Sertralin actavis 50 mg

Sp. zn. sukls297376/2025 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sertralin Actavis 50 mg potahované tablety Sertralin Actavis 100 mg potahované tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

50 mg Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralini hydrochloridum odpovídající sertralinum 50 mg. Pomocná látka se známým účinkem Jedna potahovaná tableta obsahuje 19,8 mg monohydrátu laktosy. 100 mg Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralini hydrochloridum odpovídající sertralinum 100 mg. Pomocná látka se známým účinkem Jedna potahovaná tableta obsahuje 39,6 mg monohydrátu laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta 50 mg Bílé až téměř bílé, oválné, potahované tablety na jedné straně s půlící rýhou, na druhé straně s vyraženým „50“. Rozměry 4,6 x 10,7 mm. 100 mg Bílé až téměř bílé, oválné, potahované tablety na jedné straně s půlící rýhou, na druhé straně s vyraženým „100“. Rozměry 5,6 x 13,2 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

• Sertralin je indikován k léčbě:
• Depresivní epizody, k prevenci opakování nebo návratu depresivních epizod.
• Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
• Obsedantně kompulzivní poruchy (obsessive compulsive disorder – OCD) u dospělých a u dětí a dospívajících ve věku 6-17 let.
• Sociální úzkostné poruchy.
• Posttraumatické stresové poruchy (post traumatic stress disorder – PTSD). 4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování 1/21

Úvodní léčba Deprese a OCD Léčba sertralinem má být zahájena dávkou 50 mg/den. Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha Léčba má být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu má být zvýšena na dávku 50 mg jednou denně. U tohoto dávkovacího režimu bylo prokázáno snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků na počátku léčby charakteristických pro panickou poruchu. Titrace dávky Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávek. Změny dávky se musí provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg denně. Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají provádět častěji než jednou týdně. Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je však zapotřebí obvykle delšího období, a to především u obsedantně kompulzivních poruch. Udržovací léčba Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni, s následnými úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi. Deprese Pro prevenci opakování epizod deprese může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině případů je doporučené dávkování u prevence opakování epizod deprese stejné, jako u současných epizod. K eliminaci symptomů mají být pacienti léčeni dostatečně dlouhou dobu, a to nejméně 6 měsíců. Panická porucha a OCD Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch nebyla prokázána prevence relapsu. Starší pacienti U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatr emie (viz bod 4.4). Pacienti s poruchou funkce jater U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater je nutné používat nižší dávky, případně podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici klinická data, nesmí se sertralin používat v případě závažné poruchy funkce jater (viz bod 4.4). Pacienti s poruchou funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4). Pediatrická populace Děti a dospívající s OCD Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg 1x denně. Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg 1x denně. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg 1x denně. V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v období několika týdnů zvyšovat dávku o 50 mg/den až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad 50 mg je ale 2/21

zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými. Změny dávky se nesmí provádět v intervalech kratších, než je 1 týden. Účinnost nebyla prokázána u dětí s depresivní poruchou. Nejsou k dispozici údaje u dětí mladších 6 let (viz také bod 4.4). Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat postupně během nejméně 1 - 2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8). Objeví-li se po snížení dávky nebo po ukončení léčby nesnesitelné příznaky, je vhodné uvažovat o pokračování v dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít dávku snižovat, ovšem ještě pozvolněji. Způsob podání Sertralin se podává 1x denně, a to buď ráno, nebo večer. Potahované tablety mohou být podávány s jídlem nebo bez jídla. 4.3 -

4.4

Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Současná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikována vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je agitovanost, třes a hypertermie. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.5). Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů současně užívajících pimozid (viz bod 4.5). Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS) Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících stavů jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších serotonergních přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s přípravky zhoršujícími metabolismus serotoninu (včetně IMAO, např. methylenové modři), antipsychotiky a dalšími antagonisty dopaminu a s opioidy. U pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3). Přechod z jiného inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku proti obsesím na sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při lékařském posuzování je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin. Ostatní serotoninergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT Současné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotoninergní neurotransmisi, jako jsou amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo rostlinné přípravky s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné farmakodynamické interakce je nutné je vyloučit, kdykoli je to možné. Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP) Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT intervalu a TdP. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu a TdP. Účinek na prodloužení QTc intervalu potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých dobrovolníků se statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc 3/21

intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokalemie nebo hypomagnesemie, prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné užívání léků prodlužujících QTc interval (viz body 4.5 a 5.1). Aktivace hypománie nebo mánie Příznaky hypománie nebo mánie se vyskytly u malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými antidepresivy a léky proti obsesím, včetně sertralinu. Proto je nutné užívat sertralin s opatrností u pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů vstupujících do fáze mánie je nutné sertralin vysadit. Schizofrenie U pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů. Epileptické záchvaty Během léčby sertralinem se mohou vyskytnout záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání sertralinu u nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání pečlivě monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem přerušit. Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (sebevražedné chování). Toto riziko přetrvává až do klinicky významné remise. Protože ke zlepšení nemusí dojít hned v počáteční fázi terapie, je nutné pacienty pečlivě sledovat, dokud k takovému zlepšení nedojde. Z klinických zkušeností vyplývá, že riziko sebevraždy může v počáteční fázi léčby vzrůst. I další psychiatrické stavy, léčené sertralinem, mohou být spojeny se zvýšeným rizikem sebevražedných příhod. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní poruchou. Při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami je proto nutná stejná ostražitost, jako při léčbě pacientů s depresivní poruchou. Pacienti s anamnézou sebevražedných příhod, nebo pacienti vykazující před zahájením léčby závažný stupeň sebevražedných myšlenek, jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek nebo pokusů, a je proto nutné je během léčby pečlivě sledovat. Výsledky metaanalýzy placebem kontrolovaných klinických studií s antidepresivy u dospělých pacientů s psychiatrickými poruchami ukázaly u pacientů mladších 25 let na zvýšené riziko sebevražedného chování při užívání antidepresiv v porovnání s placebem. Zejména na počátku léčby a po změně dávkování je nutné pečlivé sledování pacientů, zvláště těch se zvýšeným rizikem. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) musí být upozorněni na nutnost sledovat jakékoli klinické zhoršení, sebevražedné chování nebo myšlenky a neobvyklé změny v chování, a vyhledat okamžitě lékařskou pomoc, objeví-li se tyto příznaky. Sexuální dysfunkce Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI. Pediatrická populace Sertralin se nemá používat k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou ve věku 6 - 17 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických studiích častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat, pak má být pacient pečlivě sledován z hlediska výskytu sebevražedných symptomů, zejména na počátku léčby. Dlouhodobá bezpečnost kognitivního, emočního, fyzického a pubertálního zrání u dětí a dospívajících ve věku od 6 do 16 let byla hodnocena v dlouhodobé observační studii po dobu až 3 let (viz bod 5.1). Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a příčinná souvislost zatím nejsou jasné (viz bod 5.3 pro příslušné předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí pediatrické pacienty podstupující 4/21

dlouhodobou léčbu sledovat, neobjeví-li se změny v růstu a vývoji. Neobvyklé krvácení Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení (ekchymóza a purpura) a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně případů krvácení s fatálním zakončením. SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8). U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o kterých je známo, že ovlivňují funkci destiček (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé léky - NSAID) i u pacientů s anamnézou krvácivých poruch je nutná opatrnost (viz bod 4.5). Hyponatremie V důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatremie. V mnoha případech je hyponatremie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Byly hlášeny případy hladin sodíku v séru nižší než 110 mmol/l. Vyššímu riziku rozvoje hyponatremie v důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti. Rovněž pacienti užívající diuretika nebo hypovolemičtí pacienti mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz „Užívání u starších pacientů“). U pacientů se symptomatickou hyponatremií je vhodné uvažovat o ukončení léčby a zahájit vhodné lékařské zásahy. Známky a příznaky hyponatremie jsou bolest hlavy, obtíže s koncentrací, porucha paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, která může vést k pádům. K známkám a příznakům těžších a/nebo akutních případů patří halucinace, synkopa, záchvaty, kóma, zástava dýchání a úmrtí. Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu Po vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8). V klinických studiích byla u pacientů léčených sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí 23% u pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12%, kteří pokračovali v léčbě sertralinem. Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost snižování dávky. Nejčastěji hlášené reakce jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně nespavosti a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých pacientů ale mohou být závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby, velmi vzácně ale byly zaznamenány případy podobných příznaků při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky samy odezní obvykle do 2 týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo déle). Při ukončování léčby sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta postupně během několika týdnů nebo měsíců (viz bod 4.2). Akatizie/psychomotorický neklid Při užívání sertralinu může dojít k rozvoji akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo stát. Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. Pro pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé. Porucha funkce jater Sertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek léku pacientům s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně trojnásobnou plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány významné rozdíly ve vazbě na plazmatické bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů s onemocněním jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U nemocných s poruchou jaterních funkcí je nutno zvážit použití nižší dávky nebo méně častého dávkování. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater se sertralin nesmí použít (viz bod 4.2). Porucha funkce ledvin Sertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece močí v nezměněné podobě tvoří méně významný způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 - 60 ml/min) nebo středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 10 - 29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax ) 5/21

