chuti k jídlu, únavu, slabost, závratě nebo nízký krevní tlak. Snížené hladiny pohlavních hormonů a zvýšená hladina prolaktinu Dlouhodobé užívání opioidních analgetik může být spojeno se sníženými hladinami pohlavních hormonů a zvýšenou hladinou prolaktinu. Příznaky zahrnují snížené libido, impotenci nebo amenoreu. Riziko plynoucí ze souběžného užívání sedativních léčivých přípravků, jako jsou benzodiazepiny nebo podobné léčivé přípravky Souběžné používání přípravku Morphine Kalceks a sedativních léčivých přípravků, jako jsou benzodiazepiny či podobné léčivé přípravky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je třeba tyto sedativní léčivé přípravky souběžně předepisovat pouze pacientům, pro něž neexistují jiné možnosti léčby. Je-li rozhodnuto o předepsání přípravku Morphine Kalceks souběžně se sedativními léčivými přípravky, je třeba použít nejnižší účinnou dávku, přičemž léčba by měla být co nejkratší. Pacienty je třeba pečlivě sledovat s ohledem na příznaky respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich ošetřující osoby o těchto příznacích (viz bod 4.5). Perorální antiagregační léčba inhibitorem P2Y12 Během prvního dne souběžné léčby inhibitorem P2Y12 a morfinem byla pozorována snížená účinnost léčby inhibitorem P2Y12 (viz bod 4.5). Pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v ml roztoku, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

3

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, kterým je třeba se vyvarovat Barbituráty Barbituráty zesilují respiračně depresivní účinek opiátů a opioidů. Proto je třeba se této kombinaci vyhnout. Malá množství alkoholu Malá množství alkoholu mohou značně zvýšit slabý respiračně depresivní účinek morfinu. Proto je třeba se této kombinaci vyhnout. Inhibitory MAO Inhibitory MAO mohou potencovat účinky morfinu (respirační deprese a hypotenze). Během souběžné léčby petidinem a inhibitory MAO byl hlášen serotoninový syndrom, a výskyt stejné reakce nelze vyloučit ani během souběžné léčby morfinem a inhibitory MAO. Kombinace, které mohou vyžadovat úpravu dávkování Gabapentin a pregabalin Morfin je třeba používat s opatrností u pacientů, kteří souběžně užívají gabapentin nebo pregabalin. Při výběru léčby je třeba věnovat pozornost riziku CNS symptomů. Pokud jsou gabapentin a morfin podávány souběžně, je třeba zvážit snížení dávky gabapentinu. Proto mají být pacienti pečlivě sledováni, pokud jde o příznaky deprese CNS, jako je somnolence, a dávka gabapentinu nebo morfinu má být odpovídajícím způsobem snížena. Rifampicin Rifampicin snižuje plazmatickou koncentraci perorálního morfinu natolik významně, že k dosažení analgetického účinku jsou zapotřebí vyšší dávky než obvykle. Amitriptylin, klomipramin a nortriptylin Amitriptylin, klomipramin a nortriptylin zesilují analgetický účinek morfinu, pravděpodobně prostřednictvím zvýšené biologické dostupnosti. Může být nezbytné upravit dávkování. Smíšení agonisté/antagonisté morfinu Smíšení agonisté/antagonisté morfinu (buprenorfin, nalbufin, pentazocin) snižují analgetický účinek prostřednictvím kompetitivní inhibice receptorů, což zvyšuje riziko abstinenčních příznaků. Kombinace s nejasným klinickým významem Baklofen U jednoho pacienta způsobila kombinace morfinu a intratekálně podaného přípravku Lioresal snížení krevního tlaku. Riziko, že tato kombinace způsobuje apnoe nebo jiné symptomy CNS, nelze vyloučit. Hydroxyzin Souběžné podávání hydroxyzinu a morfinu může prostřednictvím aditivního účinku způsobit zvýšení deprese CNS a ospalost. Je třeba zvážit přechod na nesedativní antihistaminikum. Methylfenidát Methylfenidát může zvýšit analgetický účinek morfinu. Během souběžného podávání je třeba zvážit snížení dávky morfinu. Nimodipin Nimodipin může zvýšit analgetický účinek morfinu. Během souběžného podávání je třeba zvážit snížení dávky morfinu. Ritonavir 4

