Lunsumio 1 mg

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lunsumio 1 mg koncentrát pro infuzní roztok Lunsumio 30 mg koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lunsumio 1 mg koncentrát pro infuzní roztok Jedna injekční lahvička obsahuje 1 mg mosunetuzumabu v 1 ml v koncentraci 1 mg/ml. Lunsumio 30 mg koncentrát pro infuzní roztok Jedna injekční lahvička obsahuje 30 mg mosunetuzumabu ve 30 ml v koncentraci 1 mg/ml. Mosunetuzumab je standardní, humanizovaná protilátka izotyp G1 imunoglobulinu (Ig) působící na antigeny CD20/CD3, která je vyráběná technologií rekombinantní DNA v buňkách vaječníků čínského křečíka (CHO). Pomocná látka se známým účinkem Jedna 1mg injekční lahvička obsahuje 0,6 mg polysorbátu 20. Jedna 30mg injekční lahvička obsahuje 18 mg polysorbátu 20. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Koncentrát pro infuzní roztok. Čirá, bezbarvá tekutina s pH 5,8 a osmolalitou 240 – 356 mosmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace

Přípravek Lunsumio v monoterapii je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem (FL) po nejméně dvou předchozích systémových terapiích. 4.2

Dávkování a způsob podání

Přípravek Lunsumio lze podávat pouze pod dohledem lékaře s kvalifikací v používání protinádorových terapií a v prostředí s odpovídající lékařskou podporou k řešení závažných reakcí, jako jsou syndrom z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrome, CRS) a syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (immune effector cell-associated neurotoxicity syndrome, ICANS) (viz níže a bod 4.4).

Je důležité zkontrolovat označení přípravku, aby se zajistilo, že pacientovi je podávána správná léková forma (intravenózní nebo subkutánní fixní dávka), jak je předepsáno. Přípravek Lunsumio v intravenózní lékové formě není určen k subkutánnímu podání a musí být podáván výhradně formou intravenózní infuze. Dávkování Profylaxe a premedikace Přípravek Lunsumio je třeba podávat dostatečně hydratovaným pacientům. Podrobnosti o doporučené premedikaci kvůli CRS a infuzním reakcím uvádí tabulka 1. Tabulka 1

Premedikace, kterou je třeba podat pacientům před infuzí přípravku Lunsumio

Pacienti vyžadující premedikaci

Cyklus 1 a 2: všichni pacienti Cyklus 3 a dále: pacienti, u kterých předchozí dávka vyvolala CRS jakéhokoliv stupně

Premedikace Intravenózní kortikosteroidy: dexamethason 20 mg (preferovaná volba) nebo methylprednisolon 80 mg Antihistaminika: difenhydramin-hydrochlorid 50 – 100 mg nebo ekvivalentní perorální či intravenózní antihistaminikum Antipyretika: paracetamol 500 – 1 000 mg

Podání Podání dokončete nejméně 1 hodinu před infuzí přípravku Lunsumio Podejte nejméně 30 minut před infuzí přípravku Lunsumio

Doporučenou dávku přípravku Lunsumio pro každý 21denní cyklus uvádí tabulka 2. Tabulka 2

Dávka přípravku Lunsumio pro pacienty s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem

Den léčby Cyklus 1

Cyklus 2 Cyklus 3 a dále

den 1 den 8 den 15 den 1 den 1

Dávka přípravku Lunsumio 1 mg 2 mg 60 mg 60 mg 30 mg

Rychlost infuze Infuze přípravku Lunsumio v cyklu 1 je třeba podávat po dobu nejméně 4 hodin Při dobré snášenlivosti infuzí v cyklu 1 lze následující infuze přípravku Lunsumio podávat po dobu 2 hodin

Délka léčby Přípravek Lunsumio je třeba podávat v 8 cyklech, pokud u pacienta nedojde k nepřijatelné toxicitě nebo progresi onemocnění. U pacientů s úplnou odpovědí není třeba pokračovat po 8 cyklech v další léčbě. U pacientů s částečnou odpovědí nebo stabilním onemocněním po 8 cyklech léčby přípravkem Lunsumio je třeba v léčbě pokračovat dalších 9 cyklů (celkem 17 cyklů), pokud u pacienta nedojde k nepřijatelné toxicitě nebo progresi onemocnění.

Opožděné nebo vynechané dávky Tabulka 3

Doporučení ke znovuzahájení léčby přípravkem Lunsumio intravenózní infuze po opoždění dávky

Poslední podaná dávka

Postup při podání další dávky (dalších dávek)

Doba od podání poslední dávky 1 až 2 týdny

Podejte 2 mg (cyklus 1, den 8) a poté pokračujte podle plánu léčby. 1 mg Více než 2 týdny Zopakujte podání 1 mg (cyklus 1, den 1), poté Cyklus 1, den 1 podejte 2 mg (cyklus 1, den 8) a pokračujte podle plánu léčby. 1 až 2 týdny Podejte 60 mg (cyklus 1, den 15) a pokračujte podle plánu léčby. Více než 2 týdny, Zopakujte podání 2 mg (cyklus 1, den 8), poté 2 mg ale méně než 6 týdnů podejte 60 mg (cyklus 1, den 15) a pokračujte Cyklus 1, den 8 podle plánu léčby. 6 týdnů a více Zopakujte podání 1 mg (cyklus 1, den 1) a 2 mg (cyklus 1, den 8), poté podejte 60 mg (cyklus 1, den 15) a pokračujte podle plánu léčby. Více než 1 týden, ale méně Podejte 60 mg (cyklus 2, den 1) a poté než 6 týdnů pokračujte podle plánu léčby. 60 mg 6 týdnů a více Zopakujte podání 1 mg (cyklus 2, den 1) a 2 mg Cyklus 1, den 15 (cyklus 2, den 8), poté podejte 60 mg (cyklus 2, den 15), následně 30 mg (cyklus 3, den 1) a pokračujte podle plánu léčby. Více než 3 týdny, ale méně Podejte 30 mg (cyklus 3, den 1) a poté než 6 týdnů pokračujte podle plánu léčby. 60 mg 6 týdnů a více Zopakujte podání 1 mg (cyklus 3, den 1) a 2 mg Cyklus 2, den 1 (cyklus 3, den 8), poté podejte 30 mg (cyklus 3, den 15)*, následně 30 mg (cyklus 4, den 1) a pokračujte podle plánu léčby. Více než 3 týdny, ale méně Podejte 30 mg a poté pokračujte podle plánu než 6 týdnů léčby. 30 mg 6 týdnů a více Zopakujte podání 1 mg v den 1 a 2 mg v den 8 Cyklus 3 a další během dalšího cyklu, poté podejte 30 mg v den 15* a následně 30 mg v den 1 následných cyklů. *U dávek podávaných v den 1, den 8 a den 15 následujícího cyklu podejte všem pacientům premedikaci podle tabulky 1. Upozorňujeme, že všechny odkazy na cyklus a den se vztahují k nominálnímu cyklu a dni. Úprava dávkování U pacientů s reakcemi stupně 3 nebo 4 (např. závažná infekce, znovuvzplanutí nádorového onemocnění, syndrom nádorového rozpadu) je třeba léčbu dočasně přerušit, dokud příznaky nevymizí (viz bod 4.4). Syndrom z uvolnění cytokinů CRS je třeba určit na základě klinického obrazu (viz bod 4.4). U pacientů je třeba vyšetřit jiné možné příčiny horečky, hypoxie a hypotenze, např. infekce/sepse, a zahájit odpovídající léčbu. Infuzní reakce mohou mít klinicky stejné projevy jako CRS. Při podezření na CRS nebo infuzní reakci je třeba zahájit léčbu podle doporučení v tabulce 4. 4

Tabulka 4

Stupeň závažnosti1 a léčba CRS

Stupeň závažnosti CRS

Léčba CRS2

Další plánovaná infuze přípravku Lunsumio

Stupeň 1

Při výskytu CRS během infuze:

je třeba infuzi přerušit a zahájit léčbu příznaků

po vymizení příznaků je třeba v infuzi pokračovat se stejnou rychlostí

pokud se po znovuzahájení infuze znovu objeví příznaky, je třeba infuzi ukončit

Příznaky musí ustoupit nejméně 72 hodin před další infuzí.

Horečka ≥ 38 ºC

Pacienta je třeba častěji sledovat.

Při výskytu CRS po infuzi:

je třeba zahájit léčbu příznaků Pokud CRS trvá > 48 hodin po zahájení léčby příznaků:

je třeba zvážit podání dexamethasonu3 a/nebo tocilizumabu4,5 Při výskytu CRS během infuze:

je třeba infuzi přerušit a zahájit Horečka ≥ 38 ºC a/nebo léčbu příznaků hypotenze nevyžadující • po vymizení příznaků je třeba podání vazopresorů v infuzi pokračovat a/nebo hypoxie s 50% rychlostí vyžadující

pokud se po znovuzahájení nízkoprůtokový kyslík6 infuze znovu objeví příznaky, je aplikovaný nosní třeba infuzi ukončit kanylou nebo metodou „blow-by“ Při výskytu CRS po infuzi:

je třeba zahájit léčbu příznaků Stupeň 2

Nedojde-li po léčbě příznaků ke zlepšení:

je třeba zvážit podání dexamethasonu3 a/nebo tocilizumabu4,5

5. Příznaky musí ustoupit nejméně

72 hodin před další infuzí. Je třeba vhodným způsobem maximalizovat premedikaci.7 Je třeba zvážit podání další infuze s 50% rychlostí a častěji sledovat pacienta.

Stupeň závažnosti CRS

Léčba CRS2

Další plánovaná infuze přípravku Lunsumio

Při výskytu CRS během infuze:

je třeba infuzi ukončit Horečka ≥ 38 ºC a/nebo • je třeba zahájit léčbu příznaků hypotenze vyžadující

je třeba podat dexamethason3 podání vazopresoru a tocilizumab4,5 (s vasopresinem nebo bez vasopresinu) a/nebo Při výskytu CRS po infuzi: hypoxie vyžadující

je třeba zahájit léčbu příznaků vysokoprůtokový

je třeba podat dexamethason3 kyslík8 aplikovaný nosní a tocilizumab4,5 kanylou, kyslíkovou maskou, maskou bez Při CRS refrakterním vůči rebreatheru (NRB) nebo dexamethasonu a tocilizumabu: kyslíkovou maskou

je třeba intravenózně podat s Venturiho tryskou alternativní imunosupresiva9 (venti maska) a methylprednisolon Stupeň 3

Příznaky musí ustoupit nejméně 72 hodin před další infuzí. Při další infuzi je třeba pacienta hospitalizovat Je třeba vhodným způsobem maximalizovat premedikaci.7 Další infuzi je třeba podávat s 50% rychlostí.

1 000 mg/den do klinického zlepšení Při výskytu CRS během infuze nebo po infuzi:

léčbu přípravkem Lunsumio je třeba trvale ukončit Horečka ≥ 38 ºC a/nebo • je třeba zahájit léčbu příznaků hypotenze vyžadující

je třeba podat dexamethason3 a tocilizumab4,5 více vazopresorů (bez vasopresinu) a/nebo Při CRS refrakterním vůči dexamethasonu a tocilizumabu: hypoxie vyžadující

je třeba intravenózně podat alternativní imunosupresiva9 přetlakovou plicní a methylprednisolon 1 000 mg/den do klinického zlepšení ventilaci (např. CPAP, BiPAP, intubace a mechanická ventilace) Stupeň 4

ASTCT - American Society for Transplantation and Cellular Therapy. Premedikace může horečku maskovat; odpovídá-li proto klinický obraz obrazu CRS, postupujte podle těchto pokynů k léčbě. 2 Při CRS refrakterním vůči léčbě zvažte jiné příčiny včetně hemofagocytující lymfohistiocytózy. 3 Dexamethason je třeba podávat intravenózně v dávce 10 mg každých 6 hodin (nebo ekvivalent) do klinického zlepšení. 4 Ve studii GO29781 byl tocilizumab podáván intravenózně v dávce 8 mg/kg (nepřekračovat 800 mg na infuzi), jak bylo třeba k léčbě CRS. 5 Pokud po první dávce nedojde ke klinickému zlepšení známek a příznaků CRS, lze podat druhou dávku intravenózního tocilizumabu 8 mg/kg, a to nejdříve s odstupem 8 hodin (maximálně 2 dávky na příhodu). Celkové množství tocilizumabu podané během každých 6 týdnů léčby přípravkem Lunsumio nemá překročit 3 dávky.

6. Nízkoprůtokový kyslík je definován jako kyslík aplikovaný rychlostí < 6 l/min.

7. Podrobnosti viz tabulka 1.

8. Vysokoprůtokový kyslík je definován jako kyslík aplikovaný rychlostí ≥ 6 l/min.

9. Riegler L. et al. (2019).

Stupeň závažnosti a léčba syndromu neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) ICANS je třeba určit na základě klinického obrazu (viz bod 4.4). Vylučte jiné příčiny neurologických příznaků. Při podezření na ICANS je třeba zahájit léčbu podle doporučení v tabulce 5.

Tabulka 5

Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS)

Stupeňa Stupeň 1

Opatření Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.c,d

Skóre ICEb 7 – 9

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se spontánně probouzí

Stupeň 2 Skóre ICEb 3 – 6

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se probouzí po oslovení

Poskytněte podpůrnou terapii a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Zvažte jednorázově dexamethason v dávce 10 mg, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika (např. levetiracetam). Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.c,d Poskytněte podpůrnou terapii a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika (např. levetiracetam).

Stupeň 3 Skóre ICEb 0 – 2

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se probouzí na dotykový podnět, nebo jakýkoliv záchvatovitý stav, který rychle odezní, nebo fokální/lokální edém při neurozobrazovacím vyšetření

Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.d,e Poskytněte podpůrnou terapii, která může zahrnovat intenzivní péči, a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika až do odeznění ICANS. Podle potřeby použijte k léčbě záchvatů antiepileptika. Při rekurentním ICANS stupně 3 zvažte trvalé ukončení léčby přípravkem Lunsumio.

Stupeňa Stupeň 4

Opatření Trvale ukončete léčbu přípravkem Lunsumio.

