Bicaluplex 50 mg

sp.zn. sukls276810/2021 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU Bicaluplex 50 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Každá tableta obsahuje 50 mg bicalutamidum. Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 33,25 mg laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta Bílé až téměř bílé bikonvexní potahované tablety, s vyraženým „93“ na jedné straně a „220“ na druhé straně.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace Léčba pokročilého karcinomu prostaty v kombinaci s léčbou analogem hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) nebo s chirurgickou kastrací.

4.2

Dávkování a způsob podání Dávkování Dospělí muži včetně starších pacientů: jedna tableta (50 mg) jednou denně. Léčba přípravkem Bicaluplex má být zahájena spolu s léčbou analogem LHRH, nebo s chirurgickou kastrací. Porucha funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. Porucha funkce jater U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater může docházet ke zvýšené akumulaci bikalutamidu (viz bod 4.4).

1/8

Pediatrická populace Použití bikalutamidu je kontraindikováno u dětí (viz bod 4.3). 4.3

Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6). Současné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s bikalutamidem je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití Zahájení léčby má být pod přímým dohledem odborníka. Bikalutamid je rozsáhle metabolizován v játrech. Údaje ukazují, že jeho eliminace může být pomalejší u osob s těžkou poruchou funkce jater a to může vést ke zvýšené akumulaci bikalutamidu. Proto je při podávání bikalutamidu pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater nutná opatrnost. Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba zvážit pravidelné testování funkce jater. Většina změn je očekávaná během prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem. Těžké změny na játrech nebo selhání jater bylo pozorováno u bikalutamidu zřídka a fatální výsledky byly hlášeny (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem má být ukončena, pokud jsou změny závažné. Snížení glukózové tolerance bylo pozorováno u mužů, kteří dostávali LHRH agonisty. To se může projevit jako diabetes nebo ztráta kontroly glykemie u pacientů s již existujícím diabetem. Z tohoto důvodu se u pacientů užívajících bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH doporučuje sledování hladiny krevní glukózy. Bylo prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP3A4), a proto je třeba dbát opatrnosti při současném podávání s léky, které jsou metabolizovány převážně pomocí CYP3A4 (viz body 4.3 a 4.5). Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval. Před zahájením léčby přípravkem Bicaluplex by měl lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5). Antiandrogenní léčba může zapříčinit morfologické změny spermií. Ačkoliv účinek bikalutamidu na morfologii spermií nebyl hodnocen a žádné takové změny nebyly u pacientů, kteří dostávali bikalutamid, hlášeny, pacienti a/nebo jejich partnerky mají používat vhodnou antikoncepci během léčby bikalutamidem a po dobu 130 dní po jejím skončení. Potenciace účinků kumarinových antikoagulancií byla hlášena u pacientů léčených současně bikalutamidem. To může vést ke zvýšení protrombinového času (PT) a

2/8

mezinárodního normalizovaného poměru (INR). Některé případy byly spojeny s rizikem krvácení. Je doporučeno pečlivé sledování PT/INR a zvážení úpravy dávky antikoagulancií (viz body 4.5 a 4.8). Pomocné látky Laktosa Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. Sodík Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly prokázány žádné farmakodynamické ani farmakokinetické interakce mezi bikalutamidem a analogy LHRH. Podle studií in vitro R-bikalutamid je inhibitor CYP 3A4 a má menší inhibiční účinek na CYP 2C9, 2C19 a 2D6. I když klinické studie, které využívají antipyrin jako marker aktivity cytochromu P450 (CYP), neprokázaly potenciál pro lékové interakce mezi midazolamem a bikalutamidem, byla po souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena střední hodnota expozice midazolamu (AUC) až o 80 %. Pro léky s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst významný. Proto je souběžné používání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz bod 4.3) a při souběžném podávání bikalutamidu s léky jako jsou cyklosporin a blokátory kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto léků může být potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. U cyklosporinu je doporučeno, aby byly plazmatické koncentrace a klinický stav po zahájení nebo ukončení terapie bikalutamidem důkladně monitorovány. Při souběžném předepisování bikalutamidu s dalšími léky, které mohou inhibovat jeho oxidaci, například s cimetidinem a ketokonazolem, je nutná opatrnost. To by mohlo vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím bikalutamidu, které by mohly teoreticky vést ke zvýraznění výskytu nežádoucích účinků. In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazebných míst na proteinech. Byl hlášen zvýšený účinek warfarinu a dalších kumarinových antikoagulancií podávaných souběžně s bikalutamidem. Proto se u pacientů, kterým je podáván bikalutamid souběžně s kumarinovými antikoagulancii, doporučuje pečlivé sledování PT/INR a zvážení úpravy dávky antikoagulancií (viz body 4.5 a 4.8). Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena souběžná léčba přípravkem Bicaluplex s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4).