Hladiny morfinu mohou být sníženy jako důsledek indukce glukuronidace souběžně podávaným ritonavirem použitým jako antiretrovirový léčivý přípravek nebo farmakokinetický booster jiných inhibitorů proteázy. Perorální inhibitor P2Y12 U pacientů s akutním koronárním syndromem léčených morfinem byla pozorována zpožděná a snížená expozice perorální antiagregační léčby inhibitorem P2Y12. Tato interakce může souviset se sníženou gastrointestinální motilitou a může se vztahovat i na jiné opioidy. Klinický význam není znám, ale data naznačují potenciál snížené účinnosti inhibitoru P2Y12 u pacientů, kterým je současně podáván morfin a inhibitor P2Y12 (viz bod 4.4). U pacientů s akutním koronárním syndromem, u nichž nelze morfin vysadit a rychlá inhibice P2Y12 je považována za klíčovou, lze zvážit použití parenterálního inhibitoru P2Y12. Sedativní léčivé přípravky, jako jsou benzodiazepiny nebo podobné léčivé přípravky Souběžné užívání opioidů se sedativními léčivými přípravky, jako jsou benzodiazepiny nebo podobné léčivé přípravky, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu dalšího účinku tlumícího centrální nervový systém. Dávku a dobu trvání souběžného užívání je třeba omezit (viz bod 4.4). 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Muži a ženy ve fertilním věku Vzhledem k mutagenním vlastnostem nemá být morfin podáván mužům a ženám v produktivním/ fertilním věku, pokud není zajištěna účinná antikoncepce (viz bod 5.3). Těhotenství O použití morfinu u těhotných žen existuje omezené množství údajů. Morfin prochází placentární bariérou. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Z tohoto důvodu může být morfin během těhotenství používán pouze v případech, kdy přínos pro matku jednoznačně převáží riziko pro dítě. Dlouhodobé užívání morfinu během těhotenství může mít za následek vznik neonatálního opioidního abstinenčního syndromu. Morfin může prodloužit nebo zkrátit dobu trvání porodu. Pokud je podáván v průběhu porodu, může morfín zapříčinit respirační depresi novorozence. Novorozence, jejichž matky užívaly opioidní analgetika během těhotenství, je třeba sledovat s ohledem na příznaky novorozeneckého syndromu z vysazení léku (abstinenčního syndromu). Léčba může zahrnovat podávání opioidu a podpůrnou péči. Zvláště během 2 až 3 hodin před předpokládaným porodem má být Morphine Kalceks podáván pouze na základě přísné indikace a po analýze přínosu pro matku a rizika pro dítě. Kojení Morfin je vylučován do mateřského mléka, kde dosahuje vyšších koncentrací než v plazmě matky. Vzhledem k tomu, že u kojenců může být dosaženo klinicky významných koncentrací morfinu, kojení se nedoporučuje (viz bod 5.2). Fertilita Neexistují žádné klinické údaje o účincích morfinu na fertilitu u mužů a žen. Ze studií na zvířatech vyplynulo, že morfin může snížit fertilitu (viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Morphine Kalceks má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. 4.8

Nežádoucí účinky

5

Přibližně 20 % pacientů trpí nauzeou a zvracením. Většina nežádoucích účinků závisí na dávce. Níže uvedené nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA. Frekvence byly hodnoceny v souladu s následující konvencí: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Poruchy imunitního systému: Není známo: anafylaktoidni reakce. Endokrinní poruchy: Časté: zvýšené uvolňování ADH. Psychiatrické poruchy: Méně časté: dysforie. Není známo: euforie, poruchy spánku, paměti a koncentrace, závislost. Poruchy nervového systému: Časté: sedace, závrať. Méně časté: respirační deprese, dezorientace. Není známo: alodynie, hyperalgezie (viz bod 4.4), hyperhidróza, křeče, myoklonus. Poruchy oka: Časté:

mióza.

Srdeční poruchy: Vzácné: palpitace, tachykardie, synkopa. Cévní poruchy: Vzácné: ortostatická hypotenze, hypertenze, hypotenze, periferní edém. Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: Méně časté: bronchokonstrikce. Není známo: syndrom centrální spánkové apnoe. Gastrointestinální poruchy: Časté: zácpa, nauzea, zvracení. Není známo: pankreatitida, sucho v ústech. Poruchy jater a žlučových cest: Méně časté: spazmus žlučových cest. Není známo: spasmus Oddiho svěrače. Poruchy kůže a podkožní tkáně: Méně často: pruritus. Není známo: akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), kopřivka. Poruchy ledvin a močových cest: Časté: retence moči. Méně časté: spazmus močových cest. Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: Méně časté: slabost. Není známo: syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom).