Skóre ICEb 0

Poskytněte podpůrnou terapii, která může zahrnovat intenzivní péči, a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení.

nebo pacienta nelze probudit nebo k probuzení potřebuje silné nebo opakované dotykové podněty nebo život ohrožující dlouhotrvající (> 5 minut) záchvatovitý stav

nebo opakované záchvatovité stavy bez normalizace

nebo hluboká fokální motorická slabost

Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. Alternativně zvažte podání intravenózního methylprednisolonu v dávce 1 000 mg denně po dobu 3 dnů do zlepšení příznaků, pak pokračujte výše uvedenou léčbou. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika až do odeznění ICANS. Podle potřeby použijte k léčbě záchvatů antiepileptika.

nebo difúzní otok mozku při neurozobrazovacím vyšetření a Stupně závažnosti podle konsenzu American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT). b Hodnocení encefalopatie související s imunitními efektorovými buňkami (ICE), pokud lze pacienta probudit a lze u něj provést, vyhodnoťte: Orientovanost (orientovanost ohledně roku, měsíce, města, nemocnice = 4 body); Pojmenovávání (pojmenujte 3 předměty, např. ukažte hodiny, pero, knoflík = 3 body); Plnění pokynů (např. „Ukažte mi 2 prsty“ nebo „Zavřete oči a vyplázněte jazyk“ = 1 bod); Psaní (schopnost napsat standardní větu = 1 bod) a pozornost (odečítejte pozpátku po desíti ze 100 = 1 bod). Pokud pacienta nelze probudit a nelze u něj provést hodnocení ICE (ICANS stupně 4) = 0 bodů. c Před rozhodnutím o přerušení léčby přípravkem Lunsumio zvažte typ neurologické toxicity. d Viz bod Opožděné nebo vynechané dávky s pokyny k znovuzahájení léčby přípravkem Lunsumio po opoždění dávky. e Před znovuzahájením léčby přípravkem Lunsumio vyhodnoťte poměr přínosů a rizik. Zvláštní skupiny pacientů Starší pacienti U pacientů ve věku ≥ 65 let se nevyžaduje žádná úprava dávkování přípravku Lunsumio (viz bod 5.2). Porucha funkce ledvin Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio u pacientů s těžkou poruchou funkcí ledvin. Na základě farmakokinetiky není úprava dávkování u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkcí ledvin považována za nutnou (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio u pacientů s poruchou funkce jater. Na základě farmakokinetiky není úprava dávkování považována za nutnou (viz bod 5.2). Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost přípravku Lunsumio u dětí ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny. Způsob podání Přípravek Lunsumio je určen pouze k intravenóznímu podání. Naředění přípravku Lunsumio musí být provedeno asepticky pod dohledem zdravotnického pracovníka. Přípravek má být podán intravenózní infuzí samostatnou infuzní linkou. Při podání přípravku Lunsumio nepoužívejte in-line filtr. K podání přípravku Lunsumio lze použít filtry ke kapkové komůrce. V prvním cyklu je třeba přípravek Lunsumio podávat intravenózní infuzí po dobu nejméně 4 hodin. Jsou-li infuze v prvním cyklu dobře snášeny, lze infuze v následujících cyklech podávat po dobu 2 hodin. Přípravek Lunsumio nelze podávat intravenózní rychlou (push) ani bolusovou injekcí. Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. 4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio se vyskytl CRS, včetně život ohrožujících reakcí, (viz bod 4.8). Známky a příznaky zahrnovaly pyrexii, zimnici, hypotenzi, tachykardii, hypoxii a bolest hlavy. Infuzní reakce mohou mít klinicky stejné projevy jako CRS. K výskytu CRS docházelo převážně v cyklu 1, a to zejména v souvislosti s dávkami podanými ve dnu 1 a 15. Pacienty je třeba nejméně do konce cyklu 2 premedikovat kortikosteroidy, antipyretiky a antihistaminiky. Před podáním přípravku Lunsumio je třeba pacientům zajistit dostatečnou hydrataci. U pacientů je třeba sledovat výskyt známek nebo příznaků CRS. Pacienty je třeba poučit, aby okamžitě vyhledali lékaře, pokud se u nich kdykoliv vyskytnou známky nebo příznaky CRS. Lékaři mají podle indikace zahájit léčbu podpůrnou péčí, tocilizumabem a/nebo kortikosteroidy (viz bod 4.2). Závažné infekce U pacientů léčených přípravkem Lunsumio se vyskytly závažné infekce, jako jsou pneumonie, bakteremie a sepse nebo septický šok, z nichž některé ohrožovaly život pacienta nebo byly fatální (viz bod 4.8). Po podání infuze přípravku Lunsumio byla u pacientů zjištěna febrilní neutropenie.

Při aktivních infekcích nemá být přípravek Lunsumio podáván. Podání přípravku Lunsumio pacientům s anamnézou rekurentních nebo chronických infekcí (např. chronické aktivní onemocnění způsobené virem Epsteina a Barrové) se základními onemocněními, které je mohou predisponovat k infekcím, nebo po předchozí významné léčbě imunosupresivy je třeba opatrně zvažovat. Pacientům je třeba podat vhodné profylaktické antibakteriální, antivirové a/nebo antifungicidní léčivé přípravky. Před podáním a po podání přípravku Lunsumio je třeba u pacientů sledovat známky a příznaky infekce a zahájit odpovídající léčbu. V případě febrilní neutropenie je třeba u pacientů zhodnotit přítomnost infekce a zahájit léčbu antibiotiky, podáváním tekutin a jinou podpůrnou péčí podle místních doporučení. Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) U pacientů užívajících přípravek Lunsumio se vyskytl ICANS včetně závažných a život ohrožujících reakcí. ICANS se může vyskytnout souběžně s CRS, po vyléčení CRS nebo v nepřítomnosti CRS. Ke známkám ICANS hlášených v klinických studiích patřily zmatenost, letargie, encefalopatie, snížená úroveň vědomí a porucha paměti. Většina případů se vyskytla během cyklu 1. Po podání přípravku Lunsumio je u pacientů třeba sledovat možný výskyt známek a příznaků ICANS. Pacienti musí být poučeni, aby okamžitě vyhledali lékaře, pokud se u nich kdykoli vyskytnou známky nebo příznaky (viz níže Karta pacienta). Pacienty je třeba poučit, aby dávali pozor při řízení vozidel, jízdě na kole nebo obsluze těžkých nebo potenciálně nebezpečných strojů (nebo aby tyto činnosti při příznacích syndromu neprováděli) (viz bod 4.7). Při prvních známkách nebo příznacích ICANS zahajte léčbu ICANS podle doporučení v tabulce 5. Léčbu přípravkem Lunsumio je třeba přerušit nebo trvale ukončit podle doporučení. Hemofagocytující lymfohistiocytóza Hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH), včetně fatálních případů, byla hlášena u pacientů léčených přípravkem Lunsumio. HLH je život ohrožující syndrom vyznačující se horečkou, hepatomegalií a cytopeniemi. HLH se má zvážit v případě výskytu CRS, který je atypický nebo prodloužený. U pacientů je třeba sledovat výskyt klinických známek a příznaků HLH (viz bod 4.2). Při podezření na HLH musí být podávání přípravku Lunsumio přerušeno a musí být zahájena léčba HLH. Znovuvzplanutí nádorového onemocnění U pacientů léčených přípravkem Lunsumio bylo hlášeno znovuvzplanutí nádorového onemocnění (viz bod 4.8). Projevy zahrnovaly nový výskyt nebo zhoršení pleurálního výpotku, lokální bolest a otok v místech lymfomových lézí a zánět nádoru. Na základě mechanismu účinku přípravku Lunsumio je pravděpodobnou příčinou znovuvzplanutí nádorového onemocnění příliv T-lymfocytů do nádorových lézí po podání přípravku Lunsumio. Nebyly sice zjištěny žádné konkrétní rizikové faktory znovuvzplanutí nádorového onemocnění, ale pacienti s objemnými nádory v těsné blízkosti dýchacích cest a/nebo životně důležitého orgánu mají zvýšené riziko ohrožení a morbidity způsobené sekundárním účinkem objemu při znovuvzplanutí nádorového onemocnění. U pacientů léčených přípravkem Lunsumio je třeba sledovat a hodnotit výskyt znovuvzplanutí nádorového onemocnění na kritických anatomických místech. Syndrom nádorového rozpadu (TLS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio byl hlášen TLS (viz bod 4.8). Před podáním přípravku Lunsumio je třeba pacientům zajistit dostatečnou hydrataci. Pacientům je třeba podat vhodnou profylaxi hyperurikemie (např. alopurinol, rasburikáza). U pacientů je třeba sledovat výskyt známek nebo příznaků TLS, a to zejména u pacientů s vysokou nádorovou zátěží nebo s rychle proliferujícími

10. nádory a u pacientů s poruchou funkcí ledvin. Pacientům je třeba provádět biochemické rozbory krve

a neprodleně řešit abnormality. Imunizace Pacienti nemají být souběžně s léčbou přípravkem Lunsumio očkováni živými a/nebo oslabenými vakcínami. Nebyly provedeny žádné studie s pacienty po nedávném očkování živými vakcínami. Karta pacienta Předepisující lékař musí s pacientem probrat rizika přípravku Lunsumio. Pacientovi je třeba vydat kartu pacienta a poučit ho, aby měl kartu neustále při sobě. V kartě pacienta jsou uvedeny časté známky a příznaky CRS a ICANS včetně informací o tom, kdy má pacient vyhledat lékaře. Pomocná látka se známým účinkem Tento léčivý přípravek obsahuje polysorbát 20. Jedna injekční lahvička přípravku Lunsumio 1 mg koncentrát pro infuzní roztok obsahuje 0,6 mg polysorbátu 20 a jedna injekční lahvička přípravku Lunsumio 30 mg koncentrát pro infuzní roztok obsahuje 18 mg polysorbátu 20, což odpovídá 0,6 mg/ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Vzhledem k tomu, že zahájení léčby přípravkem Lunsumio vyvolává přechodné zvýšení hladin cytokinů, které může vyvolat inhibici enzymů CYP450, nelze vyloučit přechodný klinicky relevantní účinek na substráty CYP450 s úzkým terapeutickým rozmezím (např. warfarin, vorikonazol, cyklosporin apod.). Při zahájení léčby přípravkem Lunsumio u pacientů léčených substráty CYP450 s úzkým terapeutickým rozmezím je třeba zvážit terapeutické sledování. Dávku souběžně užívaného léčivého přípravku je třeba podle potřeby upravit. 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce Ženy ve fertilním věku musí během léčby a ještě nejméně 3 měsíce po poslední infuzi přípravku Lunsumio používat účinnou antikoncepci. Těhotenství Údaje o podávání přípravku Lunsumio těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Podávání přípravku Lunsumio se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje. Kojení Není známo, zda se mosunetuzumab/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Kojení má být během léčby přípravkem Lunsumio přerušeno. Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje o lidské fertilitě. Ve 26týdenních studiích toxicity s makaky jávskými s expozicemi (AUC) podobnými expozici (AUC) u pacientů při podání doporučené dávky nebyly zjištěny žádné poruchy samčích ani samičích reprodukčních orgánů.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Lunsumio má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k možnosti vzniku ICANS mají pacienti užívající přípravek Lunsumio riziko snížené úrovně vědomí (viz bod 4.4). Vzhledem k možnosti objevení ICANS je pacienty třeba poučit, aby dávali pozor při řízení vozidel, jízdě na kole nebo obsluze těžkých nebo potenciálně nebezpečných strojů (nebo aby tyto činnosti při příznacích syndromu neprováděli). 4.8

Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu Nežádoucí účinky uvedené v tomto bodu byly zjištěny v pivotní klinické studii GO29781 u pacientů léčených doporučenou intravenózní dávkou (n = 218) a doporučenou subkutánní dávkou (n = 139). Pacienti měli folikulární lymfom (51,8 %), difuzní velkobuněčný B-lymfom (26,9 %), transformovaný folikulární lymfom (9,8 %), lymfom z plášťových buněk (7,3 %), Richterovu transformaci (3,9 %) a jiné histologie (0,3 %). Medián počtu absolvovaných cyklů intravenózní léčby přípravkem Lunsumio byl 8 (rozmezí: 1 – 17), 37 % pacientů absolvovalo 8 cyklů a 15 % pacientů absolvovalo 8 až 17 cyklů. Pacienti, kteří obdrželi doporučenou intravenózní dávku (n = 218) a subkutánní dávku (n = 139), jsou pro tuto bezpečnostní populaci sloučeni (n = 357). V této sloučené populaci pro hodnocení bezpečnosti byly nejčastějšími pozorovanými nežádoucími účinky (≥ 20 %) syndrom z uvolnění cytokinů, neutropenie, vyrážka a infekce horních cest dýchacích. Nejčastěji pozorované závažné nežádoucí účinky (≥ 2 %) zahrnovaly syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) (17 % podle kritérií ASTCT), pyrexii (3 %), sepsi (3 %), infekci horních cest dýchacích (3 %) a pneumonii (5 %). Podávání přípravku Lunsumio bylo trvale ukončeno kvůli nežádoucímu účinku u 5,8 % (21/357) pacientů. U pacientů, kteří obdrželi doporučenou intravenózní dávku (n = 218), byl CRS jediným nežádoucím účinkem, který vedl k ukončení léčby u více než jednoho pacienta (2 pacienti [0,9 %]). Tabulkový přehled nežádoucích účinků Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů podle databáze MedDRA a kategorií četnosti. Kategorie četnosti jsou vymezeny takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé kategorii četnosti výskytu jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti. Tabulka 6

Nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem Lunsumio

Třídy orgánových systémů / Všechny stupně19 preferovaný termín nebo nežádoucí účinek Infekce a infestace Infekce horních cest dýchacích1 velmi časté 2 Infekce močových cest časté 3 Pneumonie časté 4 Infekce dolních cest dýchacích časté 5 Sepse časté Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) Znovuvzplanutí nádorového onemocnění6 časté

