Remurel 20 mg/ml
Souhrn údajů o přípravku (SPC) - odborný dokument pro zdravotníky
Sp. zn. sukls246282/2024, sukls281117/2024 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna předplněná injekční stříkačka (1 ml) s injekčním roztokem obsahuje 20 mg glatiramer-acetátu*, odpovídající 18 mg glatirameru. * Glatiramer-acetát je acetát syntetických polypeptidů obsahující čtyři přirozeně se vyskytující aminokyseliny: kyselinu L-glutamovou, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí 0,129 - 0,153; 0,392 - 0,462; 0,086 - 0,100 a 0,300 - 0,374. Průměrná molekulová hmotnost glatiramer-acetátu je v rozsahu 5000-9000 daltonů. V důsledku jeho komplexního složení není možné zcela charakterizovat žádný specifický polypeptid včetně hlediska sekvencí aminokyselin, i když konečné složení glatiramer-acetátu není zcela náhodné. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.
LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok. Čirý, bezbarvý až lehce nažloutlý/nahnědlý roztok bez viditelných částic. Injekční roztok má pH 5,5 – 7,0 a osmolaritu asi 265 mosmol/l.
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace Glatiramer-acetát je indikován k léčbě relabujících forem roztroušené sklerózy (RS) (viz bod 5.1. pro důležité informace o populaci, pro kterou byla stanovena účinnost). Glatiramer-acetát není indikován k léčbě primární nebo sekundární progresivní RS. 4.2 Dávkování a způsob podání Léčba glatiramer-acetátem má být zahájena pod dohledem neurologa nebo lékaře se zkušenostmi s léčbou RS. Dávkování Doporučené dávkování u dospělých je 20 mg glatiramer-acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka), podaného subkutánní injekcí jedenkrát denně. V současné době není známo, jak dlouho má být pacient léčen. Rozhodnutí ohledně dlouhodobé léčby musí být učiněno ošetřujícím lékařem na základě individuálního přístupu. Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost glatiramer-acetátu nebyla u dětí a dospívajících stanovena. 1
Nicméně, omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících ve věku 12 až 18 let léčených glatiramer-acetátem subkutánně každý den je obdobný tomuto profilu u dospělých. Nejsou dostupné dostatečné informace o použití glatiramer-acetátu u dětí do 12 let věku, což nedovoluje vydat jakékoli doporučení pro jeho použití. Proto se glatiramer-acetát nemá u této populace používat. Zvláštní skupiny pacientů Starší pacienti Podávání glatiramer-acetátu nebylo u starších pacientů specificky hodnoceno. Porucha funkce ledvin Použití glatiramer-acetátu u pacientů s poruchou funkce ledvin nebylo specificky hodnoceno (viz. bod 4.4.). Způsob podání Glatiramer-acetát se podává subkutánně. Pacienti musí být vyškoleni v technikách samostatného podávání injekce a první samostatnou injekci si musí podat pod dohledem zdravotníka a setrvat pod jeho dohledem 30 minut po aplikaci. Pro každou injekci je nutné měnit místo vpichu, aby se omezila pravděpodobnost místního podráždění či bolesti po injekci. Místem, kam si pacient sám může injekci aplikovat, může být břicho, paže, hýždě nebo stehna. Jestliže chce pacient pro aplikaci injekce použít injekční zařízení, je k dispozici zdravotnický prostředek Autoxon. Zařízení Autoxon je autoinjektor, který je schválen pouze pro použití s přípravkem Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce a nebyl testován s jinými předplněnými injekčními stříkačkami. Zařízení Autoxon musí být používáno tak, jak je doporučeno v informacích dodávaných výrobcem zařízení. 