při podání více dávek léku významně odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být s ohledem na stupeň poruchy funkce ledvin upravována. Užití u starších pacientů V klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů. Při užívání léků ze skupiny SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se vyskytly případy klinicky významné hyponatremie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz „Hyponatremie“ v bodu 4.4). Diabetes U pacientů s diabetem může léčba SSRI změnit kompenzaci glykemie. Může být nutná úprava dávky insulinu a/nebo perorálních antidiabetik. Elektrokonvulzivní terapie Klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrošoky a sertralinem nejsou k dispozici. Grapefruitová šťáva Podávání sertralinu s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5). Ovlivnění výsledků močových testů U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologických močových testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně pozitivní výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie. Glaukom uzavřeného úhlu SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy. Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze. Pomocné látky Laktosa Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy tento přípravek nemají užívat. Sodík Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikace Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) Ireverzibilní IMAO (např. selegilin) Sertralin se nesmí používat v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3). Reverzibilní selektivní IMAO-A (moklobemid) Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu by se neměla užívat kombinace sertralinu a reverzibilního selektivního IMAO, jako je moklobemid. Po ukončení léčby reverzibilním IMAO je 6/21

možné léčbu sertralinem zahájit i po kratší době bez léčby než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla ukončena nejméně 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod 4.3). Reverzibilní neselektivní IMAO (linezolid) Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí se podávat pacientům užívajícím sertralin (viz bod 4.3). U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO (např. methylenová modř), nebo zahájili léčbu IMAO po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Jednalo se o třes, myoklonus, pocení, nauzeu, zvracení, návaly, závratě a hypertermii s rysy podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, záchvaty a smrt. Pimozid Ve studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu o přibližně 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když mechanizmus této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu kontraindikováno souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3). Souběžné podání se sertralinem není doporučeno Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol Souběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu, karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje. Další serotoninergní přípravky Viz bod 4.4. Opatrnost je nutná při užití současně s opioidy (např. fentanylem, užívaným při celkové anestezii nebo při léčbě chronické bolesti) a dalšími serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů). Zvláštní opatření Léky prodlužující QT interval Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu a/nebo komorových arytmií (např. TdP). Lithium V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu a lithia významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k zvýšení třesu v porovnání s placebem, což ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu s lithiem musí být pacienti sledováni. Fenytoin Placebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání sertralinu 200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolismu fenytoinu. Vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin, se přesto doporučuje během léčby sertralinem monitorování plazmatických hladin fenytoinu a příslušná úprava dávek fenytoinu. Současné podávání fenytoinu, známého induktoru CYP3A4, a sertralinu může také způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu. Metamizol Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací 7/21

sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny léků. Triptany Po uvedení léku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu u pacientů vzácně hlášeny případy slabosti, hyperreflexie, nekoordinovanosti, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky serotoninového syndromu se mohou objevit i při užití s jinými léky ze skupiny (triptany). Pokud je z klinického hlediska oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivé sledování pacienta (viz bod 4.4). Warfarin Souběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale statisticky významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech destabilizovat hodnoty INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas pečlivě monitorovat jak při zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem. Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidin Souběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam těchto změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány. Léky ovlivňující funkci destiček Riziko krvácení může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu a léků ovlivňujících funkci krevních destiček (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo jiných léků, které mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4). Neuromuskulární blokátory Léky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu plazmatické cholinesterázy s následkem prodloužení neuromuskulární blokády způsobené mivakuriem nebo dalšími neuromuskulárními blokátory. Léky metabolizované cytochromem P450 Sertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP2D6. Chronické dávky 50 mg sertralinu denně měly za následek mírné zvýšení (průměr 23–37%) plazmatických koncentrací desipraminu (což je ukazatel aktivity izoenzymu CYP2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné interakce mohou nastat s jinými substráty CYP2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou antiarytmika třídy 1C – např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika, zvláště při vysokých hladinách sertralinu. Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP3A4, CYP2C9, CYP 2C19 a CYP1A2. To bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol, karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2C9 tolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá žádnou schopnost inhibovat CYP1A2. Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4). Na základě studie interakcí s grapefruitovou šťávou, nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a silných CYP3A4 inhibitorů, např. inhibitory proteázy, ketokonazol, itrakonazol, posakonazol, vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon, může mít za následek ještě větší zvýšení expozice sertralinu. To se týká i středně silných inhibitorů CYP3A4, např. aprepitant, erythromycin, flukonazol, verapamil a diltiazem. Silné inhibitory CYP3A4 se během léčby sertralinem nemají užívat. Nelze vyloučit, že i další induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná 8/21