Stupeň 3 až 4

časté časté časté méně časté časté méně časté

Třídy orgánových systémů / Všechny stupně19 Stupeň 3 až 4 preferovaný termín nebo nežádoucí účinek Poruchy krve a lymfatického systému Neutropenie7 velmi časté velmi časté Anemie velmi časté časté 8 Trombocytopenie velmi časté časté Febrilní neutropenie časté časté Poruchy imunitního systému Syndrom z uvolnění cytokinů10 velmi časté časté 9,17 Hemofagocytující lymfohistiocytóza méně časté méně časté Poruchy metabolismu a výživy Hypofosfatemie11 velmi časté velmi časté 12 Hypokalemie velmi časté časté 13 Hypomagnezemie časté velmi vzácné Syndrom nádorového rozpadu méně časté méně časté Poruchy nervového systému Bolest hlavy14 velmi časté méně časté 15 Závrať časté méně časté Syndrom neurotoxicity související s imunitními časté velmi vzácné efektorovými buňkami16,17 Gastrointestinální poruchy Průjem velmi časté méně časté Nauzea velmi časté méně časté Poruchy kůže a podkožní tkáně Vyrážka18 velmi časté časté Svědění velmi časté velmi vzácné Suchá kůže velmi časté velmi vzácné Kožní exfoliace časté velmi vzácné Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Pyrexie velmi časté časté Zimnice velmi časté méně časté Vyšetření Zvýšená alaninaminotransferáza časté časté Zvýšená aspartátaminotransferáza časté časté 1 Infekce horních cest dýchacích zahrnuje infekci horních cest dýchacích, virovou infekci horních cest dýchacích, nazofaryngitidu, sinusitidu, rinovirovou infekci, bakteriální sinusitidu, virovou sinusitidu, infekci dýchacích cest, COVID-19 a virovou infekci dýchacích cest. 2 Infekce močových cest zahrnuje infekci močových cest, infekci močových cest vyvolanou bakteriemi Escherichia, akutní pyelonefritidu. 3 Pneumonie zahrnuje pneumonii a pneumonii způsobenou COVID-19. 4 Infekce dolních cest dýchacích zahrnuje infekci dolních cest dýchacích a bronchitidu. 5 Sepse zahrnuje sepsi, septický šok, bakteriemii, kandidovou sepsi. 6 Znovuvzplanutí nádorového onemocnění zahrnuje znovuvzplanutí nádorového onemocnění, pleurální výpotek, zánět nádoru a bolest v boku. 7 Neutropenie zahrnuje neutropenii a snížený počet neutrofilů. 8 Trombocytopenie zahrnuje trombocytopenii a snížený počet trombocytů. 9 Hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH) zahrnuje HLH. 10 Podle kritérií American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT). 11 Hypofosfatemie zahrnuje hypofosfatemii a snížení fosforu v krvi. 13

Hypokalemie zahrnuje hypokalemii a snížení draslíku v krvi. Hypomagnezemie zahrnuje hypomagnezemii a snížení hořčíku v krvi. 14 Bolest hlavy zahrnuje bolest hlavy, migrénu a diskomfort v hlavě. 15 Závrať zahrnuje závrať a vertigo. 16 Ve shodě s lékařským konceptem ICANS podle American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT) a zahrnuje zmatenost, ICANS, letargii, encefalopatii, sníženou úroveň vědomí a poruchu paměti. 17 Četnost výskytu stanovena výpočtem na základě dodatečných klinických studií. 18 Vyrážka zahrnuje vyrážku, erytematózní vyrážku, exfoliativní vyrážku, makulózní vyrážku, makulopapulózní vyrážku, svědící vyrážku, pustulózní vyrážku, erytém, palmární erytém, dermatitidu, akneiformní dermatitidu, kontaktní dermatitidu, palmoplantární erytrodysestezii a morbiliformní vyrážku. 19 Nežádoucí příhody stupně 5 se vyskytly pouze u nežádoucího účinku HLH, pneumonie, sepse a infekce horních cest dýchacích (tj. COVID-19) při podání mosunetuzumabu formou subkutánní injekce (každý u 1 pacienta) a u nežádoucího účinku pneumonie a sepse při podání mosunetuzumabu formou intravenózní infuze (každý u 1 pacienta). 13

Popis vybraných nežádoucích účinků Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze se CRS (podle kritérií ASTCT) jakéhokoliv stupně vyskytl u 39 % (86/218) pacientů; stupně 2 u 14 %, stupně 3 u 2,3 % a stupně 4 u 0,5 % pacientů léčených přípravkem Lunsumio. Jediný pacient s CRS stupně 4 měl folikulární lymfom v leukemické fázi a souběžně se u něj vyskytl TLS. CRS jakéhokoliv stupně se vyskytl u 15% pacientů po dávce ve dnu 1 cyklu 1, u 5 % po dávce ve dnu 8 cyklu 1, u 33 % po dávce ve dnu 15 cyklu 1, u 5 % po cyklu 2 a u 1 % v cyklu 3 a dále. Medián doby do nástupu CRS od zahájení podávání ve dnu 1 cyklu 1 byl 5 hodin (rozmezí: 1 – 73 hodin), ve dnu 8 cyklu 1 28 hodin (rozmezí: 5 – 81 hodin), ve dnu 15 cyklu 1 25 hodin (rozmezí: 0,1 – 391 hodin) a ve dnu 1 cyklu 2 46 hodin (rozmezí: 12 – 82 hodin). CRS se vyřešil u všech pacientů, medián délky příhod CRS byl 3 dny (rozmezí: 1 – 29 dnů). K nejčastějším známkám a příznakům CRS u 86 pacientů s CRS patřila pyrexie (98 %), zimnice (36 %), hypotenze (35 %), tachykardie (24 %), hypoxie (22 %) a bolest hlavy (16 %). U 16 % pacientů byl k léčbě CRS použit tocilizumab a/nebo kortikosteroidy: 6 % pacientů byl podán samotný tocilizumab, 6 % samotné kortikosteroidy a 4 % tocilizumab i kortikosteroidy. Z 10 % pacientů, kterým byl podán tocilizumab (samotný nebo s kortikosteroidem), dostalo 86 % jen jednu dávku tocilizumabu, nejvýše byly podány dvě dávky tocilizumabu k léčbě jedné příhody CRS. Z pacientů s CRS stupně 2 bylo 48 % pacientů léčeno symptomaticky bez kortikosteroidů a tocilizumabu, 18 % pacientů byl podán samotný tocilizumab, 21 % samotné kortikosteroidy a 12 % tocilizumab i kortikosteroidy. Pacientům s CRS stupně 3 nebo 4 byl podán tocilizumab, kortikosteroidy, vazopresory a/nebo doplňkový kyslík. U 3 % pacientů se po podání přípravku Lunsumio vyskytla hypotenze a/nebo hypoxie bez horečky; 2 % pacientů bez horečky byl podán tocilizumab a/nebo kortikosteroidy. K hospitalizaci kvůli CRS došlo u 21 % pacientů a medián délky hospitalizace byl 5 dnů (rozmezí: 0 – 30 dnů).

Neutropenie U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se neutropenie jakéhokoliv stupně vyskytla u 26,1 % (93/357) pacientů včetně 22,7 % s příhodou stupně 3 až 4. Medián doby od nástupu od první příhody neutropenie/poklesu počtu neutrofilů byl 50 dnů (rozmezí: 1 − 280 dnů) s mediánem délky 8 dnů (rozmezí: 1 – 487 dnů). Z 93 pacientů s příhodou neutropenie/poklesu počtu neutrofilů byl 68 % (63/93) podán G-CSF k léčbě příhody. Závažné infekce U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se závažné infekce jakéhokoliv stupně vyskytly u 17 % (60/357) pacientů. U pěti (1,4 %) pacientů se závažné infekce vyskytly souběžně s neutropenií stupně 3 až 4. Medián doby do nástupu první závažné infekce byl 92 dnů (rozmezí: 1 – 408 dnů), medián délky 15,5 dnů (rozmezí: 2 – 174 dnů). U 2,5 % (9/357) pacientů se vyskytly příhody stupně 5, které zahrnovaly pneumonii způsobenou COVID-19, COVID-19, pneumonii, septický šok a sepsi. Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami V širší populaci klinických studií se syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) vyskytl u 2,1 % (20/949) pacientů; 19 pacientů mělo příhody stupně 1 – 2 a 1 pacient měl příhodu stupně 3. K většině příhod došlo během prvního cyklu léčby. Většina případů se vyřešila. Medián doby do nástupu po první dávce byl 17 dnů (rozmezí: 1 den až 48 dnů). Medián doby trvání byl 3 dny (rozmezí: 1 den až 20 dnů). Hodnocení encefalopatie související s imunitními efektorovými buňkami (ICE) nebylo systematicky prováděno v referenční populaci studie. Znovuvzplanutí nádorového onemocnění U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se znovuvzplanutí nádorového onemocnění (včetně pleurálního výpotku a zánětu nádoru) vyskytlo u 3,1 % (11/357) pacientů včetně příhody stupně 2 u 1,4 % a příhody stupně 3 u 1,4 %. Medián doby do nástupu byl 13 dnů (rozmezí: 2 – 84 dnů), medián délky 36 dnů (rozmezí: 15 – 105 dnů). Syndrom nádorového rozpadu (TLS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se TLS vyskytl souběžně s CRS u 0,6 % (2/357) pacientů. Jeden pacient s folikulárním lymfomem, u kterého se vyskytl TLS stupně 4, byl v leukemické fázi. K nástupu TLS došlo ve dnech 2 a 24 a k vyřešení došlo během 3, resp. 6 dnů. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. 4.9

Předávkování

Při předávkování je třeba u pacientů pečlivě sledovat výskyt známek nebo příznaků nežádoucích účinků a případně zahájit vhodnou symptomatickou léčbu.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika; jiné monoklonální protilátky a konjugáty protilátka - léčivo, ATC kód: L01FX25 Mechanismus účinku Mosunetuzumab je anti-CD20/CD3 bispecifická protilátka cílená na B-lymfocyty exprimující antigen CD20 a přitahující T-lymfocyty. Agonistické účinky mosunetuzumabu jsou podmíněné – k cílené likvidaci B-lymfocytů dochází pouze při souběžné vazbě na CD20 na B-lymfocytech a na CD3 na T-lymfocytech. Při zapojení obou ramen mosunetuzumabu se vytváří imunologická synapse mezi cílovým B-lymfocytem a cytotoxickým T-lymfocytem s následnou aktivací T-lymfocytu. Při aktivaci T-lymfocytu prostřednictvím imunologické synapse se začnou uvolňovat perforin a granzymy, které vyvolávají rozklad B-lymfocytu s následným zánikem buňky. Přípravek Lunsumio vyvolal depleci B-lymfocytů (definovanou jako počty B-lymfocytů se znakem CD19 < 5 buněk/μl) po úvodním cyklu podávání (do cyklu 2, dne 1) jak při intravenózním, tak při subkutánním podání u většiny pacientů (95,2 % a 94,1 %) a deplece přetrvávala po celou dobu léčby. Klinická účinnost a bezpečnost Relabující nebo refrakterní nehodgkinský B-lymfom Byla provedena otevřená, multicentrická, multikohortová studie (GO29781) hodnotící přípravek Lunsumio u pacientů s relabujícím nebo refrakterním nehodgkinským B-lymfomem, u kterých se nepředpokládalo, že dostupná léčba umožní jejich delší přežití. Do kohorty s folikulárním lymfomem (FL) (n = 90) byli zařazeni pacienti s relabujícím nebo refrakterním FL (stupně 1 až 3a), kteří podstoupili nejméně dvě předchozí systémové terapie včetně monoklonální protilátky anti-CD20 a alkylačního přípravku. Pacienti s FL stupně 3b a pacienti s transformovaným FL na začátku studie se studie nemohli zúčastnit; pacienti s anamnézou transformovaného FL, ale s FL stupně 1 až 3a na začátku studie byli zařazeni do kohorty s FL. Ze studie byli vyloučeni pacienti s výkonnostním stavem Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) ≥ 2, významným kardiovaskulárním onemocněním (jako je srdeční onemocnění třídy III nebo IV podle New York Heart Association, infarkt myokardu během posledních 6 měsíců, nestabilní arytmie nebo nestabilní angina pectoris), významným aktivním plicním onemocněním, poruchou ledvinných funkcí (clearance kreatininu [CrCl] < 60 ml/min se zvýšenou hladinou kreatininu v séru), aktivním autoimunitním onemocněním vyžadujícím imunosupresivní léčbu, aktivními infekcemi (tj. chronickým aktivním onemocněním virem Epsteina a Barrové, akutní nebo chronickou hepatitidou C, hepatitidou B, HIV), progresivní multifokální leukoencefalopatií, současným nebo anamnestickým lymfomem nebo onemocněním centrální nervové soustavy (CNS), anamnestickým syndromem aktivace makrofágů/hemofagocytující lymfohistiocytózou, předchozí alogenní transplantací krvetvorných buněk nebo předchozí transplantací orgánu. Přípravek Lunsumio byl pacientům podáván intravenózně ve 21denních cyklech takto:

den 1 cyklu 1: 1 mg

den 8 cyklu 1: 2 mg

den 15 cyklu 1: 60 mg

den 1 cyklu 2: 60 mg

den 1 cyklu 3 a dále: 30 mg. Medián počtu cyklů byl 8; 59 % pacientů absolvovalo 8 cyklů a 18 % pacientů absolvovalo 8 až 17 cyklů.