4.3 Kontraindikace Glatiramer-acetát je kontraindikován v následujících případech: • Hypersenzitivita na léčivou látku (glatiramer-acetát) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Glatiramer-acetát musí být podáván pouze ve formě subkutánní injekce. Glatiramer acetát nesmí být podáván intravenózně nebo intramuskulárně. Glatiramer-acetát může způsobit reakce po injekci i anafylaktické reakce (viz bod 4.8): Reakce po injekci Ošetřující lékař musí pacientovi vysvětlit, že během několika minut po podání injekce glatiramer- acetátu se může objevit některý z následujících účinků: vazodilatace (zrudnutí), tlak na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.8). Většina z těchto příznaků je krátkodobá a spontánně vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned přerušit léčbu glatiramer-acetátem a vyhledat svého lékaře nebo první pomoc. Podle uvážení lékaře může být zahájena symptomatická léčba. Není známo, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto nežádoucích účinků. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti při podávání glatiramer-acetátu pacientům s kardiologickými problémy v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni. 2
Anafylaktické reakce Anafylaktické reakce se mohou objevit krátce po podání glatiramer-acetátu i měsíce až roky po zahájení léčby (viz bod 4.8). Hlášeny byly případy s fatálními následky. Některé známky a příznaky anafylaktických reakcí se mohou překrývat s reakcemi po injekci. Všichni pacienti podstupující léčbu přípravkem Remurel a jejich pečovatelé musí být poučeni o specifických známkách a příznacích anafylaktických reakcí i o tom, že v případě výskytu takových příznaků musí neprodleně vyhledat urgentní lékařskou péči (viz bod 4.8). Pokud k anafylaktické reakci dojde, léčbu přípravkem Remurel je nutné ukončit (viz bod 4.3). Protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní chronické léčby s glatiramer-acetátem. Maximální hladiny byly dosaženy po průměrném trvání léčby 3-4 měsíce, potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám. Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich tvorba ovlivňovala klinickou účinnost glatiramer-acetátu. U pacientů s poruchou funkce ledvin mají být během léčby glatiramer-acetátem sledovány funkce ledvin. Přestože u pacientů nebyla prokázána glomerulární depozice imunokomplexů, nelze tuto možnost vyloučit. Byly pozorovány vzácné případy těžkého poškození jater (včetně hepatitidy se žloutenkou, selhání jater a v ojedinělých případech transplantace jater). K poškození jater došlo několik dní až let po zahájení léčby glatiramer-acetátem. Většina případů závažného poškození jater odezněla po přerušení léčby. V některých případech se tyto reakce vyskytly za přítomnosti nadměrné konzumace alkoholu, existujícího nebo dříve se vyskytujícího poškození jater a s použitím dalších potenciálně hepatotoxických léků. Pacienti mají být pravidelně sledováni z hlediska známek poškození jater a mají být poučeni, aby v případě příznaků poškození jater okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. V případě klinicky těžkého poškození jater je potřeba zvážit ukončení používání glatiramer-acetátu. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Interakce mezi glatiramer-acetátem a dalšími léčivými přípravky nebyly hodnoceny. Pozorování z existujících klinických studií a zkušeností po uvedení na trh nenaznačují žádné významné interakce glatiramer-acetátu s léčbou, která se běžně používá u pacientů s RS, včetně souběžného podávání kortikosteroidů po dobu až 28 dnů. Studie in vitro naznačují, že glatiramer-acetát se v krvi vysoce váže na plazmatické proteiny, není však vytěsňován ani nevytěsňuje z vazby fenytoin nebo karbamazepin. Protože však existuje teoretická možnost, že glatiramer-acetát může ovlivňovat distribuci látek, které se vážou na plazmatické bílkoviny, souběžné podávání těchto léčivých přípravků má být pečlivě monitorováno. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Střední množství údajů o těhotných ženách (mezi 300 - 1000 ukončenými těhotenstvími) nenaznačuje žádnou malformační ani feto/neonatální toxicitu. Studie na zvířatech neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). V případě potřeby může být zváženo použití glatiramer-acetátu během těhotenství.