(Hypericum perforatum) a rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu. Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u slabých metabolizérů CYP2C19 v porovnání s rychlými metabolizéry (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, jako je například omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin, fluvoxamin není možné vyloučit. 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství Nejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebylo prokázáno vyvolání vrozených vad sertralinem. Studie se zvířaty prokázaly účinky na reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky a/nebo přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3). Při užití sertralinu během těhotenství byly popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po vysazení léku u některých novorozenců, jejichž matky byly léčeny sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství je možné jen v případech, kdy klinický stav pacientky je takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko. Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8). Pokračuje-li matka v užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je nutné sledovat novorozence. Po užívání sertralinu i v pozdějších fázích těhotenství se mohou u novorozenců objevit následující příznaky: dechová tíseň, cyanóza, apnoe, záchvaty, teplotní nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, třes, neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se spánkem. Tyto příznaky mohou patřit buď k serotoninergním účinkům, nebo k účinkům z vysazení léku. Ve většině případů se komplikace objevují okamžitě nebo brzy (<24 hodin) po porodu. Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství. Kojení Publikovaná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství sertralinu a jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly nalezeny pouze zanedbatelné nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu v séru kojenců, až na 1 případ, kdy hladiny sertralinu v séru představovaly asi 50 % hladiny u matky (nicméně bez významných účinků na zdraví dítěte). Dosud nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které užívaly sertralin; riziko ale není možné vyloučit. Používání sertralinu u kojících matek je možné jen tehdy, kdy podle uvážení lékaře výhody převáží riziko podání. Fertilita Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinicko-farmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické funkce. Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické schopnosti potřebné pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů, je třeba pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit. 4.8

Nežádoucí účinky 9/21

Nejčastějším nežádoucím účinkem je nauzea. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14 % mužů léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (selhání ejakulace) v porovnání s 0 % u placeba. Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí. Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný u dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií u pacientů s OCD, panickou poruchou, PTSD a sociální úzkostnou poruchou byl podobný profilu pozorovanému v klinických studiích u pacientů s depresí. Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení léku na trh (četnost neznáma) a v placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2542 pacientů léčených sertralinem a 2145 léčených placebem) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Některé nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě a četnosti a obecně nevedou k ukončení léčby. Tabulka 1: Nežádoucí účinky Frekvence nežádoucích účinků pozorovaných v placebem kontrolovaných klinických studiích u deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a zkušenosti po uvedení přípravku na trh Třída Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Není známo orgánových (≥ 1/10) (≥ 1/100 až (≥ 1/1 000 až (≥ 1/10 000 až (z dostupných systémů < 1/10) < 1/100) < 1/1 000) údajů nelze určit) Infekce a infestace

Infekce horních Gastroenteritida, cest dýchacích, otitis media faryngitida, rýma

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)

Divertikulitida§

Novotvar

Poruchy krve a lymfatického systému

Lymfadenopatie, trombocytopenie* §, leukopenie*§

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita*, sezónní alergie*

Anafylaktoidní reakce*

Endokrinní poruchy

Hypotyreóza*

Hyperprolaktinem ie*§ , nepřiměřená sekrece ADH*§

10/21

Poruchy metabolizmu a výživy

Snížená chuť k jídlu, zvýšená chuť k jídlu*

Hypercholesterol emie, diabetes mellitus*, hypoglykemie*, hyperglykemie*§ , hyponatremie*§

Psychiatrické Nespavost poruchy

Úzkost*, deprese*, agitovanost*, pokles libida*, nervozita, depersonalizace, noční můry, bruxismus*