Medián věku byl 60 let (rozmezí: 29 – 90 let), 31 % bylo ve věku > 65 a 7,8 % bylo ve věku ≥ 75 let. Celkem 61 % byli muži, 82 % byli běloši, 9 % Asiaté, 4 % černoši, 100 % mělo výkonnostní stav ECOG 0 nebo 1 a 34 % pacientů mělo „bulky disease“ nádorovou masu (nejméně jedno ložisko > 6 cm). Medián počtu předchozích linií léčby byl 3 (rozmezí: 2 – 10); 38 % se 2 předchozími liniemi, 31 % se 3 předchozími liniemi a 31 % s více než 3 předchozími liniemi. Všichni pacienti absolvovali léčbu přípravky anti-CD20 a alkylačními přípravky, 21 % absolvovalo autologní transplantaci krvetvorných buněk, 19 % absolvovalo léčbu inhibitory PI3K, 9 % léčbu rituximabem plus lenalidomidem a 3 % léčbu terapiemi CAR-T. Refrakterních vůči předchozí léčbě monoklonální protilátkou anti-CD20 bylo 79 % pacientů a refrakterních vůči monoklonální protilátce anti-CD20 i alkylačnímu přípravku bylo 53 % pacientů. Refrakterních vůči poslední předchozí terapii bylo 69 % pacientů a k progresi onemocnění do 24 měsíců od první systémové terapie došlo u 52 % pacientů. Primárním cílovým parametrem účinnosti byla úplná odpověď (CR) hodnocená nezávislým kontrolním zařízením podle standardních kritérií pro nehodgkinský B-lymfom (Cheson 2007). Přehled výsledků účinnosti je uveden v tabulce 7. Tabulka 7

Přehled účinnosti u pacientů s relabujícím/refrakterním FL

Parametr účinnosti

Lunsumio n = 90 Medián pozorování 18,3 měsíce (rozmezí: 2 – 27 měsíců) Úplná odpověď (CR), n (%) 54 (60,0) (95% CI) (49,1 – 70,2) Míra objektivní odpovědi (ORR), n (%) 72 (80,0) (95% CI) (70,3 – 87,7) Částečná odpověď (PR), n (%) 18 (20,0) (95% CI) (12,3 – 29,8) 1 Trvání odpovědi (DoR) Pacienti s příhodou, n (%) 29 (40,3) Medián, měsíce (95% CI) 22,8 (9,7 – NR) Pacienti bez příhody podle K-M 12 měsíců 61,8 (95% CI) (50,0 – 73,7) 18 měsíců 56,9 (95% CI) (44,1 – 69,6) Trvání úplné odpovědi (DoCR)2 Pacienti s příhodou, n (%) 16 (29,6) Medián, měsíce (95% CI) NR (14,6 – NR) Pacienti bez příhody podle K-M 12 měsíců 71,4 (95% CI) (57,9 – 84,9) 18 měsíců 63,7 (95% CI) (48,0 – 79,4) CI – interval spolehlivosti; K-M – podle Kaplana a Maiera; NR – nedosaženo. Klinická uzávěrka: 27. srpna 2021. Bylo provedeno testování hypotéz pro primární cílový parametr nezávisle hodnocená míra CR. 1 DoR je definováno jako doba od počátečního výskytu doložené PR nebo CR do výskytu příhody (doložená progrese onemocnění nebo úmrtí z jakékoliv příčiny podle toho, co nastane dříve). 2 DoCR je definováno jako doba od počátečního výskytu doložené CR do výskytu příhody (doložená progrese onemocnění nebo úmrtí z jakékoliv příčiny podle toho, co nastane dříve).

Medián následného sledování pro DoR byl 14,9 měsíce. Dodatečné výzkumné parametry účinnosti zahrnovaly medián doby do první odpovědi (1,4 měsíce, rozmezí: 1,1 – 8,9) a medián doby do první úplné odpovědi (3,0 měsíce, rozmezí: 1,1 – 18,9). Imunogenita Bylo provedeno hodnocení imunogenity mosunetuzumabu pomocí enzymové imunosorbentní analýzy ELISA. Ze 418 pacientů s hodnotitelnými protilátkami vůči lékům, kterým byl ve studii GO27983 intravenózně podán samotný přípravek Lunsumio, neměl žádný pacient pozitivní výsledek testu na protilátky vůči mosunetuzumabu. Klinickou relevanci protilátek vůči mosunetuzumabu nelze na základě dostupných informací zhodnotit. Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Lunsumio u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v indikaci novotvarů ze zralých B-lymfocytů (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2). Podmínečné schválení Tento léčivý přípravek byl registrován postupem tzv. podmínečného schválení. Znamená to, že jsou očekávány další důkazy o jeho přínosech. Evropská agentura pro léčivé přípravky nejméně jednou za rok vyhodnotí nové informace o tomto léčivém přípravku a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetická (PK) expozice mosunetuzumabu se zvyšovala přibližně úměrně dávce v hodnoceném rozmezí dávek od 0,05 do 60 mg. Populační farmakokinetika po intravenózních podáních přípravku Lunsumio byla popsána dvoukompartmentovým PK modelem s časově závislou clearance, který byl parametrizován jako klesající do plateau v ustáleném stavu (CLss) z výchozí hodnoty (CLbase) při zahájení léčby s použitím poločasu přechodu 16,3 dne. Byla zjištěna střední až vysoká PK variabilita mosunetuzumabu charakterizovaná interindividuální variabilitou (IIV) s variačním koeficientem (CV) v rozmezí od 18 % do 86 % pro PK parametry mosunetuzumabu: IIV byla stanovena odhadem pro CLbase (63% CV), centrální distribuční objem (31% CV), periferní distribuční objem (25% CV), CLss (18% CV) a poločas přechodu (86% CV). Koncentrace v séru po prvních dvou cyklech (tj. 42 dnech) podávání přípravku Lunsumio dosahuje Cmax na konci podání intravenózní infuze přípravku Lunsumio ve dnu 1 cyklu 2 při průměrné maximální koncentraci 17,9 µg/ml a 49,6% CV. Průměrná celková expozice (AUC) mosunetuzumabu po dvou cyklech (42 dnech) byla 126 dnů·mg/ml při 44,4% CV. Absorpce Přípravek Lunsumio se podává intravenózně. Distribuce Populační odhad centrálního distribučního objemu mosunetuzumabu byl 5,49 l při intravenózní infuzi přípravku Lunsumio. Mosunetuzumab je protilátka; nebyly proto prováděny žádné studie vazby na proteiny. Biotransformace Metabolismus mosunetuzumabu nebyl přímo hodnocen. Předpokládá se, že mosunetuzumab jako jiné proteinové přípravky bude podléhat katabolickému štěpení na malé peptidy aminokyseliny.

Eliminace Podle populační farmakokinetické analýzy byly odhadované průměrné hodnoty CLss a výchozí clearance (CLbase) 1,08 l/den, resp. 0,584 l/den. Terminální poločas odhadovaný pomocí populačního farmakokinetického modelu byl 16,1 dne v ustáleném stavu. Výsledky studie GO29781 naznačují, že koncentrace mosunetuzumabu v séru dosahuje Cmax na konci intravenózní infuze, po kterém následuje dvojitý exponenciální pokles. Zvláštní skupiny pacientů Starší pacienti Podle populační farmakokinetické analýzy pacientů ve věku od 19 do 96 let (n = 439) neměl věk žádný vliv na farmakokinetiku mosunetuzumabu. U pacientů v této věkové skupině nebyl zjištěn žádný klinicky důležitý rozdíl ve farmakokinetice mosunetuzumabu. Tělesná hmotnost Odhadovaná clearance a distribuční objem mosunetuzumabu stejně jako u jiných terapeutických proteinů jednoznačně souvisela s tělesnou hmotností. Na základě analýzy vztahu expozice a odpovědi a mezních hodnot klinické expozice při zohlednění expozic pacientů s „nízkou“ (< 50 kg) nebo „vysokou“ (≥ 112 kg) tělesnou hmotností se ale žádná úprava dávky podle tělesné hmotnosti nevyžaduje. Pohlaví Podle populační farmakokinetické analýzy je clearance mosunetuzumabu v ustáleném stavu nepatrně nižší u žen (~ 13 %) ve srovnání s muži. Na základě analýzy vztahu expozice a odpovědi se žádná úprava dávky podle pohlaví nevyžaduje. Rasa Rasový původ (asijský vs. neasijský) nepředstavoval kovarianci s účinkem na farmakokinetiku mosunetuzumabu. Porucha funkce ledvin Nebyly provedeny žádné studie konkrétně hodnotící vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku mosunetuzumabu. Předpokládá se, že renální eliminace intaktního mosunetuzumabu jako monoklonální protilátky třídy IgG bude nízká a méně významná. Podle populační PK analýzy mosunetuzumabu clearance kreatininu neovlivňuje farmakokinetiku mosunetuzumabu. Farmakokinetika mosunetuzumabu u pacientů s lehkou (CrCl = 60 – 89 ml/min, n = 178) nebo středně těžkou (CrCl = 30 – 59 ml/min, n = 53) poruchou funkce ledvin se podobala farmakokinetice u pacientů s normálními funkcemi ledvin (CrCl ≥ 90 ml/min, n = 200). Farmakokinetické údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl = 15 – 29 ml/min) jsou omezené (n = 1), a proto nelze stanovit žádná doporučení pro úpravu dávky. Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio u pacientů s terminálním selháním ledvin a/nebo na dialýze. Porucha funkce jater Nebyly provedeny žádné studie konkrétně hodnotící vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku mosunetuzumabu. IgG se eliminují převážně nitrobuněčnými katabolickými pochody a nepředpokládá se, že by porucha funkce jater ovlivňovala clearance mosunetuzumabu. Podle populační PK analýzy mosunetuzumabu porucha funkce jater neovlivňuje farmakokinetiku mosunetuzumabu. Farmakokinetika mosunetuzumabu u pacientů s lehkou poruchou funkce jater 19

(celkový bilirubin > 1 – 1,5 x ULN nebo AST > ULN, n = 53) se podobala farmakokinetice u pacientů s normální funkcí jater (n = 384). Počet pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > 1,5 – 3 x ULN, jakákoliv AST) je omezený (n = 2) a nebyly provedeny žádné studie s pacienty s těžkou poruchou funkce jater. Pediatrická populace Nebyly provedeny žádné studie farmakokinetiky mosunetuzumabu u pediatrické populace (ve věku < 18 let). 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Systémová toxicita Klíčové neklinické příhody zjištěné ve studiích toxicity po jednorázovém a opakovaném podávání mosunetuzumabu po dobu až 26 týdnů zahrnovaly přechodný CRS po podání dávky omezující se primárně na první dávku, vaskulární/perivaskulární zánětlivé buněčné infiltráty zejména v CNS a méně často v jiných orgánech, které byly pravděpodobně způsobeny uvolněním cytokinů a aktivací imunitních buněk, a zvýšenou náchylnost k infekci po chronickém podávání v důsledku trvalé deplece B-lymfocytů. Všechny příhody byly považovány za farmakologicky zprostředkované a reverzibilní účinky. Ve všech studiích se u jednoho zvířete vyskytla jednorázově křeč při expozicích Cmax a AUC (časový průměr za 7 dní) 3,3krát, resp. 1,8krát vyšších než u pacientů, kteří dostávali přípravek Lunsumio v doporučené dávce a režimu ve studii GO29781. Zhoršení fertility Hodnocení samčích a samičích reprodukčních orgánů bylo zahrnuto ve 26týdenní studii chronické toxicity u pohlavně dospělých opic makaka jávského při podávání intravenózní infuzí. Při expozicích (AUC) podobných expozici (AUC) u pacientů užívajících doporučené dávky neměl mosunetuzumab žádný účinek na samčí ani samičí reprodukční orgány. Reprodukční toxicita Nebyly provedeny žádné studie vývojové toxicity mosunetuzumabu na zvířatech. Na základě nízkého prostupu protilátek placentou během prvního trimestru, mechanismu účinku a dostupných údajů o mosunetuzumabu a údajů o třídě protilátek anti-CD20 se riziko teratogenity považuje za nízké. Studie mosunetuzumabu u samic mimo březost prokázaly, že déletrvající deplece B-lymfocytů může zvyšovat riziko oportunní infekce s možností následné ztráty plodu. Přechodný CRS spojený s podáním přípravku Lunsumio může být také škodlivý pro graviditu. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

Seznam pomocných látek

Histidin Methionin Kyselina octová (pro úpravu pH) Sacharóza Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci

Inkompatibility

Nesměšujte přípravek Lunsumio s jinými léčivými přípravky ani jej nepodávejte stejnou infuzní linkou s jinými léčivými přípravky. K naředění přípravku Lunsumio používejte pouze injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo injekční roztok chloridu sodného 4,5 mg/ml (0,45%), protože jiné látky nejsou vyzkoušeny. Nebyly zjištěny žádné inkompatibility mezi přípravkem Lunsumio a intravenózními infuzními vaky z polyvinylchloridu (PVC) nebo polyolefinů (PO), jako je polyethylen (PE) a polypropylen (PP) při jejich vzájemném styku. Inkompatibility nebyly zjištěny ani ve styku s infuzními soupravami a infuzním příslušenstvím z PVC, PE, polyuretanu (PUR), polybutadienu (PBD), silikonu, akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS), polykarbonátu (PC), polyuretanu (PEU), fluorovaného ethylenpropylenu (FEP) nebo polytetrafluorethylenu (PTFE) ani s polyamidovou (PA) filtrační membránou kapkové komůrky. Nepoužívejte in-line filtr.

Doba použitelnosti

Neotevřená injekční lahvička 3 roky Naředěný roztok Chemická a fyzikální stabilita byly stanoveny na 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C a 24 hodin při teplotě 9 °C – 30 °C. Z mikrobiologického hlediska musí být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím jsou na odpovědnosti uživatele; normálně nemá být doba delší než 24 hodin při teplotě od 2 °C do 8 °C, pokud naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3. 6.5

Druh obalu a obsah balení

1 mg koncentrát pro infuzní roztok Skleněná injekční lahvička třídy I s pryžovou zátkou laminovanou fluororesinem s tmavě šedým plastovým uzávěrem s odtrhávacím (flip-off) víčkem obsahující 1 mg koncentrátu pro infuzní roztok. Balení obsahuje jednu injekční lahvičku. 30 mg koncentrát pro infuzní roztok Skleněná injekční lahvička třídy I s pryžovou zátkou laminovanou fluororesinem se světle modrým plastovým uzávěrem s odtrhávacím (flip-off) víčkem obsahující 30 mg koncentrátu pro infuzní roztok. Balení obsahuje jednu injekční lahvičku.

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Obecná opatření Aby se předešlo chybám při medikaci, je nutné zkontrolovat označení injekčních lahviček a ujistit se, že připravovaný a podávaný lék je přípravek Lunsumio pro intravenózní infuzi, nikoli přípravek Lunsumio pro subkutánní injekci. Přípravek Lunsumio neobsahuje konzervanty a je určen k podání výhradně jediné dávky. Při nakládání s léčivým přípravkem mají být dodrženy správné aseptické metody. Přípravkem netřepejte. Návod k naředění Zdravotnický pracovník musí přípravek Lunsumio před podáním asepticky naředit do polyvinylchloridového (PVC) nebo polyolefinového (PO) (např. polyetylenového [PE] nebo polypropylenového [PP]) infuzního vaku obsahujícího injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo injekční roztok chloridu sodného 4,5 mg/ml (0,45%). K přípravě přípravku Lunsumio používejte sterilní jehlu a injekční stříkačku. Nepoužitý zbytek zlikvidujte. K intravenóznímu podání musí být použita samostatná infuzní linka. Při podání přípravku Lunsumio nepoužívejte in-line filtr. K podání přípravku Lunsumio lze použít filtry ke kapkové komůrce. Příprava infuze 1.