3/8

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Bikalutamid je kontraindikován u žen a nesmí být podáván těhotným ženám. Kojení Podávání bikalutamidu je během kojení kontraindikováno. Fetilita Vratná porucha samčí fertility byla pozorována ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3). U mužů je třeba počítat s obdobím subfertility nebo infertility. Bikalutamid může způsobovat morfologické změny spermatozoí. Pacienti a/nebo jejich partnerky mají používat vhodnou antikoncepci během léčby bikalutamidem a po dobu 130 dní po jejím skončení (viz bod 4.4).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Není pravděpodobné, že by bikalutamid narušoval schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje. Přípravek však občas může způsobovat ospalost. Pacienti, u kterých se vyskytnou nežádoucí účinky ovlivňující schopnost řídit a obsluhovat stroje, musí být opatrní.

4.8

Nežádoucí účinky V tomto bodě jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až ≤1/100); vzácné (≥1/10 000 až ≤1/1 000); velmi vzácné (≤1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů Poruchy krve a lymfatického systému

Frekvence Velmi časté

Nežádoucí účinek Anemie

Poruchy imunitního systému Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté

Hypersenzitivita, angioedém a kopřivka Snížená chuť k jídlu

Psychiatrické poruchy

Časté

Poruchy nervového systému

Velmi časté Časté Časté

Srdeční poruchy

Časté

Snížené libido Deprese Závratě Somnolence Infarkt myokardu (byly hlášeny fatální případy)4, srdeční selhání4 Prodloužení QT intervalu (viz bod 4.4 and 4.5) Návaly horka

Není známo Cévní poruchy

Velmi časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Intersticiální plicní onemocnění5 (byly hlášeny fatální případy) Bolest břicha Zácpa

4/8

Nauzea Dyspepsie Flatulence Hepatotoxicita, žloutenka, hypertransaminasemie1 Jaterní selhání2 (byly hlášeny fatální případy) Alopecie Hirsutismus/opětovný růst vlasů Suchá kůže Svědění Vyrážka Fotosensitiviní reakce Hematurie

Časté Poruchy jater a žlučových cest

Časté Vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Poruchy ledvin a močových cest Poruchy reprodukčního systému a prsu

Časté

Vzácné Velmi časté Velmi časté

Gynekomastie a citlivost prsů3 Časté Erektilní dysfunkce Celkové poruchy a reakce v Velmi časté Astenie místě aplikace Edém Časté Bolest na hrudi Vyšetření Časté Zvýšení tělesné hmotnosti 1 Jaterní změny jsou vzácně závažné, často byly přechodné a vymizely či se zlepšily s pokračující léčbou nebo po ukončení léčby. 2

Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení postmarketingových údajů. Frekvence byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku jaterního selhání u pacientů léčených 150 mg bikalutamidu v otevřeném ramenu studií EPC. 3

Současná kastrace je může zmenšit.

4

Pozorováno ve farmakoepidemiologické studii s LHRH agonisty a antiandrogeny, které byly užívány k léčbě karcinomu prostaty. Zvýšené riziko se ukázalo, pokud byl bikalutamid 50 mg užíván v kombinaci s LHRH agonisty, ale žádné riziko nebylo zjevné, pokud byl bikalutamid 150 mg užíván jako monoterapie k léčbě rakoviny prostaty. 5

Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení postmarketingových údajů. Frekvence byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku intersticiální pneumonie v randomizované léčebné periodě studií EPC s dávkou 150 mg. Zvýšení PT/INR: po uvedení přípravku na trh byl hlášen výskyt interakcí kumarinových antikoagulancií s bikalutamidem (viz body 4.4 a 4.5). Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