3
Kojení Fyzikálně-chemické vlastnosti a nízká perorální absorpce naznačují, že expozice novorozenců/kojenců glatiramer-acetátu prostřednictvím lidského mateřského mléka je zanedbatelná. Neintervenční retrospektivní studie u 60 kojených dětí matek vystavených glatiramer-acetátu ve srovnání s 60 kojenými dětmi matek, které nebyly vystaveny žádné léčbě onemocnění modifikujícími léčivy a omezená postmarketingová data u lidí neprokázaly žádné negativní účinky glatiramer-acetátu. Glatiramer-acetát může být užíván během kojení. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nebyly provedeny žádné studie vlivu glatiramer-acetátu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 4.8 Nežádoucí účinky Ve všech klinických studiích byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky reakce v místě vpichu injekce a byly hlášeny u většiny pacientů užívajících glatiramer-acetát. V kontrolovaných studiích byl podíl pacientů, kteří zaznamenali tyto reakce, nejméně jednou vyšší u pacientů léčených glatirameracetátem (70 %) oproti pacientům užívajících placebo (37 %). Nejčastěji hlášenými reakcemi v místě vpichu byly v klinických studiích a na základě postmarketingových zkušeností erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět, hypersenzitivita a vzácně lipoatrofie a kožní nekróza. Reakce spojená alespoň s jedním nebo více z následujících příznaků se popisuje jako bezprostřední reakce po podání injekce: vazodilatace (zrudnutí), bolesti na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.4). Tato reakce se může objevit během několika minut po podání injekce glatiramer-acetátu. Alespoň jeden z příznaků této bezprostřední reakce po podání injekce byl hlášen nejméně jednou u 31 % pacientů užívajících glatiramer-acetát oproti 13 % pacientů užívajících placebo. Nežádoucí účinky zjištěné na základě klinických studií a zkušeností po uvedení na trh jsou uvedeny v následující tabulce. Data z klinických studiíbyla odvozena ze čtyř pivotních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studií s celkem 512 pacienty léčenými glatiramer- acetátem a 509 pacienty užívajícími placebo po dobu až 36 měsíců. Tři studie týkající se relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) zahrnovaly celkem 269 pacientů léčených glatiramer-acetátem a 271 pacientů užívajících placebo po dobu až 35 měsíců. Čtvrtá studie u pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené RS zahrnovala 243 pacientů léčených glatiramer-acetátem a 238 pacientů užívajících placebo po dobu až 36 měsíců. Třída orgánových systémů
Velmi časté Časté (≥1/10) (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)
Infekce a infestace
Infekce, chřipka
Absces, celulitida, furunkl, herpes zoster, pyelonefritida
Bronchitida, gastroenteritida, herpes simplex, otitis media, rinitida, zubní absces, vaginální kandidóza*
4
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třída orgánových systémů
Velmi časté Časté (≥1/10) (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Benigní novotvar kůže, novotvar
Maligní nádorové onemocnění kůže
Poruchy krve a lymfatického systému
Lymfadenopatie*
Leukocytóza, leukopenie, splenomegalie, trombocytopenie, abnormální morfologie lymfocytů
Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivita
Anafylaktická reakce
Endokrinní poruchy
Struma, hypertyreóza
Poruchy metabolismu a výživy
Anorexie, zvýšená tělesná hmotnost*
Intolerance alkoholu, dna, hyperlipidemie, zvýšená hladina sodíku v krvi, snížená hladina sérového feritinu
Nervozita
Abnormální sny, stav zmatenosti, euforická nálada, halucinace, hostilita, mánie, poruchy osobnosti, sebevražedný pokus
Psychiatrické poruchy
Úzkost*, deprese
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy Dysgeuzie, hypertonie, migréna, poruchy řeči, synkopa, tremor*,
Syndrom karpálního tunelu, kognitivní poruchy, konvulze, dysgrafie, dyslexie, dystonie, motorická dysfunkce, myoklonus, neuritida, nervosvalová blokáda, nystagmus, paralýza, obrna 5
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třída orgánových systémů
Velmi časté Časté (≥1/10) (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Toxická hepatitida, poškození jater
Selhání jater**
lýtkového nervu, stupor, porucha zrakového pole Poruchy oka