Odeberte z infuzního vaku injekční roztok chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo injekční roztok chloridu sodného 4,5 mg/ml (0,45%) v objemu rovném objemu přípravku Lunsumio potřebném k podání dávky pacientovi podle následující tabulky 8 a pak odebraný roztok zlikvidujte. Pomocí sterilní injekční stříkačky odeberte z injekční lahvičky s přípravkem Lunsumio požadovaný objem přípravku a přepravte jej do infuzního vaku k naředění. Případný zbytek přípravku v injekční lahvičce zlikvidujte.

Tabulka 8

Naředění přípravku Lunsumio

Den léčby

Cyklus 1

Cyklus 2 Cyklus 3 a dále 3. 4. 5.

Dávka přípravku Lunsumio

den 1 den 8 den 15 den 1 den 1

1 mg 2 mg 60 mg 60 mg 30 mg

Objem přípravku Lunsumio v injekčním roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo 4,5 mg/ml (0,45%) 1 ml 2 ml 60 ml 60 ml 30 ml

Objem infuzního vaku

50 ml nebo 100 ml 50 ml nebo 100 ml 100 ml nebo 250 ml 100 ml nebo 250 ml 100 ml nebo 250 ml

Zvolna překlopte infuzní vak, aby se obsah jemně promísil. Vakem netřepejte. Zkontrolujte, zda infuzní vak neobsahuje žádné pevné částice. V opačném případě obsah vaku zlikvidujte. Nalepte na infuzní vak nalepovací štítek z příbalové informace.

Podmínky uchovávání infuzních vaků viz bod 6.3. Likvidace Léčiva se mají dostávat do životního prostředí v co nejmenší míře. Léčivé přípravky se nemají likvidovat do odpadních vod ani vyhazovat do domácího odpadu. Při používání a likvidaci injekčních stříkaček a jiných ostrých zdravotnických prostředků je třeba přísně dodržet následující pokyny:

jehly a injekční stříkačky nesmí být nikdy použity opakovaně

všechny použité jehly a injekční stříkačky je třeba uložit do obalu na použité jehly (jednorázového zásobníku odolného proti propíchnutí). Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Roche Registration GmbH Emil-Barell-Strasse 1 79639 Grenzach-Wyhlen Německo 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

EU/1/22/1649/001 EU/1/22/1649/002

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. června 2022 Datum posledního prodloužení registrace: 14. dubna 2025

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://www.ema.europa.eu.

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8. 1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lunsumio 5 mg injekční roztok Lunsumio 45 mg injekční roztok 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lunsumio 5 mg injekční roztok Jedna injekční lahvička obsahuje 5 mg mosunetuzumabu v 0,5 ml v koncentraci 10 mg/ml. Lunsumio 45 mg injekční roztok Jedna injekční lahvička obsahuje 45 mg mosunetuzumabu v 1 ml v koncentraci 45 mg/ml. Mosunetuzumab je standardní, humanizovaná protilátka izotyp G1 imunoglobulinu (Ig) působící na antigeny CD20/CD3, která je vyráběná technologií rekombinantní DNA v buňkách vaječníků čínského křečíka (CHO). Pomocná látka se známým účinkem Jedna 5mg injekční lahvička obsahuje 0,3 mg polysorbátu 20. Jedna 45mg injekční lahvička obsahuje 0,6 mg polysorbátu 20. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok Čirá, bezbarvá až lehce hnědožlutá tekutina bez obsahu konzervačních látek s pH 5,8. Osmolalita 5 mg mosunetuzumabu je 260 – 360 mosmol/kg a osmolalita 45 mg mosunetuzumab je 275 – 375 mosmol/kg.

KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace

Přípravek Lunsumio v monoterapii je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem (FL) po nejméně dvou předchozích systémových terapiích. 4.2

Dávkování a způsob podání

Přípravek Lunsumio lze podávat pouze pod dohledem lékaře s kvalifikací v používání protinádorových terapií a v prostředí s odpovídající lékařskou podporou k řešení závažných reakcí, jako jsou syndrom z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrome, CRS) a syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (immune effector cell-associated neurotoxicity syndrome, ICANS) (viz níže a bod 4.4).

Je důležité zkontrolovat označení přípravku, aby se zajistilo, že pacientovi je podávána správná léková forma (intravenózní nebo subkutánní fixní dávka), jak je předepsáno. Přípravek Lunsumio v subkutánní lékové formě není určen k intravenóznímu podání a musí být podáván výhradně formou subkutánní injekce. Dávkování Profylaxe a premedikace Přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba podávat dostatečně hydratovaným pacientům. Podrobnosti o doporučené premedikaci kvůli CRS uvádí tabulka 1. Tabulka 1

Premedikace, kterou je třeba podat pacientům před subkutánní injekcí přípravku Lunsumio

Pacienti vyžadující premedikaci

Premedikace Intravenózní nebo perorální kortikosteroidy: dexamethason 20 mg (preferovaná volba) nebo Cyklus 1: všichni pacienti methylprednisolon 80 mg Antihistaminikaa: Cyklus 2 a dále: pacienti, difenhydramin-hydrochlorid 50 – 100 mg nebo ekvivalentní u kterých předchozí dávka perorální či intravenózní antihistaminikum vyvolala CRS jakéhokoliv stupně Antipyretikaa: paracetamol 500 – 1 000 mg a Podávání antihistaminik a antipyretik je v cyklu 1 a dále volitelné Doporučenou dávku přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce pro každý 21denní cyklus uvádí tabulka 2. Tabulka 2

Dávka přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce pro pacienty s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem

Den léčby Cyklus 1

Cyklus 2 a dále

den 1 den 8 den 15 den 1

Dávka přípravku Lunsumio 5 mg 45 mg 45 mg 45 mg

Délka léčby Přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba podávat v 8 cyklech, pokud u pacienta nedojde k nepřijatelné toxicitě nebo progresi onemocnění. U pacientů s úplnou odpovědí není třeba pokračovat po 8 cyklech v další léčbě. U pacientů s částečnou odpovědí nebo stabilním onemocněním po 8 cyklech léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba v léčbě pokračovat dalších 9 cyklů (celkem 17 cyklů), pokud u pacienta nedojde k nepřijatelné toxicitě nebo progresi onemocnění.

Opožděné nebo vynechané dávky Tabulka 3

Doporučení ke znovuzahájení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce po opoždění dávky

Poslední podaná dávka

Postup při podání další dávky (dalších dávek)

Doba od podání poslední dávky 1 týden až 2 týdny

5 mg Cyklus 1, den 1

> 2 týdny

45 mg Cyklus 1, den 8

1 týden, ale méně než 6 týdnů ≥ 6 týdnů

45 mg Cyklus 1, den 15

1 týden, ale méně než 6 týdnů ≥ 6 týdnů

45 mg Cyklus 2 a další

3 týdny, ale méně než 6 týdnů ≥ 6 týdnů

Podejte 45 mg (cyklus 1, den 8)* a poté pokračujte podle plánu léčby. Zopakujte podání 5 mg (cyklus 1, den 1)*, poté podejte 45 mg (cyklus 1, den 8)* a pokračujte podle plánu léčby. Podejte 45 mg (cyklus 1, den 15)* a pokračujte podle plánu léčby. Zopakujte podání 5 mg*, poté podejte 45 mg (cyklus 1, den 15)* o 7 dní později a pokračujte podle plánu léčby. Podejte 45 mg (cyklus 2, den 1) a poté pokračujte podle plánu léčby. Zopakujte podání 5 mg (cyklus 2, den 1)*, poté podejte 45 mg (cyklus 2, den 8)*, následně 45 mg v den 1 následných cyklů. Podejte 45 mg a poté pokračujte podle plánu léčby. Zopakujte podání 5 mg* v den 1 během dalšího cyklu, poté podejte 45 mg* v den 8 a následně 45 mg v den 1 následných cyklů.

*Premedikaci podejte podle cyklu 1. Upozorňujeme, že všechny odkazy na cyklus a den se vztahují k nominálnímu cyklu a dni. Úprava dávkování U pacientů s reakcemi stupně 3 nebo 4 (např. závažná infekce, znovuvzplanutí nádorového onemocnění, syndrom nádorového rozpadu) je třeba léčbu dočasně přerušit, dokud příznaky nevymizí (viz bod 4.4). Syndrom z uvolnění cytokinů CRS je třeba určit na základě klinického obrazu (viz bod 4.4). U pacientů je třeba vyšetřit jiné možné příčiny horečky, hypoxie a hypotenze, např. infekce/sepse, a zahájit odpovídající léčbu. Při podezření na CRS je třeba zahájit léčbu podle doporučení v tabulce 4.

Tabulka 4

Stupeň závažnosti1 a léčba CRS

Stupeň závažnosti CRS

Léčba CRS2

Další plánovaná injekce přípravku Lunsumio

Stupeň 1

Je třeba zahájit léčbu příznaků

Horečka ≥ 38 ºC

Pokud CRS trvá > 48 hodin po zahájení léčby příznaků:

je třeba zvážit podání dexamethasonu3 a/nebo tocilizumabu4,5

Ujistěte se, že příznaky ustoupily nejméně 72 hodin před další dávkou.

Stupeň 2

Je třeba zahájit léčbu příznaků

Horečka ≥ 38 ºC a/nebo hypotenze nevyžadující podání vazopresorů a/nebo hypoxie vyžadující nízkoprůtokový kyslík6 aplikovaný nosní kanylou nebo metodou „blow-by“

Nedojde-li po léčbě příznaků ke zlepšení:

je třeba zvážit podání dexamethasonu3 a/nebo tocilizumabu4,5

Stupeň 3

Je třeba zahájit léčbu příznaků Je třeba podat dexamethason3 a tocilizumab4,5

Horečka ≥ 38 ºC a/nebo hypotenze vyžadující podání vazopresoru (s vasopresinem Při CRS refrakterním vůči nebo bez vasopresinu) dexamethasonu a tocilizumabu: a/nebo hypoxie vyžadující

je třeba intravenózně podat vysokoprůtokový kyslík8 alternativní aplikovaný nosní kanylou, imunosupresiva9 kyslíkovou maskou, maskou a methylprednisolon bez rebreatheru (NRB) nebo 1 000 mg/den do klinického kyslíkovou maskou zlepšení s Venturiho tryskou (venti maska)

Zvažte podání premedikace antihistaminiky a antipyretiky a pacienta pečlivě sledujte s ohledem na možný výskyt CRS. Příznaky musí ustoupit nejméně 72 hodin před další injekcí. Je třeba vhodným způsobem maximalizovat premedikaci7 a častěji sledovat pacienta.

Příznaky musí ustoupit nejméně 72 hodin před další injekcí. Při další dávce je třeba pacienta častěji sledovat a hospitalizovat. Je třeba vhodným způsobem maximalizovat premedikaci.7 Při výskytu CRS po podání dávky 5 mg nebo 45 mg má být další dávka 5 mg. Po zotavení je možné pokračovat podle plánu léčby. V případě výskytu CRS stupně 3 po dalších dávkách je nutné léčbu trvale ukončit.

Stupeň 4

Horečka ≥ 38 ºC a/nebo hypotenze vyžadující více vazopresorů (bez vasopresinu) a/nebo hypoxie vyžadující přetlakovou plicní ventilaci (např. CPAP, BiPAP, intubace a mechanická ventilace)

Léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba trvale ukončit Je třeba zahájit léčbu příznaků Je třeba podat dexamethason3 a tocilizumab4,5

Při CRS refrakterním vůči dexamethasonu a tocilizumabu:

je třeba intravenózně podat alternativní imunosupresiva9 a methylprednisolon 1 000 mg/den do klinického zlepšení

ASTCT - American Society for Transplantation and Cellular Therapy. Premedikace může horečku maskovat; odpovídá-li proto klinický obraz obrazu CRS, postupujte podle těchto pokynů k léčbě. 2 Při CRS refrakterním vůči léčbě zvažte jiné příčiny včetně hemofagocytující lymfohistiocytózy. 3 Dexamethason je třeba podávat perorálně v dávce 10 mg každých 6 hodin (nebo ekvivalent) do klinického zlepšení. 4 Ve studii GO29781 byl tocilizumab podáván intravenózně v dávce 8 mg/kg (nepřekračovat 800 mg na infuzi), jak bylo třeba k léčbě CRS. 5 Pokud po první dávce nedojde ke klinickému zlepšení známek a příznaků CRS, lze podat druhou dávku intravenózního tocilizumabu 8 mg/kg, a to nejdříve s odstupem 8 hodin (maximálně 2 dávky na příhodu). Celkové množství tocilizumabu podané během každých 6 týdnů léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce nemá překročit 3 dávky. 6 Nízkoprůtokový kyslík je definován jako kyslík aplikovaný rychlostí < 6 l/min. 7 Podrobnosti viz tabulka 1. 8 Vysokoprůtokový kyslík je definován jako kyslík aplikovaný rychlostí ≥ 6 l/min. 9 Riegler L. et al. (2019). 1

Stupeň závažnosti a léčba syndromu neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) ICANS je třeba určit na základě klinického obrazu (viz bod 4.4). Vylučte jiné příčiny neurologických příznaků. Při podezření na ICANS je třeba zahájit léčbu podle doporučení v tabulce 5. Tabulka 5

Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS)

Stupeňa Stupeň 1 Skóre ICEb 7 – 9

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se spontánně probouzí

Stupeň 2 Skóre ICEb 3 – 6

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se probouzí po oslovení

Opatření Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.c,d Poskytněte podpůrnou terapii a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Zvažte jednorázově dexamethason v dávce 10 mg, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika (např. levetiracetam). Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.c,d Poskytněte podpůrnou terapii a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika (např. levetiracetam).

Stupeňa Stupeň 3 Skóre ICEb 0 – 2

Opatření Přerušte léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce a sledujte příznaky neurologické toxicity, dokud ICANS neodezní.d,e Poskytněte podpůrnou terapii, která může zahrnovat intenzivní péči, a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení.

nebo snížená úroveň vědomí, ale pacient se probouzí na dotykový podnět,

nebo jakýkoliv záchvatovitý Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, stav, který rychle odezní, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. nebo fokální/lokální edém při neurozobrazovacím vyšetření K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika až do odeznění ICANS. Podle potřeby použijte k léčbě záchvatů antiepileptika.