6

Sedace obvykle ustupuje po několika dnech podávání. Nauzea a zvracení v průběhu dlouhodobé léčby obvykle ustupují. U predisponovaných osob se mohou vyskytnout spazmy žlučových a močových cest. Respirační depresivní účinek závisí na dávce a zřídkakdy je klinickým problémem. Závislost a tolerance zpravidla nezpůsobují problémy s léčbou závažné onkologické bolesti. Závislost na léku a syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom) Užívání opioidních analgetik může být spojeno s rozvojem fyzické a/nebo psychické závislosti nebo snášenlivosti. Opakované používání přípravku Morphine Kalceks může vést k závislosti na léku, a to i při terapeutických dávkách. Riziko závislosti na léku se může lišit v závislosti na individuálních rizikových faktorech pacienta, dávce a délce léčby opioidy (viz bod 4.4). Náhlé přerušení podávání opioidu nebo podávání antagonistů opioidů může vyvolat abstinenční syndrom, který se někdy může rovněž vyskytnout mezi dávkami. Léčba viz bod 4.4. Mezi fyziologické abstinenční příznaky patří: bolesti těla, třes, syndrom neklidných nohou, průjem, břišní kolika, nevolnost, příznaky podobné chřipce, tachykardie a mydriáza. Mezi psychologické příznaky patří dysforická nálada, úzkost a podrážděnost. V případě závislosti na lécích se často jedná o „bažení po léku“. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9

Předávkování

Příznaky předávkování Známkami předávkování jsou zornice velikosti špendlíkové hlavičky, respirační deprese, nízký krevní tlak a aspirační pneumonie. V závažných případech se může objevit oběhové selhání a kóma. V důsledku respiračního selhání může nastat smrt. Léčba předávkování Pokud je to opodstatněné, při perorálním podání výplach žaludku, živočišné uhlí, laxativum. Respirační deprese způsobená intoxikací morfinem může být zvrácena naloxonem, počáteční dávka u dospělých je 0,4 mg (u dětí 0,01 mg/kg) pomalu intravenózně, dávka se v případě potřeby postupně zvyšuje. Účelnou alternativou může někdy být kontinuální infuze naloxonu. Terapie s dýchacím přístrojem, pokud je indikována (u plicního edému s PEEP ventilem). V případě závažné intoxikace nemůže naloxon nahradit terapii s dýchacím přístrojem. Intravenózní tekutina (roztok elektrolytu, glukóza), kontrola krevních plynů, korekce acidózy. Symptomatická léčba. Toxicita Potenciální letální dávka u dospělých (bez rozvoje tolerance) je obvykle v rozmezí 40-60 mg perorálně (30 mg parenterálně). Skopolamin, hypnotika a alkohol potencují toxické účinky. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: přírodní opiové alkaloidy, ATC kód: N02AA01 Morfin je opioidní analgetikum se silným analgetickým účinkem. Analgetický účinek je částečně způsoben změnou vnímání bolesti a částečně zvýšením prahu bolesti. Morfin pravděpodobně uplatňuje svůj analgetický účinek na různých úrovních CNS. U starších pacientů se účinek morfinu na zmírnění 7