Sebevražedné Konverzní myšlenky/chování, porucha*§ , děsivé psychotické sny*§ , léková poruchy*, závislost, neobvyklé myšlení, náměsíčnost, apatie, halucinace*, předčasná agrese*, euforická ejakulace nálada*, paranoia

11/21

Poruchy nervového systému

Závratě, bolest hlavy*, somnolence

Třes, pohybové Amnezie, Kóma*, akatizie poruchy hypestezie*, (viz bod 4.4.), (zahrnující nekontrolovatelné dyskineze, extrapyramidové svalové kontrakce*, hyperestezie, příznaky, jako jsousynkopa*, cerebrovaskulární hyperkineze, hyperkineze*, spazmy (zahrnující hypertonie, migréna*, křeče*, syndrom dystonie, skřípání posturální závrať, reverzibilní zubů nebo poruchyporuchy mozkové chůze), koordinace, poruchy vazokonstrikce a parestezie*, řeči syndrom Callhypertonie*, Fleming)*§ , poruchy psychomotorický pozornosti, neklid*§ (viz bod dysgeuzie 4.4), poruchy smyslového vnímání, choreoatetóza§ , dále byly hlášeny známky a příznaky související se serotoninovým syndromem* nebo neuroleptickým maligním syndromem: v některých případech související se souběžným použitím serotoninergních léků zahrnující agitovanost, zmatenost, diaforézu, průjem, horečku, hypertenzi, strnulost a tachykardii§

Poruchy oka

Poruchy zraku

Mydriáza*

Poruchy ucha a labyrintu

Tinitus*

Bolest ucha

12/21

Skotom, glaukom, Makulopatie diplopie, fotofobie, hyféma*§ , rozdílná velikost zorniček*§, poruchy vidění§ , poruchy tvorby slz

Srdeční poruchy

Palpitace*

Tachykardie*, srdeční poruchy

Infarkt myokardu*§ , torsade de pointes*§ (viz body 4.4, 4.5 a 5.1), bradykardie, prodloužení QTc intervalu* (viz body 4.4, 4.5 a 5.1)

Cévní poruchy

Návaly horka*

Neobvyklé krvácení periferní ischemie (jako např. gastrointestinální krvácení)*, hypertenze*, zrudnutí, hematurie*

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Zívání*

Dyspnoe, epistaxe*, Hyperventilace, bronchospazmus* intersticiální plicní onemocnění*§ , eozinofilní pneumonie*§ laryngospazmus, dysfonie, stridor*§ , hypoventilace, škytavka

Gastrointestin Nauzea, průjem, Dyspepsie, Meléna, poruchy Tvorba vředů v Mikroskopic ální poruchy sucho v ústech zácpa*, bolest zubů, ezofagitida, ústech, ká kolitida břicha*, zvracení*, glositida, hemoroidy, pankreatitida*§ , flatulence nadměrná produkce hematochezie, slin, dysfagie, tvorba vředů na eruktace, porucha jazyku, stomatitida jazyka Poruchy jater Porucha funkce a žlučových jater, závažné cest onemocnění jater (zahrnující hepatitidu, žloutenku a selhání jater)

13/21

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Hyperhidróza, vyrážka*

Periorbitální edém*, Vzácné případy kopřivka*, alopecie*, závažných kožních pruritus*, purpura*, nežádoucích účinků dermatitida, suchá (SCAR): např. kůže, otok obličeje, Stevensůvstudený pot Johnsonův syndrom* a epidermální nekrolýza*§ , kožní reakce*§ , fotosenzitivita§ , angioedém, změna struktury vlasu, změna pachu kůže, bulózní dermatitida, folikulární vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Bolest zad, Osteoartritida, artralgie*, myalgiesvalové záškuby, svalové křeče*, svalová slabost

Rhabdomyolýza*§ , Trismus*, poruchy kostí porucha podobná mnohočetné mu deficitu acyl-CoA dehydrogenáz (MADD)*

Poruchy ledvin a močových cest

Polakisurie, poruchy Opožděný začátek mikce, retence moči, močení*, oligurie močová inkontinence*, polyurie, nykturie

Poruchy Porucha ejakulace Nepravidelná reprodukčního menstruace*, systému a prsu erektilní dysfunkce

Sexuální dysfunkce Galaktorea*, Poporodní (viz bod 4.4), atrofická krvácení*† menoragie, vaginální vulvovaginitida, krvácení, ženská výtok z genitálu, sexuální dysfunkce balanopostitida*§ , (viz bod 4.4) gynekomastie*, priapismus*