Stupeň 4 Skóre ICEb 0

nebo pacienta nelze probudit nebo k probuzení potřebuje silné nebo opakované dotykové podněty nebo život ohrožující dlouhotrvající (> 5 minut) záchvatovitý stav nebo opakované záchvatovité stavy bez normalizace nebo hluboká fokální motorická slabost

Při rekurentním ICANS stupně 3 zvažte trvalé ukončení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce. Trvale ukončete léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce. Poskytněte podpůrnou terapii, která může zahrnovat intenzivní péči, a zvažte neurologickou konzultaci a zhodnocení. Podávejte intravenózně dexamethason v dávce 10 mg každých 6 hodin, pokud pacient neužívá jiné kortikosteroidy, do zmírnění na stupeň 1, pak postupně vysaďte. Alternativně zvažte podání intravenózního methylprednisolonu v dávce 1 000 mg denně po dobu 3 dnů do zlepšení příznaků, pak pokračujte výše uvedenou léčbou. K profylaxi epileptických záchvatů zvažte nesedativní antiepileptika až do odeznění ICANS. Podle potřeby použijte k léčbě záchvatů antiepileptika.

nebo difúzní otok mozku při neurozobrazovacím vyšetření a Stupně závažnosti podle konsenzu American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT). b Hodnocení encefalopatie související s imunitními efektorovými buňkami (ICE), pokud lze pacienta probudit a lze u něj provést, vyhodnoťte: Orientovanost (orientovanost ohledně roku, měsíce, města, nemocnice = 4 body); Pojmenovávání (pojmenujte 3 předměty, např. ukažte hodiny, pero, knoflík = 3 body); Plnění pokynů (např. „Ukažte mi 2 prsty“ nebo „Zavřete oči a vyplázněte jazyk“ = 1 bod); Psaní (schopnost napsat standardní větu = 1 bod) a pozornost (odečítejte pozpátku po desíti ze 100 = 1 bod). Pokud pacienta nelze probudit a nelze u něj provést hodnocení ICE (ICANS stupně 4) = 0 bodů. c Před rozhodnutím o přerušení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce zvažte typ neurologické toxicity.

Viz bod Opožděné nebo vynechané dávky s pokyny k znovuzahájení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce po opoždění dávky. e Před znovuzahájením léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce vyhodnoťte poměr přínosů a rizik. d

Zvláštní skupiny pacientů Starší pacienti U pacientů ve věku ≥ 65 let se nevyžaduje žádná úprava dávkování přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce (viz bod 5.2). Porucha funkce ledvin Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce u pacientů s těžkou poruchou funkcí ledvin. Na základě farmakokinetiky není úprava dávkování u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkcí ledvin považována za nutnou (viz bod 5.2). Porucha funkce jater Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce u pacientů s poruchou funkce jater. Na základě farmakokinetiky není úprava dávkování považována za nutnou (viz bod 5.2). Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce u dětí ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny. Způsob podání Dávky 5 mg a 45 mg musí být podávány výhradně formou subkutánní injekce. Injekce má být podána subkutánně do tkáně břicha nebo stehna, přičemž místo vpichu se má s každou dávkou střídat a nesmí se podávat do oblastí s tetováním, mateřskými znaménky nebo jizvami ani do oblastí, kde je kůže zarudlá, zhmožděná, citlivá, ztvrdlá nebo porušená. 4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce se vyskytl CRS, včetně život ohrožujících reakcí, (viz bod 4.8). Známky a příznaky zahrnovaly pyrexii, hypotenzi a hypoxii. K výskytu CRS docházelo převážně v cyklu 1, a to zejména v souvislosti s dávkami podanými ve dnu 1 a 8. Nejčastěji hlášenými známkami a příznaky CRS u ≥ 10 % pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce, kteří zaznamenali výskyt CRS jakéhokoli stupně dle kritérií ASTCT 2019 (36 pacientů), byly pyrexie, hypotenze, hypoxie, zimnice, tachykardie a bolest hlavy.

Pacienty je třeba nejméně do konce cyklu 1 premedikovat kortikosteroidy, antipyretiky a antihistaminiky. Před podáním přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba pacientům zajistit dostatečnou hydrataci. U pacientů je třeba sledovat výskyt známek nebo příznaků CRS. Pacienty je třeba poučit, aby okamžitě vyhledali lékaře, pokud se u nich kdykoliv vyskytnou známky nebo příznaky CRS. Lékaři mají podle indikace zahájit léčbu podpůrnou péčí, tocilizumabem a/nebo kortikosteroidy (viz bod 4.2). Závažné infekce U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce se vyskytly závažné infekce, jako jsou pneumonie, COVID-19 a sepse, z nichž některé ohrožovaly život pacienta nebo byly fatální (viz bod 4.8). Po podání subkutánní injekce přípravku Lunsumio byla u pacientů zjištěna febrilní neutropenie. Při aktivních infekcích nemá být přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce podáván. Podání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce pacientům s anamnézou rekurentních nebo chronických infekcí (např. chronické aktivní onemocnění způsobené virem Epsteina a Barrové) se základními onemocněními, které je mohou predisponovat k infekcím, nebo po předchozí významné léčbě imunosupresivy je třeba opatrně zvažovat. Pacientům je třeba podat vhodné profylaktické antibakteriální, antivirové a/nebo antifungicidní léčivé přípravky. Před podáním a po podání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba u pacientů sledovat známky a příznaky infekce a zahájit odpovídající léčbu. V případě febrilní neutropenie je třeba u pacientů zhodnotit přítomnost infekce a zahájit léčbu antibiotiky, podáváním tekutin a jinou podpůrnou péčí podle místních doporučení. Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) U pacientů užívajících přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce se vyskytl ICANS včetně závažných a život ohrožujících reakcí. ICANS se může vyskytnout souběžně s CRS, po vyléčení CRS nebo v nepřítomnosti CRS. Ke známkám ICANS hlášených v klinických studiích patřily zmatenost, letargie, encefalopatie, snížená úroveň vědomí a porucha paměti. Většina případů se vyskytla během cyklu 1. Po podání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce je u pacientů třeba sledovat možný výskyt známek a příznaků ICANS. Pacienti musí být poučeni, aby okamžitě vyhledali lékaře, pokud se u nich kdykoli vyskytnou známky nebo příznaky (viz níže Karta pacienta). Pacienty je třeba poučit, aby dávali pozor při řízení vozidel, jízdě na kole nebo obsluze těžkých nebo potenciálně nebezpečných strojů (nebo aby tyto činnosti při příznacích syndromu neprováděli) (viz bod 4.7). Při prvních známkách nebo příznacích ICANS zahajte léčbu ICANS podle doporučení v tabulce 5. Léčbu přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba přerušit nebo trvale ukončit podle doporučení. Hemofagocytující lymfohistiocytóza Hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH), včetně fatálních případů, byla hlášena u pacientů léčených přípravkem Lunsumio. HLH je život ohrožující syndrom vyznačující se horečkou, hepatomegalií a cytopeniemi. HLH se má zvážit v případě výskytu CRS, který je atypický nebo prodloužený. U pacientů je třeba sledovat výskyt klinických známek a příznaků HLH (viz bod 4.2). Při podezření na HLH musí být podávání přípravku Lunsumio přerušeno a musí být zahájena léčba HLH. Znovuvzplanutí nádorového onemocnění U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce bylo hlášeno znovuvzplanutí nádorového onemocnění (viz bod 4.8). Projevy zahrnovaly nový výskyt nebo zhoršení pleurálního výpotku, lokální bolest a otok v místech lymfomových lézí a zánět nádoru. Na základě mechanismu 31

účinku přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce je pravděpodobnou příčinou znovuvzplanutí nádorového onemocnění příliv T-lymfocytů do nádorových lézí po podání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce. Nebyly sice zjištěny žádné konkrétní rizikové faktory znovuvzplanutí nádorového onemocnění, ale pacienti s objemnými nádory v těsné blízkosti dýchacích cest a/nebo životně důležitého orgánu mají zvýšené riziko ohrožení a morbidity způsobené sekundárním účinkem objemu při znovuvzplanutí nádorového onemocnění. U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba sledovat a hodnotit výskyt znovuvzplanutí nádorového onemocnění na kritických anatomických místech. Syndrom nádorového rozpadu (TLS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce se může vyskytnout TLS (viz bod 4.8). Před podáním přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce je třeba pacientům zajistit dostatečnou hydrataci. Pacientům je třeba podat vhodnou profylaxi hyperurikemie (např. alopurinol, rasburikáza). U pacientů je třeba sledovat výskyt známek nebo příznaků TLS, a to zejména u pacientů s vysokou nádorovou zátěží nebo s rychle proliferujícími nádory a u pacientů s poruchou funkcí ledvin. Pacientům je třeba provádět biochemické rozbory krve a neprodleně řešit abnormality. Imunizace Pacienti nemají být souběžně s léčbou přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce očkováni živými a/nebo oslabenými vakcínami. Nebyly provedeny žádné studie s pacienty po nedávném očkování živými vakcínami. Karta pacienta Předepisující lékař musí s pacientem probrat rizika přípravku Lunsumio. Pacientovi je třeba vydat kartu pacienta a poučit ho, aby měl kartu neustále při sobě. V kartě pacienta jsou uvedeny časté známky a příznaky CRS a ICANS včetně informací o tom, kdy má pacient vyhledat lékaře. Pomocné látky se známým účinkem Tento léčivý přípravek obsahuje polysorbát 20. Jedna injekční lahvička přípravku Lunsumio 5 mg injekční roztok obsahuje 0,3 mg polysorbátu 20 a jedna injekční lahvička přípravku Lunsumio 45 mg injekční roztok obsahuje 0,6 mg polysorbátu 20, což odpovídá 0,6 mg/ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Vzhledem k tomu, že zahájení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce vyvolává přechodné zvýšení hladin cytokinů, které může vyvolat inhibici enzymů CYP450, nelze vyloučit přechodný klinicky relevantní účinek na substráty CYP450 s úzkým terapeutickým rozmezím (např. warfarin, vorikonazol, cyklosporin apod.). Při zahájení léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce u pacientů léčených substráty CYP450 s úzkým terapeutickým rozmezím je třeba zvážit terapeutické sledování. Dávku souběžně užívaného léčivého přípravku je třeba podle potřeby upravit.

Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce Ženy ve fertilním věku musí během léčby a ještě nejméně 3 měsíce po poslední injekci přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce používat účinnou antikoncepci. Těhotenství Údaje o podávání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Podávání přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje. Kojení Není známo, zda se mosunetuzumab/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Kojení má být během léčby přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce přerušeno. Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje o lidské fertilitě. Ve 26týdenních studiích toxicity s makaky jávskými s expozicemi (AUC) podobnými expozici (AUC) u pacientů při podání doporučené dávky nebyly zjištěny žádné poruchy samčích ani samičích reprodukčních orgánů. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k možnosti vzniku ICANS mají pacienti užívající přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce riziko snížené úrovně vědomí (viz bod 4.4). Vzhledem k možnosti objevení ICANS je pacienty třeba poučit, aby dávali pozor při řízení vozidel, jízdě na kole nebo obsluze těžkých nebo potenciálně nebezpečných strojů (nebo aby tyto činnosti při příznacích syndromu neprováděli). 4.8

Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu Nežádoucí účinky uvedené v tomto bodu byly zjištěny v pivotní klinické studii GO29781 u pacientů léčených doporučenou intravenózní dávkou (n = 218) a doporučenou subkutánní dávkou (n = 139). Pacienti měli folikulární lymfom (51,8 %), difuzní velkobuněčný B-lymfom (26,9 %), transformovaný folikulární lymfom (9,8 %), lymfom z plášťových buněk (7,3 %), Richterovu transformaci (3,9 %) a jiné histologie (0,3 %). Medián počtu absolvovaných cyklů subkutánní léčby přípravkem Lunsumio byl 8 (rozmezí: 1 – 17), 47,5 % pacientů absolvovalo 8 cyklů a 16,6 % pacientů absolvovalo 8 až 17 cyklů. Pacienti, kteří obdrželi doporučenou intravenózní dávku (n = 218) a subkutánní dávku (n = 139), jsou pro tuto bezpečnostní populaci sloučeni (n = 357). V této sloučené populaci pro hodnocení bezpečnosti byly nejčastějšími pozorovanými nežádoucími účinky (≥ 20 %) syndrom z uvolnění cytokinů, neutropenie, vyrážka a infekce horních cest dýchacích a reakce v místě vpichu u osob léčených subkutánním mosunetuzumabem. Nejčastěji pozorované závažné nežádoucí účinky (≥ 2 %) zahrnovaly syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) (17 % podle kritérií ASTCT), pyrexii (3 %), sepsi (3 %), infekci horních cest dýchacích (3 %) a pneumonii (5 %). Podávání přípravku Lunsumio bylo trvale ukončeno kvůli nežádoucímu účinku u 5,8 % (21/357) pacientů. U pacientů, kteří obdrželi doporučenou subkutánní dávku (n = 139), byly nežádoucí účinky vedoucí k ukončení léčby u více než

jednoho pacienta v případě COVID-19 (1,4 %; 2/139) a pneumonie způsobené COVID-19 (3,6 %; 5/139). Tabulkový přehled nežádoucích účinků Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů podle databáze MedDRA a kategorií četnosti. Kategorie četnosti jsou vymezeny takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé kategorii četnosti výskytu jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti. Tabulka 6

Nežádoucí účinky u pacientů léčených přípravkem Lunsumio

Třídy orgánových systémů / Všechny stupně19 preferovaný termín nebo nežádoucí účinek Infekce a infestace Infekce horních cest dýchacích1 velmi časté 2 Infekce močových cest časté 3 Pneumonie časté 4 Infekce dolních cest dýchacích časté 5 Sepse časté Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) Znovuvzplanutí nádorového onemocnění6 časté Poruchy krve a lymfatického systému Neutropenie7 velmi časté Anemie velmi časté 8 Trombocytopenie velmi časté Febrilní neutropenie časté Poruchy imunitního systému Syndrom z uvolnění cytokinů9 velmi časté 10,17 Hemofagocytující lymfohistiocytóza méně časté Poruchy metabolismu a výživy Hypofosfatemie11 velmi časté 12 Hypokalemie velmi časté 13 Hypomagnezemie časté Syndrom nádorového rozpadu méně časté Poruchy nervového systému Bolest hlavy14 velmi časté 15 Závrať časté Syndrom neurotoxicity související s imunitními časté efektorovými buňkami16,17 Gastrointestinální poruchy Průjem velmi časté Nauzea velmi časté