Diplopie, poruchy oka*
Poruchy oka a labyrintu
Porucha ucha
Srdeční poruchy
Palpitace*, tachykardie*
Katarakta, korneální léze, syndrom suchých očí, krvácení do oka, ptóza očního víčka, mydriáza, atrofie optického nervu
Extrasystoly, sinusová bradykardie, paroxysmální tachykardie
Cévní poruchy
Vazodilace*
Varixy
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Dyspnoe*
Kašel, senná rýma
Apnoe, epistaxe, hyperventilace, laryngospasmus, plicní poruchy, pocit dušení
Gastrointestin Nauzea* ální poruchy
Anorexie, zácpa, zubní kaz, dyspepsie, dysfagie, inkontinence stolice, zvracení*
Zánět střeva, střevní polypy, enterokolitida, říhání, jícnový vřed, periodontitida, rektální krvácení, zvětšení slinné žlázy
Poruchy jater a žlučových cest
Abnormální funkční jaterní testy
Cholelitiáza, hepatomegalie
Poruchy kůže Vyrážka* a podkožní tkáně
Ekchymóza, Angioedém, nadměrné pocení*, kontaktní svědění, poruchy dermatitida, kůže*, kopřivka erythema nosodum, kožní uzlík
6
Třída orgánových systémů
Velmi časté Časté (≥1/10) (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až<1/100)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Artralgie, bolest v zádech*
Artritida, burzitida, bolest v boku, svalová atrofie, osteoartritida
Poruchy ledvin a močových cest
Bolest šíje
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Nucení na močení, Hematurie, polakisurie, nefrolitiáza, retence moči poruchy močových cest, abnormalita moči
Poruchy reprodukčníh o systému a prsu
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Zduření prsů, erektilní dysfunkce, výhřez pánevních orgánů, priapismus, prostatické obtíže, abnormální stěr z děložního čípku, testikulární porucha, vaginální krvácení, vulvovaginální poruchy Astenie, bolest na hrudi*, reakce v místě injekce*§, bolest*
Zimnice*, otok tváře*, atrofie v místě injekce♣, lokální reakce*, periferní edém, edém, horečka
Cysta, kocovina, hypotermie, okamžitá reakce po injekci, zánět, nekróza v místě injekce, poškození sliznice Postvakcinační syndrom
*Více než o 2 % (>2/100) vyšší incidence ve skupině léčené glatiramer-acetátem oproti skupině užívající placebo. Nežádoucí účinky bez symbolu * reprezentují rozdíl menší nebo rovný 2 %. **Bylo hlášeno několik případů transplantace jater. § Termín „reakce v místě injekce“ (různého druhu) zahrnuje všechny nežádoucí účinky v místě injekce s výjimkou atrofie místa injekce a nekrózy místa injekce, které jsou v tabulce uvedeny zvlášť. ♣ Zahrnuje termíny, které se vztahují k lokalizované lipoatrofii v místě vpichu injekce.
7
Ve čtvrté studii uvedené výše následovala po placebem kontrolovaném období otevřená fáze léčby (viz bod 5.1). Během sledovaného období otevřené fáze trvající 5 let nebyla pozorována žádná změna ve známém profilu rizika pro glatiramer-acetát. Popis vybraných nežádoucích účinků Anafylaktické reakce se mohou objevit krátce po podání glatiramer-acetátu i měsíce až roky po zahájení léčby (viz bod 4.4). Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování Příznaky Bylo zaznamenáno několik případů předávkování glatiramer-acetátem (do dávky 300 mg glatirameracetátu). Tyto případy nebyly spojeny s jinými nežádoucími účinky než těmi, které jsou uvedeny v bodě 4.8. Léčba V případě předávkování musí být pacient monitorován a musí být zahájena odpovídající symptomatická a podpůrná léčba. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, jiná imunostimulancia. ATC kód: L03AX13 Mechanismus účinku Mechanismus účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů relabujících forem s RS, není zcela objasněn, ale může zahrnovat modulaci imunitních procesů. Studie na zvířatech a pacientech s RS naznačují, že glatiramer-acetát působí na imunitní buňky, včetně monocytů, dendritických buněk, a Bbuněk, které následně modulují adaptivní funkce B- a T-buněk indukujících sekreci protizánětlivých a regulačních cytokinů. Zda je terapeutický účinek zprostředkován buněčnou cestou, jak je popsáno výše, není známo, protože patofyziologie RS je známa jenom částečně. Klinická účinnost a bezpečnost RRRS: Celkově bylo glaritamer-acetátem léčeno 269 pacientů ve třech kontrolovaných studiích. První z nich byla dvouletá studie zahrnující 50 pacientů (glaritamer-acetát n=25, placebo n=25), u nichž byla diagnostikována relabující, remitující RS podle tehdy akceptovaných standardních kritérií, a u nichž se objevily alespoň 2 ataky neurologické dysfunkce (exacerbace) v průběhu předchozího dvouletého období. Druhá studie měla stejná vstupní kritéria a zahrnovala 251 pacientů léčených po dobu až 35 měsíců (glatiramer-acetát n=125, placebo n=126). Třetí, devítiměsíční studie, zahrnovala 239 pacientů (glatiramer-acetát n=119, placebo n=120). Vstupní kritéria byla podobná těm v první a druhé studii s doplňujícím požadavkem, aby pacienti vykazovali při MRI screeningu nejméně jednu gadoliniem zvýrazněnou lézi. 8