bolesti zvyšuje. Účinky morfinu na centrální nervový systém zahrnují také respirační depresi, psychiatrické symptomy, nauzeu a zvracení, miózu a uvolňování antidiuretického hormonu. Respirační depresivní účinek morfinu je způsoben inhibicí stimulujícího účinku oxidu uhličitého na respirační centrum v prodloužené míše. Tento účinek může vést k respirační insuficienci u pacientů s poruchou ventilační schopnosti způsobenou plicním onemocněním nebo jinými léčivými přípravky. Starší pacienti mohou být citlivější na nežádoucí účinky. Intoxikace morfinem vyžaduje léčbu s respirační podporou a podávání antidota. Morfin je metabolizován prostřednictvím konjugace na dva hlavní metabolity: morfin-6-glukuronid (M6G) a morfin-3-glukuronid (M3G). Mohou vzniknout také malá množství morfin-3,6diglukuronidu. M3G má nízkou afinitu k opioidním receptorům, tj. nemá zdokumentovaný analgetický účinek, ale může přispět k excitačním účinkům. M6G je dvojnásobně silnější než morfin při systémovém podávání, a farmakologické účinky M6G nemohou být odděleny od účinků morfinu. Během dlouhodobé léčby přispívá významnou částí k analgetickým účinkům morfinu. V důsledku stimulace dopaminových receptorů ve „spouštěcí zóně“ v prodloužené míše se může vyskytnout nauzea a zvracení. Zvýšené uvolňování antidiuretického hormonu během léčby morfinem přispívá ke snížení objemu moči. Morfin zvyšuje tonus hladkého svalstva gastrointestinálního traktu. To v důsledku pomalejšího průchodu potravy gastrointestinálním traktem způsobuje zácpu. Dále se zvyšuje tlak ve žlučových a močových cestách, což znamená, že morfin je méně vhodný při spazmech žlučových nebo močových cest. Morfin má návykové charakteristiky a proti účinkům morfinu se může vyvinout tolerance. Obvykle to však nezpůsobuje žádný problém při léčbě silné bolesti související s karcinomem. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika morfinu není závislá na dávce. Absorpce Maximální koncentrace v krvi je dosaženo během 10-20 minut. Distribuce Distribuční objem morfinu je přibližně 3 l/kg s vazbou na plazmatické proteiny přibližně 35 %. Morfin je široce distribuován po celém těle, zejména v ledvinách, játrech, plicích a slezině; nižší koncentrace se objevují v mozku a svalech. Morfin prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka (viz bod 4.6). Biotransformace Morfin je v játrech metabolizován na dva hlavní metabolity: morfin-3-glukuronid (M3G) (postrádá analgetický účinek, ale může přispívat excitačními účinky) a morfin-6-glukuronid (M6G) (účinnější než samotný morfin). Mohou vzniknout také malá množství morfin-3,6-diglukuronidu. Morfin a jeho metabolity podstupují enterohepatální cirkulaci. Eliminace Morfin je primárně eliminován glukuronidací a 5-10 % nezměněného morfinu je vylučováno močí. Clearance je přibližně 24 ml/min.kg a poločas rozpadu je přibližně 2-3 hodiny. Až 10 % dávky může být vyloučeno žlučí do stolice. M6G je vylučován močí, což při poruše funkce ledvin způsobuje kumulaci M6G. Specifické populace U pacientů s karcinomem jater může být zvýšena biologická dostupnost morfinu. Porucha funkce jater Zhoršená funkce jater ovlivňuje eliminaci morfinu. Porucha funkce ledvin

8

Zhoršená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci morfinu. M6G se vylučuje močí. U pacientů s poruchou funkce ledvin dochází ke kumulaci aktivního metabolitu M6G. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Dlouhodobé studie tumorogenního potenciálu morfinu na zvířatech nebyly provedeny. V neklinických studiích byly pozorovány účinky genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity. Mutagenní a tumorogenní potenciál Existují zřetelně pozitivní poznatky týkající se mutagenity, které ukazují, že morfin má klastogenní účinek a že tento účinek navíc ovlivňuje gamety. Morfin tedy musí být považován za mutagenní látku a tento účinek lze předpokládat také u člověka. Reprodukční toxicita Studie na zvířatech prokázaly potenciál poškození potomků po celou dobu gestace (malformace CNS, zpomalení růstu, atrofie varlat, změny v neurotransmiterních systémech a vzorcích chování, závislost). Navíc morfin působil na sexuální chování a plodnost samců různých živočišných druhů. U samců potkanů byla hlášena snížená fertilita a poškození chromozomů v gametách. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Chlorid sodný Koncentrovaná kyselina chlorovodíková (na úpravu pH) Voda pro injekci 6.2

Inkompatibility

Soli morfinu jsou citlivé na změny pH a mohou se v alkalickém prostředí vysrážet. Sloučeniny inkompatibilní se solemi morfinu zahrnují aminofylin, sodné soli barbiturátů, fenytoin a ranitidinhydrochlorid. 6.3

Doba použitelnosti

3 roky 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. 6.5

Druh obalu a obsah balení

Ampulky z bezbarvého skla, 10 x 1 ml. 5 ampulek v polyethylenové vložce. 2 vložky jsou balené v krabičce. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Potřísnění kůže a očí může způsobit pálivou bolest, zarudnutí a pruritus. Je nutné se vyhnout přímému kontaktu s přípravkem. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

9

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AS KALCEKS Krustpils iela 71E, Rīga, LV-1057, Lotyšsko Tel.: + 371 67083320 e-mail: kalceks@kalceks.lv 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

65/443/17-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 7. 3. 2018 Datum posledního prodloužení registrace: 2. 6. 2020 10.

DATUM REVIZE TEXTU

19. 11. 2024

10