Stupeň 3 až 4

časté časté časté méně časté časté méně časté velmi časté časté časté časté časté méně časté velmi časté časté velmi vzácné méně časté méně časté velmi vzácné velmi vzácné

méně časté méně časté

Třídy orgánových systémů / Všechny stupně19 Stupeň 3 až 4 preferovaný termín nebo nežádoucí účinek Poruchy kůže a podkožní tkáně Vyrážka18 velmi časté časté Svědění velmi časté velmi vzácné Suchá kůže velmi časté velmi vzácné Kožní exfoliace časté velmi vzácné Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Pyrexie velmi časté časté Zimnice velmi časté méně časté Reakce v místě vpichu velmi časté velmi vzácné Vyšetření Zvýšená alaninaminotransferáza časté časté Zvýšená aspartátaminotransferáza časté časté 1 Infekce horních cest dýchacích zahrnuje infekci horních cest dýchacích, virovou infekci horních cest dýchacích, nazofaryngitidu, sinusitidu, rinovirovou infekci, bakteriální sinusitidu, virovou sinusitidu, infekci dýchacích cest, COVID-19 a virovou infekci dýchacích cest. 2 Infekce močových cest zahrnuje infekci močových cest, infekci močových cest vyvolanou bakteriemi Escherichia, akutní pyelonefritidu. 3 Pneumonie zahrnuje pneumonii a pneumonii způsobenou COVID-19. 4 Infekce dolních cest dýchacích zahrnuje infekci dolních cest dýchacích a bronchitidu. 5 Sepse zahrnuje sepsi, septický šok, bakteriemii, kandidovou sepsi. 6 Znovuvzplanutí nádorového onemocnění zahrnuje znovuvzplanutí nádorového onemocnění, pleurální výpotek, zánět nádoru a bolest v boku. 7 Neutropenie zahrnuje neutropenii a snížený počet neutrofilů. 8 Trombocytopenie zahrnuje trombocytopenii a snížený počet trombocytů. 9 Podle kritérií American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT). 10 Hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH) zahrnuje HLH. 11 Hypofosfatemie zahrnuje hypofosfatemii a snížení fosforu v krvi. 12 Hypokalemie zahrnuje hypokalemii a snížení draslíku v krvi. 13 Hypomagnezemie zahrnuje hypomagnezemii a snížení hořčíku v krvi. 14 Bolest hlavy zahrnuje bolest hlavy, migrénu a diskomfort v hlavě. 15 Závrať zahrnuje závrať a vertigo. 16 Ve shodě s lékařským konceptem ICANS podle American Society for Transplantation and Cellular Therapy (ASTCT) a zahrnuje zmatenost, ICANS, letargii, encefalopatii, sníženou úroveň vědomí a poruchu paměti. 17 Četnost výskytu stanovena výpočtem na základě dodatečných klinických studií. 18 Vyrážka zahrnuje vyrážku, erytematózní vyrážku, exfoliativní vyrážku, makulózní vyrážku, makulopapulózní vyrážku, svědící vyrážku, pustulózní vyrážku, erytém, palmární erytém, dermatitidu, akneiformní dermatitidu, kontaktní dermatitidu, palmoplantární erytrodysestezii a morbiliformní vyrážku. 19 Nežádoucí příhody stupně 5 se vyskytly pouze u nežádoucího účinku HLH, pneumonie, sepse a infekce horních cest dýchacích (tj. COVID-19) při podání mosunetuzumabu formou subkutánní injekce (každý u 1 pacienta) a u nežádoucího účinku pneumonie a sepse při podání mosunetuzumabu formou intravenózní infuze (každý u 1 pacienta). Popis vybraných nežádoucích účinků Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS) CRS (podle kritérií ASTCT) jakéhokoliv stupně se vyskytl u 26 % (36/139) pacientů; stupně 2 u 7,2 %, stupně 3 u 1,4 % pacientů léčených přípravkem Lunsumio ve formě subkutánní injekce.

CRS jakéhokoliv stupně se vyskytl u 15,8 % pacientů po dávce ve dnu 1 cyklu 1, u 11,7 % po dávce ve dnu 8 cyklu 1, u 2,2 % po dávce ve dnu 15 cyklu 1, u 0,8 % po cyklu 2 a u 0 % v cyklu 3 a dále. Medián doby do nástupu CRS od zahájení podávání ve dnu 1 cyklu 1 byl 17,62 hodin (rozmezí: 7,2 – 33,4 hodin), ve dnu 8 cyklu 1 51,5 hodin (rozmezí: 30,3 – 112,5 hodin), ve dnu 15 cyklu 1 46,7 hodin (rozmezí: 23,2 – 61,5 hodin) a ve dnu 1 cyklu 2 34,85 hodin (rozmezí: 34,8 – 34,8 hodin). CRS se vyřešil u všech pacientů, medián délky příhod CRS byl 2 dny (rozmezí: 1 – 15 dnů). K nejčastějším známkám a příznakům CRS u 36 pacientů s CRS patřila pyrexie (97,2 %), hypotenze (22 %), hypoxie (19,4 %), zimnice (13,9 %), bolest hlavy (11,1 %) a tachykardie (11,1 %). U 12 % pacientů byl k léčbě CRS použit tocilizumab a/nebo kortikosteroidy: 5,7 % pacientů byl podán samotný tocilizumab, 4,3 % samotné kortikosteroidy a 1,4 % tocilizumab i kortikosteroidy. Pacientům s CRS stupně 3 byl podán tocilizumab, kortikosteroidy, vazopresory a/nebo doplňkový kyslík. K hospitalizaci kvůli CRS došlo u 11,5 % pacientů a medián délky hospitalizace u závažných výskytů CRS byl 4,0 dnů (rozmezí: 1 – 34 dnů). Neutropenie U pacientů léčených přípravkem Lunsumio intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se neutropenie jakéhokoliv stupně vyskytla u 26,1 % (93/357) pacientů včetně 22,7 % s příhodou stupně 3 až 4. Medián doby od nástupu od první příhody neutropenie/poklesu počtu neutrofilů byl 50 dnů (rozmezí: 1 − 280 dnů) s mediánem délky 8 dnů (rozmezí: 1 – 487 dnů). Z 93 pacientů s příhodou neutropenie/poklesu počtu neutrofilů byl 68 % (63/93) podán G-CSF k léčbě příhody. Závažné infekce U pacientů léčených přípravkem Lunsumio intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se závažné infekce jakéhokoliv stupně vyskytly u 17 % (60/357) pacientů. U pěti (1,4 %) pacientů se závažné infekce vyskytly souběžně s neutropenií stupně 3 až 4. Medián doby do nástupu první závažné infekce byl 92 dnů (rozmezí: 1 – 408 dnů), medián délky 15,5 dnů (rozmezí: 2 – 174 dnů). U 2,5 % (9/357) pacientů se vyskytly příhody stupně 5, které zahrnovaly pneumonii způsobenou COVID-19, COVID-19, pneumonii, septický šok a sepsi. Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami V širší populaci klinických studií se syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS) vyskytl u 2,1 % (20/949) pacientů; 19 pacientů mělo příhody stupně 1 – 2 a 1 pacient měl příhodu stupně 3. K většině příhod došlo během prvního cyklu léčby. Většina případů se vyřešila. Medián doby do nástupu po první dávce byl 17 dnů (rozmezí: 1 den až 48 dnů). Medián doby trvání byl 3 dny (rozmezí: 1 den až 20 dnů). Hodnocení encefalopatie související s imunitními efektorovými buňkami (ICE) nebylo systematicky prováděno v referenční populaci studie. Znovuvzplanutí nádorového onemocnění U pacientů léčených přípravkem Lunsumio intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se znovuvzplanutí nádorového onemocnění (včetně pleurálního výpotku a zánětu nádoru) vyskytlo u 3,1 % (11/357) pacientů včetně příhody stupně 2 u 1,4 % a příhody stupně 3 u 1,4 %. Medián doby do nástupu byl 13 dnů (rozmezí: 2 – 84 dnů), medián délky 36 dnů (rozmezí: 15 – 105 dnů). Syndrom nádorového rozpadu (TLS) U pacientů léčených přípravkem Lunsumio intravenózní infuze nebo subkutánní injekce se TLS vyskytl souběžně s CRS u 0,6 % (2/357) pacientů. Jeden pacient s folikulárním lymfomem, u kterého se vyskytl TLS stupně 4, byl v leukemické fázi. K nástupu TLS došlo ve dnech 2 a 24 a k vyřešení došlo během 3, resp. 6 dnů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. 4.9

Předávkování

Při předávkování je třeba u pacientů pečlivě sledovat výskyt známek nebo příznaků nežádoucích účinků a případně zahájit vhodnou symptomatickou léčbu. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika; jiné monoklonální protilátky a konjugáty protilátka - léčivo, ATC kód: L01FX25 Mechanismus účinku Mosunetuzumab je anti-CD20/CD3 bispecifická protilátka cílená na B-lymfocyty exprimující antigen CD20 a přitahující T-lymfocyty. Agonistické účinky mosunetuzumabu jsou podmíněné – k cílené likvidaci B-lymfocytů dochází pouze při souběžné vazbě na CD20 na B-lymfocytech a na CD3 na T-lymfocytech. Při zapojení obou ramen mosunetuzumabu se vytváří imunologická synapse mezi cílovým B-lymfocytem a cytotoxickým T-lymfocytem s následnou aktivací T-lymfocytu. Při aktivaci T-lymfocytu prostřednictvím imunologické synapse se začnou uvolňovat perforin a granzymy, které vyvolávají rozklad B-lymfocytu s následným zánikem buňky. Přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce vyvolal depleci B-lymfocytů (definovanou jako počty B-lymfocytů se znakem CD19 < 5 buněk/μl) po úvodním cyklu podávání (do cyklu 2, dne 1) jak při intravenózním, tak při subkutánním podání u většiny pacientů (95,2 % a 94,1 %) a deplece přetrvávala po celou dobu léčby. Klinická účinnost a bezpečnost Relabující nebo refrakterní nehodgkinský B-lymfom Byla provedena otevřená, multicentrická, multikohortová studie (GO29781) hodnotící přípravek Lunsumio s.c. u pacientů s relabujícím nebo refrakterním nehodgkinským B-lymfomem. Do subkutánní kohorty s folikulárním lymfomem (FL) (n = 94) byli zařazeni pacienti s relabujícím nebo refrakterním FL (stupně 1 až 3a), kteří podstoupili nejméně dvě předchozí systémové terapie včetně monoklonální protilátky anti-CD20 a alkylačního přípravku. Ze studie byli vyloučeni pacienti s aktivním autoimunitním onemocněním, aktivními infekcemi (tj. chronickým aktivním onemocněním virem Epsteina a Barrové, akutní nebo chronickou hepatitidou C, hepatitidou B, HIV), progresivní multifokální leukoencefalopatií, anamnestickým lymfomem centrální nervové soustavy (CNS), anamnestickým syndromem aktivace makrofágů/hemofagocytující lymfohistiocytózou, předchozí alogenní transplantací krvetvorných buněk nebo předchozí transplantací orgánu. Přípravek Lunsumio byl pacientům podáván subkutánně ve 21denních cyklech takto:

den 1 cyklu 1: 5 mg

den 8 cyklu 1: 45 mg

den 15 cyklu 1: 45 mg

den 1 cyklu 2 a dále: 45 mg. 37

Medián počtu cyklů byl 8; 63 % pacientů absolvovalo 8 cyklů a 14,9 % pacientů absolvovalo 8 až 17 cyklů. Medián věku byl 65 let (rozmezí: 35 – 84 let), 50 % bylo ve věku > 65 a 12,8 % bylo ve věku ≥ 75 let. Celkem 56 % byli muži, 85 % byli běloši, 11 % Asiaté, 2 % černoši, 100 % mělo výkonnostní stav ECOG 0 nebo 1 a 25 % pacientů mělo „bulky disease“ nádorovou masu (nejméně jedno ložisko > 6 cm). Medián počtu předchozích linií léčby byl 3 (rozmezí: 2 – 9); 47 % se 2 předchozími liniemi, 19 % se 3 předchozími liniemi a 34 % s více než 3 předchozími liniemi. Všichni pacienti absolvovali léčbu přípravky anti-CD20 a alkylačními přípravky, 20 % absolvovalo autologní transplantaci krvetvorných buněk, 12 % absolvovalo léčbu inhibitory PI3K, 16 % léčbu rituximabem plus lenalidomidem a 4 % léčbu terapiemi CAR-T. Refrakterních vůči předchozí léčbě monoklonální protilátkou anti-CD20 bylo 67 % pacientů a refrakterních vůči monoklonální protilátce anti-CD20 i alkylačnímu přípravku bylo 46 % pacientů. Refrakterních vůči poslední předchozí terapii bylo 63 % pacientů a k progresi onemocnění do 24 měsíců od první systémové terapie došlo u 44 % pacientů. Primárním cílem této kohorty bylo prokázat farmakokinetickou non-inferioritu (PKNI) přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce ve srovnání s přípravkem Lunsumio ve formě intravenózní infuze na základě cílových parametrů expozice AUC0 – 84 dní a Ctrough(cyklus 3). Přehled výsledků účinnosti je uveden v tabulce 7. Tabulka 7

Přehled účinnosti u pacientů s relabujícím/refrakterním FL

Parametr účinnosti

Lunsumio ve formě subkutánní injekce n = 94 Medián pozorování 20,7 měsíce (rozmezí: 1 – 34 měsíců) Úplná odpověď (CR), n (%) 55 (58,5) (95% CI) (47,9 – 68,6) Míra objektivní odpovědi (ORR), n (%) 70 (74,5) (95% CI) (64,4 – 82,9) Částečná odpověď (PR), n (%) 15 (16,0) (95% CI) (9,2 – 25,0) 1 n = 70 Trvání odpovědi (DoR) Pacienti s příhodou, n (%) 26 (37,1) Medián, měsíce (95% CI) 22,4 (16,8 – 22,8) Pacienti bez příhody podle K-M 12 měsíců 69,9 (95% CI) (58,5 – 81,4) 18 měsíců 59,6 (95% CI) (45,8 – 73,3) 2 n = 55 Trvání úplné odpovědi (DoCR) Pacienti s příhodou, n (%) 19 (34,5) Medián, měsíce (95% CI) 20,8 (18,8 – NR) Pacienti bez příhody podle K-M 12 měsíců 72,4 (95% CI) (59,9 – 84,8) 18 měsíců 65,6 (95% CI) (51,0 – 80,2) CI – interval spolehlivosti; K-M – podle Kaplana a Maiera; NR – nedosaženo. Klinická uzávěrka: 1. února 2024. 38