V klinických studiích u pacientů s RS léčených glatiramer-acetátem bylo pozorováno signifikantní snížení počtu relapsů ve srovnání s placebem. V nejrozsáhlejší kontrolované studii byla četnost relapsů snížena o 32 % z 1,98 ve skupině dostávající placebo na 1,34 ve skupině léčené glatiramer-acetátem. Dostupná jsou expoziční data z až 12letého sledování 103 pacientů léčených glatiramer-acetátem. Glatiramer-acetát také prokázal příznivé účinky u MRI parametrů relevantních pro relabujícíremitující RS ve srovnání s placebem. Glatiramer-acetát 20 mg/ml: V kontrolované studii 9001/9001E, v níž bylo zařazeno 251 pacientů, kteří byli sledováni až 35 měsíců (včetně zaslepené fáze rozšíření 9001E studie 9001), bylo kumulativní procento pacientů, u kterých došlo k 3měsíční potvrzené progresi invalidity, 29,4 % pro placebo a 23,2 % pro pacienty léčené galtiramer-acetátem (p=0,199). Není prokázáno, že by léčba glatiramer-acetátem ovlivňovala účinnost trvání nebo závažnosti relapsů. V současnosti nejsou k dispozici údaje o používání glatiramer-acetátu u pacientů s primárně nebo sekundárně progresivní formou onemocnění. Ojedinělá klinická epizoda naznačující RS: U pacientů s dobře definovanou, ojedinělou, unifokální neurologickou manifestací a MRI nálezem silně naznačujícím RS (nejméně dvě cerebrální léze o průměru nad 6 mm na T2-váženém MRI) byla provedena placebem kontrolovaná studie zahrnující 481 pacientů (glatiramer-acetát n=243, placebo n=238). Je nutné vyloučit jakékoli jiné onemocnění, která by mohlo lépe vysvětlit příznaky pacienta, než je RS. Po placebem kontrolovaném období následovala otevřená fáze léčby: Pacienti, kteří měli buď příznaky RS nebo byli symptomatičtí po dobu tří let, dle toho co nastalo dříve, byli přidělení k aktivní léčbě v otevřené fázi léčby na další období dvou let, které nepřekračovalo maximální celkové trvání léčby 5 let. Z 243 pacientů, kteří byli na začátku randomizování pro glatiramer- acetát pokračovalo v používání glatiramer- acetátu 198 v nezaslepené fázi. Z 238 náhodně vybraných pacientů, kterým bylo na počátku přiděleno placebo, přešlo 211 pacientů na otevřenou fázi léčby glatiramer-acetátem. Během placebem kontrolovaného období až tří let zpomaloval glatiramer-acetát progresi od první klinické příhody po klinicky prokázanou RS (CDMS) podle Poserových kritérií statisticky a klinicky významným způsobem, odpovídajícím snížení rizika o 45 % (Hazard ratio = 0,55; 95% interval spolehlivosti [0,40; 0,77], p = 0,0005). Podíl pacientů, kteří konvertovali na CDMS byl 43 % u skupiny s placebem a 25 % u skupiny s glatiramer-acetátem. Příznivý účinek léčby glatiramer-acetátem oproti placebu byl také demonstrován na dvou sekundárních MRI cílech, tj. počtu nových T2 lézí a objemu T2 lézí. Post hoc analýzy podskupin byly provedeny u pacientů s různými výchozími charakteristikami pro identifikaci populace s vysokým rizikem vzniku sekundární ataky . U subjektů s nejméně jednou T1 gadoliniem zvýrazněnou lézí a 9 nebo více T2 lézemi na výchozím MR vyšetření, byla konverze na CDMS evidentní u 50 % subjektů užívajících placebo v porovnání s 28 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. U subjektů s 9 nebo více T2 lézemi před zahájením léčby byla konverze na CDMS evidentní u 45 % subjektů užívajících placebo v porovnání s 26 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. Vliv časné léčby glatirameracetátem na dlouhodobý vývoj onemocnění však není znám ani u těchto vysoce rizikových podskupin, protože studie byla hlavně zaměřena na hodnocení času do druhé příhody. V každém případě lze o léčbě uvažovat pouze u pacientů s vysokým rizikem.