Celkové Únava* poruchy a reakce v místě aplikace

Malátnost*, bolest Periferní edém*, na hrudi*, třesavka, poruchy astenie*, pyrexie* chůze*, žízeň

14/21

Hernie, snížená léková tolerance

Vyšetření

Zvýšení tělesné hmotnosti*

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Zranění

Zvýšená hladina Zvýšená hladina alaninaminotransferá cholesterolu zy*, zvýšená hladina v krvi*, abnormální aspartátaminotransfer klinické laboratorní ázy*, snížení tělesné nálezy, poruchy hmotnosti* spermatu, změněná funkce krevních destiček*§

Chirurgické a léčebné postupy

Vazodilatační procedura

* Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh § Frekvenci nežádoucích účinků reprezentuje odhadovaný horní limit 95% intervalu spolehlivosti za použití

“Pravidla tří”. (V případě, že se nežádoucí účinek neobjevil u dosud sledovaného vzorku pacientů, pravděpodobnost, že se v budoucnu vyskytne je: 3/sledovaný počet pacientů.) † Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6). Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu Ukončení léčby sertralinem (zejména náhlé) vede často k abstinenčním příznakům. Nejčastěji hlášené účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně nespavosti a neobvyklých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity a samy odezní, u některých pacientů ale mohou být závažné a/nebo přetrvávat déle. Není-li další potřeba léčby sertralinem, doporučuje se proto postupné snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4). Starší pacienti Při léčbě léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly pozorovány případy klinicky významné hyponatremie u starších pacientů, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz bod 4.4). Pediatrická populace U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích účinků podobný těm u dospělých. V kontrolovaných studiích (n=281 pacientů léčených sertralinem) byly hlášeny tyto nežádoucí účinky: Velmi časté (≥ 1/10): bolest hlavy (22 %), nespavost (21 %), průjem (11 %) a nauzea (15 %). Časté (≥ 1/100 až < 1/10): bolest na hrudi, mánie, horečka, zvracení, anorexie, labilní chování, agrese, agitovanost, nervozita, poruchy pozornosti, závrať, hyperkineze, migréna, somnolence, třes, poruchy zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, močová inkontinence, vyrážka, akné, epistaxe, flatulence. Méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100): prodloužení intervalu QT na EKG (viz body 4.4., 4.5. a 5.1), pokus o sebevraždu, křeče, extrapyramidové poruchy, parestezie, deprese, halucinace, purpura, 15/21

hyperventilace, anemie, abnormální funkce jater, zvýšení hladiny alaninaminotransferázy, cystitida, herpes simplex, otitis externa, bolest ucha, bolest oka, mydriáza, malátnost, hematurie, pustulární vyrážka, rýma, zranění, pokles tělesné hmotnosti, svalové záškuby, neobvyklé sny, apatie, albuminurie, polakisurie, polyurie, bolest prsů, menstruační poruchy, alopecie, dermatitida, kožní poruchy, změna pachu pokožky, kopřivka, bruxismus, návaly. Četnost není známa: enuréza Účinky skupiny léčiv Epidemiologické studie, provedené především u pacientů od 50 let věku, ukázaly u pacientů, kteří užívají SSRI a tricyklická antidepresiva (TCA) zvýšené riziko zlomenin kostí. Mechanizmus vzniku tohoto rizika není znám. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48 100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz 4.9

Předávkování

Toxicita Při předávkování má sertralin rozpětí bezpečnosti v závislosti na populaci pacientů a/nebo souběžné léčbě. Byly popsány případy úmrtí při předávkování sertralinem podávaným samostatně nebo i v kombinaci s jinými léky a/nebo alkoholem. Proto je třeba při každém předávkování okamžitě zahájit razantní léčbu. Příznaky K příznakům předávkování patří nežádoucí účinky zprostředkované serotoninem, jako je somnolence, gastrointestinální poruchy (např. nauzea a zvracení), tachykardie, třes, agitovanost a závratě. Bylo hlášeno také kóma, i když méně často. Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes, proto je ve všech případech předávkování sertralinem doporučeno sledování EKG (viz body 4.4., 4.5. a 5.1). Léčba Neexistují specifická antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit průchodnost dýchacích cest a v případě potřeby adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je stejně účinné nebo dokonce účinnější než výplach, a proto ho lze užít při léčbě předávkování. Vyvolání zvracení se nedoporučuje. Doporučuje se monitorování srdečních (EKG) a vitálních funkcí, spolu se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze jsou vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu málo účinné. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti 16/21