5/8

100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9

Předávkování S předávkováním u člověka neexistují žádné zkušenosti. Neexistuje specifické antidotum; léčba má být symptomatická. Dialýza nemusí pomoci, protože bikalutamid je výrazně vázán na proteiny a není vylučován nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba, včetně častého sledování vitálních funkcí.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny ATC kód: L02BB03 Mechanismus účinku Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez jiné endokrinní aktivity. Váže se na receptory pro androgeny, aniž by aktivoval expresi genů, a tak inhibuje androgenní stimulaci. Důsledkem inhibice je regrese tumoru prostaty. Přerušení léčby může mít klinicky u podskupiny pacientů za následek syndrom z vysazení antiandrogenu. Bikalutamid je racemát a antiandrogenní účinek má téměř výlučně jeho (R)enantiomer.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebyl prokázán klinicky významný vliv potravy na biologickou dostupnost. Distribuce Bikalutamid se silně váže na proteiny (racemát z 96 %, (R)-enantiomer z více než 99 %) a je rozsáhle metabolizován (oxidací a glukuronidací). Metabolity jsou vylučovány přibližně stejným dílem ledvinami a žlučí. Biotransformace (S)-enantiomer se v porovnání s (R)-enantiomerem rychle vylučuje. Poločas plazmatické eliminace (R)-enantiomeru je přibližně jeden týden. Po pravidelném denním podávání bikalutamidu se (R)-enantiomer v plazmě přibližně 10násobně akumuluje vzhledem k jeho dlouhému poločasu eliminace. Při pravidelném denním podávání 50 mg bikalutamidu je pozorována plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru v rovnovážném stavu přibližně 9 μg/ml. Z celkového množství cirkulujících enantiomerů v rovnovážném stavu představuje 99 % převážně aktivní (R)-enantiomer. Eliminace

6/8

V klinické studii byla v semeni mužů, kteří užívali bikalutamid 150 mg, nalezena průměrná koncentrace (R)-bikalutamidu 4,9 μg/ml. Množství bikalutamidu, které se může přenést pohlavním stykem na ženu, je malé a extrapolací se může rovnat přibližně 0,3 μg/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro navození změn u potomků laboratorních zvířat. Zvláštní skupiny pacientů Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin ani mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je (R)-enantiomer eliminován z plazmy pomaleji.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Bikalutamid působí jako účinný antiandrogen. Očekávané farmakologické účinky antiandrogenů pozorované ve studiích na zvířatech zahrnují atrofii prostaty a semenných váčků, benigní tumory z Leydigových buněk (u potkanů) a hypertrofii kůry nadlevin. Bikalutamid je u zvířat induktorem oxidázy se smíšenou funkcí a hypertrofie štítné žlázy, adenom (u potkanů) a hepatocelulární karcinom (u samců myší) jsou toho důsledkem. Indukce enzymu nebyla u člověka pozorována. Atrofie semenotvorných kanálků patří k předpokládaným účinkům antiandrogenů a byla pozorována u všech zkoumaných živočišných druhů. K úplnému zotavení testikulární atrofie došlo 4 měsíce po ukončení podávání v 6měsíční studii u potkanů (při dávkách rovnajících se přibližně 1,5 nebo 0,6násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 50 mg, resp. 150 mg). Žádné zotavení nebylo pozorováno po 24 týdnech po ukončení podávání ve 12měsíční studii u potkanů (při dávkách rovnajících se přibližně 2 nebo 0,9násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 50 mg, resp. 150 mg). Po 12 měsících opakovaného podávání u psů (při dávkách rovnajících se přibližně 7 nebo 3násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 50 mg, resp. 150 mg) byl po 6měsíční rekonvalescenci výskyt testikulární atrofie u psů s dávkou a u kontrolních psů stejný. Ve studii fertility (při dávkách rovnajících se přibližně 1,5 nebo 0,6násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 50 mg, resp. 150 mg) měli samci potkanů prodloužený čas k úspěšnému páření bezprostředně po 11 týdnech dávkování; reverze byla pozorována po 7 týdnech bez dávky.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek Jádro tablety: Mikrokrystalická celulosa Povidon 40 Sodná sůl kroskarmelosy Natrium-lauryl-sulfát Monohydrát laktosy Bezvodý koloidní oxid křemičitý Magnesium stearát Potahová vrstva: Hypromelosa Polydextrosa

7/8

Oxid titaničitý Makrogol 4000 6.2

Inkompatibility Neuplatňuje se

6.3

Doba použitelnosti 3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v původním obalu.

6.5

Druh obalu a obsah balení Průhledný PVC/PVdC/Al blistr, papírová krabička. Balení obsahují 20, 28, 30, 40, 50, 56, 60, 84, 90 nebo 100 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 44/411/05-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 30.11.2005 Datum posledního prodloužení registrace: 14.1.2009

10.

DATUM REVIZE TEXTU 13. 5. 2022

8/8