9
Účinek v placebem kontrolované fázi byl udržen v dlouhodobém kontrolním období až 5 let. Čas progrese od první klinické příhody do CDMS byl prodloužen při časné léčbě glatiramer-acetátem ve srovnání s opožděnou léčbou, což ukazuje 41% pokles rizika u časné ve srovnání s pozdní léčbou (Hazard Ratio = 0,59; 95 % interval spolehlivosti [0,44; 0,80], p = 0,0005). Podíl subjektů ve skupině s opožděným začátkem, u nichž došlo k progresi, byl vyšší (49,6 %) ve srovnání s těmi, kteří byli ve skupině s časným začátkem (32,9 %). Konzistentní účinek ve prospěch časné léčby ve srovnání s opožděnou léčbou v čase byl pozorován pro roční počty lézí v průběhu hodnoceného období u nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles o 54 %; p<0,0001), nových T2 lézí (pokles o 42 %; p<0,0001) a nových T1 hypointenzivních lézí (pokles o 52 %; p<0,0001). Účinek na pokles ve prospěch časného versus pozdního zahájení léčby byl rovněž pozorován u celého počtu nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles o 46 %; p=0,001), u objemu T1 gadolinem zvýrazněných lézí (průměrný rozdíl -0,06 ml; p<0,001) a také celkového počtu nových T1 hypointenzivních lézí (pokles o 46 %; p<0,001) měřeno po celé trvání studie. Nebyly pozorovány žádné jasné rozdíly mezi kohortami skupina s časným zahájením a opožděným zahájením pro objem hypointenzivních T1 lézí nebo atrofii mozku v průběhu 5 let. Analýza mozkové atrofie však při poslední pozorované hodnotě (upravená pro léčebnou expozici) ukázala pokles ve prospěch časné léčby glatiramer-acetátem (průměrný rozdíl procentuální změny objemu mozku byl 0,28 %, p = 0,0209). Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce je hybridní léčivý přípravek. Podrobné informace jsou k dispozici v databázi MRP přípravků (MRI index); http://mri.medagencies.org/Human/. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Farmakokinetické studie u pacientů nebyly provedeny. Údaje ze studií in vitro a omezené údaje od zdravých dobrovolníků ukazují, že při subkutánním podání glatiramer-acetátu se léčivá látka rychle vstřebává a že velká část dávky se rychle odbourává na malé fragmenty již v podkožní tkáni. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Neklinické údaje, získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě informací, které jsou obsaženy v ostatních částech SPC. Vzhledem k nedostatku farmakokinetických údajů u člověka nelze hranici expozice mezi humánní a zvířecí populací stanovit. Ukládání imunokomplexů v ledvinných glomerulech bylo hlášeno u malého počtu potkanů a opic léčených po dobu alespoň 6 měsíců. Ve dvouleté studii u potkanů nebylo ukládání imunokomplexů do ledvinných glomerulů pozorováno. Po aplikaci senzibilizovaným zvířatům (morčatům nebo myším) byla zaznamenána anafylaxe. Význam tohoto zjištění pro člověka není znám. Toxicita v místě vpichu injekce byla často zaznamenána po opakované aplikaci u zvířat. U potkanů byla pozorována lehká ale statisticky významná redukce přírůstku tělesné hmotnosti u potomků, kteří se narodili matkám léčeným během těhotenství a laktace subkutánními dávkami ≥ 6 mg/kg/den (2,83-násobek maximální doporučené denní dávky pro dospělého člověka o hmotnosti 60 kg na základě mg/m2) v porovnání s kontrolou. Žádný další významný vliv na růst a chování potomků nebyl pozorován.
10
6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Mannitol Voda pro injekci 6.2 Inkompatibility Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto se nesmí tento léčivý přípravek mísit s jinými léčivými přípravky. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Jestliže předplněné injekční stříkačky nemohou být uchovávány v chladničce, mohou být jedenkrát uchovávány při teplotě 15 °C - 25 °C po dobu až jednoho měsíce. Jestliže nebyly předplněné injekční stříkačky s glatiramer-acetátem do jednoho měsíce použity a jsou ještě v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny na uchovávání do chladničky (2 °C - 8 °C). 6.5 Druh obalu a obsah balení Systém kontejner - uzávěr je tvořen jednorázovým válcem skleněné stříkačky s připojenou jehlou. Jako uzávěr válce je použita pryžová zátka (brombutyl, typ 1), která funguje během injekce jako píst. Do pryžového uzávěru je našroubována posunovací tyčinka. Jehla je zakrytá chráničem. Objem roztoku v injekční stříkačce je 1,0 ml. 7 předplněných injekčních stříkaček 28 předplněných injekčních stříkaček 30 předplněných injekčních stříkaček 90 (3x30) přeplněných injekčních stříkaček Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika 8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
59/222/16-C
11
9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 18. 5. 2016 Datum posledního prodloužení registrace: 10. 12. 2020 10. DATUM REVIZE TEXTU 18. 11. 2024
12