DoR je definováno jako doba od počátečního výskytu doložené PR nebo CR do výskytu příhody (doložená progrese onemocnění nebo úmrtí z jakékoliv příčiny podle toho, co nastane dříve). 2 DoCR je definováno jako doba od počátečního výskytu doložené CR do výskytu příhody (doložená progrese onemocnění nebo úmrtí z jakékoliv příčiny podle toho, co nastane dříve). 1

Medián následného sledování pro DoR byl 16,0 měsíce. Dodatečné výzkumné parametry účinnosti zahrnovaly medián doby do první odpovědi (2,8 měsíce, rozmezí: 1 – 16) a medián doby do první úplné odpovědi (2,9 měsíce, rozmezí: 1 – 14). Imunogenita Bylo provedeno hodnocení imunogenity mosunetuzumabu pomocí enzymové imunosorbentní analýzy ELISA. Z 216 pacientů s hodnotitelnými protilátkami vůči lékům, kterým byl ve skupinách D a F studie GO27981 subkutánně podán samotný přípravek Lunsumio, neměl žádný pacient pozitivní výsledek testu na protilátky vůči mosunetuzumabu. Klinickou relevanci protilátek vůči mosunetuzumabu nelze na základě dostupných informací zhodnotit. Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Lunsumio u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v indikaci novotvarů ze zralých B-lymfocytů (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2). Podmínečné schválení Tento léčivý přípravek byl registrován postupem tzv. podmínečného schválení. Znamená to, že jsou očekávány další důkazy o jeho přínosech. Evropská agentura pro léčivé přípravky nejméně jednou za rok vyhodnotí nové informace o tomto léčivém přípravku a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Dávkovací režim subkutánní monoterapie přípravkem Lunsumio v dávkách 5/45/45 mg byl z farmakokinetického hlediska prokázán jako non-inferiorní ve srovnání s dávkovacím režimem monoterapie intravenózní infuzí přípravku Lunsumio v dávkách 1/2/60/30 mg u pacientů s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem, kteří podstoupili ≥ 2 předchozí léčby. Geometrický průměr poměru (90% CI) mezi subkutánním a intravenózním podáním činil 1,39 (1,20 – 1,61) pro CtroughCYC3_OBS a 1,06 (0,92 – 1,21) pro AUC0 – 84. Podobně jako u přípravku Lunsumio ve formě intravenózní infuze se farmakokinetická expozice přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce v hodnocených rozmezích dávek zvyšovala přibližně úměrně dávce. Ve srovnání s intravenózní cestou si subkutánní podání zachovalo vysokou relativní biologickou dostupnost a vykazovalo pomalejší absorpci, což vedlo k nižší Cmax a zpožděnému Tmax. Koncentrace v séru po prvním cyklu (tj. 21 dnech) podávání mosunetuzumabu dosahuje Cmax před začátkem dávkovacího režimu subkutánního mosunetuzumabu ve dnu 1 cyklu 2 při průměrné maximální koncentraci 3,81 µg/ml a 53,9% CV. Farmakokinetické expozice jsou shrnuty v tabulce 8.

Tabulka 8

Parametry expozice subkutánního podání mosunetuzumabu

Modelově Modelově predikované AUC predikované Cmax (den·µg/ml)1 (µg/ml)1 Cyklus 1 (0 – 21 dní) 36,7 (57,0) 3,81 (53,9) Cyklus 2 (21 – 42 dní) 82,3 (50,9) 5,16 (50,3) 2 Ustálený stav 72,8 (34,5) 4,40 (36,7) 1 Hodnoty jsou geometrické průměry s geometrickým CV% 2 Hodnoty ustáleného stavu jsou aproximovány v cyklu 4 (63 – 84 dní)

Modelově predikované Ctrough (µg/ml)1 3,45 (54,1) 2,52 (55,7) 2,41 (34,2)

Absorpce Přípravek Lunsumio se podává subkutánně. Tmax nastal přibližně za 4 až 7 dní. Relativní biologická dostupnost (F) subkutánního režimu oproti intravenózní infuzi v ustáleném stavu byla 0,898 (95% CI: 0,828 – 0,975). Distribuce Populační odhad centrálního distribučního objemu mosunetuzumabu byl 5,49 l při intravenózní infuzi a subkutánní injekci přípravku Lunsumio. Mosunetuzumab je protilátka; nebyly proto prováděny žádné studie vazby na proteiny. Biotransformace Metabolismus mosunetuzumabu nebyl přímo hodnocen. Předpokládá se, že mosunetuzumab jako jiné proteinové přípravky bude podléhat katabolickému štěpení na malé peptidy aminokyseliny. Eliminace Podle populační farmakokinetické analýzy při intravenózním podání byly odhadované průměrné hodnoty CLss a výchozí clearance (CLbase) 1,08 l/den, resp. 0,584 l/den. Terminální poločas subkutánního mosunetuzumabu pomocí populačního farmakokinetického PK modelu byl 16,8 dne v ustáleném stavu. Starší pacienti Podle populační farmakokinetické analýzy pacientů ve věku od 18 do 88 let (n = 228) neměl věk žádný vliv na farmakokinetiku mosunetuzumabu. U pacientů v těchto věkových skupinách nebyl pozorován žádný vliv věku na subkutánní absorpci mosunetuzumabu. Tělesná hmotnost Odhadovaná clearance a distribuční objem mosunetuzumabu stejně jako u jiných terapeutických proteinů jednoznačně souvisela s tělesnou hmotností. Na základě analýzy vztahu expozice a odpovědi a mezních hodnot klinické expozice při zohlednění expozic pacientů s „nízkou“ (< 50 kg) nebo „vysokou“ (≥ 112 kg) tělesnou hmotností se ale žádná úprava dávky podle tělesné hmotnosti nevyžaduje. Pohlaví Podle populační farmakokinetické analýzy je clearance mosunetuzumabu v ustáleném stavu nepatrně nižší u žen (~ 13 %) ve srovnání s muži. Na základě analýzy vztahu expozice a odpovědi se žádná úprava dávky podle pohlaví nevyžaduje.

Rasa Rasový původ (asijský vs. neasijský) nepředstavoval kovarianci s účinkem na farmakokinetiku mosunetuzumabu. Porucha funkce ledvin Nebyly provedeny žádné studie konkrétně hodnotící vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku mosunetuzumabu. Předpokládá se, že renální eliminace intaktního mosunetuzumabu jako monoklonální protilátky třídy IgG bude nízká a méně významná. Podle populační farmakokinetické PK analýzy subkutánně podaného mosunetuzumabu clearance kreatininu (CrCl) neovlivňuje farmakokinetiku mosunetuzumabu. Farmakokinetika mosunetuzumabu u pacientů s lehkou (CrCl = 60 – 89 ml/min, n = 92) nebo středně těžkou (CrCl = 30 – 59 ml/min, n = 41) poruchou funkce ledvin se podobala farmakokinetice u pacientů s normálními funkcemi ledvin (CrCl ≥ 90 ml/min, n = 88). Farmakokinetické údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl = 15 – 29 ml/min) jsou omezené (n = 1), a proto nelze stanovit žádná doporučení pro úpravu dávky. Nebyly provedeny žádné studie přípravku Lunsumio ve formě subkutánní injekce u pacientů s terminálním selháním ledvin a/nebo na dialýze. Porucha funkce jater Nebyly provedeny žádné studie konkrétně hodnotící vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku mosunetuzumabu. IgG se eliminují převážně nitrobuněčnými katabolickými pochody a nepředpokládá se, že by porucha funkce jater ovlivňovala clearance mosunetuzumabu. Podle populační PK analýzy mosunetuzumabu porucha funkce jater neovlivňuje farmakokinetiku mosunetuzumabu. Farmakokinetika mosunetuzumabu u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (celkový bilirubin > ULN – 1× x ULN nebo AST > ULN, n = 35) se podobala farmakokinetice u pacientů s normální funkcí jater (n = 191). Počet pacientů se středně těžkou (celkový bilirubin > 1,5 – 3 x ULN, jakákoliv AST, n = 1) nebo těžkou (celkový bilirubin > 3 – 10 x ULN, jakákoliv AST, n = 2) poruchou funkce jater je omezený. Pediatrická populace Nebyly provedeny žádné studie farmakokinetiky mosunetuzumabu u pediatrické populace (ve věku < 18 let). 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Systémová toxicita Klíčové neklinické příhody zjištěné ve studiích toxicity po jednorázovém a opakovaném podávání mosunetuzumabu po dobu až 26 týdnů zahrnovaly přechodný CRS po podání dávky omezující se primárně na první dávku, vaskulární/perivaskulární zánětlivé buněčné infiltráty zejména v CNS a méně často v jiných orgánech, které byly pravděpodobně způsobeny uvolněním cytokinů a aktivací imunitních buněk, a zvýšenou náchylnost k infekci po chronickém podávání v důsledku trvalé deplece B-lymfocytů. Všechny příhody byly považovány za farmakologicky zprostředkované a reverzibilní účinky. Ve všech studiích se u jednoho zvířete vyskytla jednorázově křeč při expozicích Cmax a AUC (časový průměr za 7 dní) 3,3krát, resp. 1,8krát vyšších než u pacientů, kteří dostávali přípravek Lunsumio v doporučené dávce a režimu ve studii GO29781.

Zhoršení fertility Hodnocení samčích a samičích reprodukčních orgánů bylo zahrnuto ve 26týdenní studii chronické toxicity u pohlavně dospělých opic makaka jávského při podávání intravenózní infuzí. Při expozicích (AUC) podobných expozici (AUC) u pacientů užívajících doporučené dávky neměl mosunetuzumab žádný účinek na samčí ani samičí reprodukční orgány. Reprodukční toxicita Nebyly provedeny žádné studie vývojové toxicity mosunetuzumabu na zvířatech. Na základě nízkého prostupu protilátek placentou během prvního trimestru, mechanismu účinku a dostupných údajů o mosunetuzumabu a údajů o třídě protilátek anti-CD20 se riziko teratogenity považuje za nízké. Studie mosunetuzumabu u samic mimo březost prokázaly, že déletrvající deplece B-lymfocytů může zvyšovat riziko oportunní infekce s možností následné ztráty plodu. Přechodný CRS spojený s podáním přípravku Lunsumio může být také škodlivý pro graviditu. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

Seznam pomocných látek

Histidin Methionin Kyselina octová (pro úpravu pH) Sacharóza Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci 6.2

Inkompatibility

U subkutánní lékové formy přípravku Lunsumio nebyly zjištěny žádné inkompatibility s materiálem stříkaček z polypropylenu nebo polykarbonátu, nerezovými přenosovými a injekčními jehlami ani s polyethylenovými kuželovými zátkami typu Luer. 6.3

Doba použitelnosti

Neotevřená injekční lahvička 3 roky Připravená stříkačka Po natažení z injekční lahvičky do stříkačky musí být přípravek Lunsumio injekční roztok okamžitě podán, protože neobsahuje žádné antimikrobiální konzervační látky. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou na odpovědnosti uživatele a obvykle nepřesahují 24 hodin při teplotě 2 – 8 °C, pokud příprava neproběhla za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Pokud je přípravek Lunsumio injekční roztok přenesen z injekční lahvičky do stříkačky za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek, může být přípravek v uzavřené stříkačce uchováván v chladničce při teplotě 2 °C až 8 °C po dobu až 28 dnů chráněný před světlem a/nebo při teplotě 9 °C až 30 °C po dobu až 24 hodin při běžném světle.

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání jsou uvedeny v bodě 6.3. 6.5

Druh obalu a obsah balení

5 mg injekční roztok Skleněná injekční lahvička třídy I s pryžovou zátkou laminovanou fluororesinem s hnědým plastovým uzávěrem s odtrhávacím (flip-off) víčkem obsahující 5 mg injekčního roztoku. Balení obsahuje jednu injekční lahvičku. 45 mg injekční roztok Skleněná injekční lahvička třídy I s pryžovou zátkou laminovanou fluororesinem s levandulovým plastovým uzávěrem s odtrhávacím (flip-off) víčkem obsahující 45 mg injekčního roztoku. Balení obsahuje jednu injekční lahvičku. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Obecná opatření Aby se předešlo chybám při medikaci, je nutné zkontrolovat označení injekčních lahviček a ujistit se, že připravovaný a podávaný lék je přípravek Lunsumio pro subkutánní injekci, nikoli přípravek Lunsumio pro intravenózní infuzi. Přípravek Lunsumio neobsahuje konzervanty a je určen k podání výhradně jediné dávky. Při nakládání s léčivým přípravkem mají být dodrženy správné aseptické metody. Přípravkem netřepejte. Před podáním vizuálně zkontrolujte, zda přípravek Lunsumio ve formě subkutánní injekce neobsahuje žádné pevné částice nebo nezměnil barvu. Injekční lahvička musí být zlikvidována, pokud jsou v roztoku přítomny pevné částice. Jedna injekční lahvička přípravku Lunsumio je připravena k jednorázové subkutánní injekci a nesmí se ředit. Přípravek Lunsumio subkutánní injekční roztok se musí natáhnout pomocí vhodné přenosové jehly (doporučuje se 18 G až 21 G). Přenosová jehla se musí odstranit a připevní se vhodná injekční jehla (doporučuje se 25 G až 30 G). Musí se použít nejmenší stříkačka, která umožní přesné podání daného objemu. Odlepovací štítek z příbalové informace se musí nalepit na stříkačku. Likvidace Léčiva se mají dostávat do životního prostředí v co nejmenší míře. Léčivé přípravky se nemají likvidovat do odpadních vod ani vyhazovat do domácího odpadu. Při používání a likvidaci injekčních stříkaček a jiných ostrých zdravotnických prostředků je třeba přísně dodržet následující pokyny:

jehly a injekční stříkačky nesmí být nikdy použity opakovaně

všechny použité jehly a injekční stříkačky je třeba uložit do obalu na použité jehly (jednorázového zásobníku odolného proti propíchnutí).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Roche Registration GmbH Emil-Barell-Strasse 1 79639 Grenzach-Wyhlen Německo 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

EU/1/22/1649/003 EU/1/22/1649/004

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. června 2022 Datum posledního prodloužení registrace: 14. dubna 2025

DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://www.ema.europa.eu.