Farmakoterapeutická skupina: antidepresivum, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), ATC kód: N06AB06 Mechanizmus účinku Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu (5HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání noradrenalinu a dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým (cholinergním), serotoninergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down regulací noradrenalinových receptorů mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky účinných antidepresiv a léků proti obsesím. Neprokázalo se, že by sertralin mohl vést ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-amfetaminu u člověka sertralin neprokazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání. Navíc osoby ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě obliby léku, euforie a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které bývají při užívání damfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení vyskytující se při užívání alprazolamu. U opic macaccus rhesus vycvičených k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač (reinforcer) ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital. Klinická účinnost a bezpečnost Depresivní porucha Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu sertralinem 50 – 200 mg denně do konce úvodní osmitýdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n=295) byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50 – 200 mg denně nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem pozorován statisticky významně nižší poměr relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (definováni jako pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) ze sertralinového ramene bylo 83,4 % a 60,8 % z placebového ramene. Posttraumatická stresová porucha (PTSD) Kombinovaná data z 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů v porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen v porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % oproti 34,5 %; muži: 53,9 % oproti 38,2 %). Počet mužů a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou robustnější. Muži měli jiné výchozí parametry (větší zneužívání léků, delší léčba, původ traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem. Elektrofyziologie srdce Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky) v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,036 ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9). Obsedantně kompulzivní porucha u dětí 17/21

Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána při léčbě ambulantně léčených dětí bez deprese (6 - 12 let) a dospívajících (13 - 17 let) s obsedantně kompulzivní poruchou. Po jednotýdenním, placebem jednoduše zaslepeném náboru, byli pacienti náhodným způsobem zařazeni do skupiny s 12týdenní léčbou s flexibilní dávkou buď sertralinu nebo placeba. Děti (6 - 12 let) zahajovaly léčbu dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti na sertralinu vykazovali významně lepší zlepšení než pacienti na placebu, podle škály Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCs (p =0,005), NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019), a CGI Improvement (p =0,002). Dále byl pozorován trend významného zlepšení u skupiny se sertralinem než s placebem na škále CGI Severity (p=0,089). Ve škále CY-BOCs byly průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba 22,25 ± 6,15, resp. -3,4 ± 0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,36 ± 4,56, resp. -6,8 ± 0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a vyšším poklesem na škále CY-BOCs (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do konečných hodnot, bylo 53 % ze skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p=0,03). Neexistují žádné dlouhodobé klinické studie zkoumající účinnost u pediatrické populace. Pediatrická populace U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje. Studie bezpečnosti SPRITES po uvedení přípravku na trh Po schválení byla provedena observační studie 941 pacientů ve věku od 6 do 16 let s cílem zhodnotit dlouhodobou bezpečnost kognitivního, emocionálního, fyzického a pubertálního zrání po dobu až 3 let při léčbě sertralinem (s psychoterapií a bez ní) ve srovnání s psychoterapií. Tato studie byla provedena v klinické praxi u dětí a dospívajících s primární diagnózou obsedantně kompulzivní poruchy, deprese nebo jiných úzkostných poruch a hodnotila kognici [hodnoceno testem Trails B a indexem metakognice z Behaviour Rating Inventory of Executive Function (BRIEF), behaviorální/emocionální regulaci (hodnoceno indexem behaviorální regulace z BRIEF) a fyzické/pubertální zrání (hodnoceno standardizovaným indexem výšky/hmotnosti/tělesné hmotnosti (BMI) a Tannerovým stupněm)]. Sertralin je schválen u pediatrické populace pouze u pacientů ve věku 6 let a starších s OCD (viz bod 4.1). Standardizace každého primárního měření výsledků na základě pohlaví a věkových norem ukázala, že celkové výsledky byly v souladu s normálním vývojem. U primárních ukazatelů výsledků nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly, s výjimkou hmotnosti. Statisticky významné zjištění pro standardizovanou hmotnost bylo pozorováno ve srovnávacích analýzách; velikost změny hmotnosti však byla malá [průměrná (SD) změna standardizovaného z-skóre < 0,5 SD]. Při přírůstku hmotnosti existoval vztah mezi dávkou a odpovědí. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce Po čtrnáctidenním perorálním podávání sertralinu v dávce 50 až 200 mg 1x denně je u člověka dosaženo vrcholové plazmatické koncentrace během 4,5 až 8,4 hodin po podání. Příjem potravy nemění významně biologickou dostupnost tablet sertralinu. Distribuce Zhruba 98 % cirkulujícího léku se váže na plazmatické bílkoviny. Biotransformace Sertralin je z velké části metabolizován hned při prvním průchodu játry. Podle klinických a in-vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami, včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit desmethylsertralin jsou také substráty P-glykoproteinu in-vitro. Eliminace Průměrný eliminační poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (v rozmezí 22 - 36 hodin). V souladu s 18/21

terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné akumulaci až do dosažení koncentrace v ustáleném stavu, této koncentrace se dosáhne po 1 týdnu při dávkování 1x denně. Eliminační poločas N-desmethylsertralinu je v rozmezí 62 - 104 hodin. Sertralin i N-desmethylsertralin jsou v lidském organizmu metabolizovány ve značném rozsahu a výsledné metabolity jsou vylučovány ve stejném množství stolicí a močí. V nezměněné podobě je močí vylučováno pouze malé množství sertralinu (<0,2 %). Linearita/nelinearita Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg. Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů Pediatrická populace s OCD Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 dětských pacientů ve věku 6 - 12 let a 32 dospívajících pacientů ve věku 13 - 17 let. Pacienti byli postupně po dobu 32 dnů titrováni na dávku 200 mg denně, buď se zahajovací dávkou 25 mg a postupným zvýšením, nebo se zahajovací dávkou 50 mg a postupným zvýšením. Režim s 25 mg i 50 mg byl shodně tolerován. U dávky 200 mg v rovnovážném stavu byly plazmatické hladiny sertralinu u věkové skupiny 6-12 let přibližně o 35 % vyšší v porovnání s věkovou skupinou 13-17 let a o 21 % vyšší v porovnání s referenční skupinou dospělých. Neobjevily se významné rozdíly v clearance mezi chlapci a dívkami. U dětí, zvláště s nízkou tělesnou hmotností, se doporučuje léčbu zahajovat nízkou dávkou a titrovat dávku sertralinu po 25 mg. Dospívající mohou dostávat stejnou dávku jako dospělí. Dospívající a starší pacienti Farmakokinetický profil u dospívajících nebo u starších pacientů se významně neliší od profilu u dospělých osob ve věku 18 - 65 let. Porucha funkce jater U pacientů s poškozením jater je poločas sertralinu prodloužen a AUC se zvyšuje 3x (viz body 4.2 a 4.4). Porucha funkce ledvin U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin nedocházelo k významné akumulaci sertralinu. Farmakogenomika Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v porovnání se silnými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům titrovat podle klinické odpovědi. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogeneze neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly teratogenitu nebo nežádoucí účinky na fertilitu samců. Pozorovaná fetotoxicita měla pravděpodobně souvislost s mateřskou toxicitou. Poporodní přežívání a tělesná hmotnost mláďat byly snížené pouze během prvních dnů po porodu. Bylo prokázáno, že časná poporodní mortalita byla následkem expozice in utero po 15. dni těhotenství. Poporodní opoždění vývoje u mláďat léčených samic bylo pravděpodobně následkem účinku na samice a tento nález není proto relevantní z hlediska rizika pro člověka. Studie na hlodavcích a jiných živočišných druzích neodhalily účinky na fertilitu. Studie s mláďaty Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům i samicím potkanů v období 21-56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den) 19/21

následovaným obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění pohlavního dospívání u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při dávce ≥ 10 mg/kg), ale přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí reprodukční cílové parametry. Navíc byla v období 21-56 dnů po narození pozorována dehydratace, chromorhinorrhea a snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky přisuzované podání sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto účinků pozorovaných u potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety Koloidní bezvodý oxid křemičitý mikrokrystalická celulosa sodná sůl kroskarmelosy kopovidon monohydrát laktosy magnesium-stearát Potah tablety Hypromelosa hydroxypropylcelulosa makrogol 400 oxid titaničitý (E 171) 6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3

Doba použitelnosti

3 roky 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 6.5

Druh obalu a obsah balení

PVC/Al blistr Velikost balení: 14, 20, 28, 30, 42, 50, 98 a 100 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva B.V. Swensweg 5 Haarlem, 2031GA 20/21

Nizozemsko 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Sertralin Actavis 50 mg: 30/580/05-C Sertralin Actavis 100 mg: 30/581/05-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14. 12. 2005 Datum posledního prodloužení registrace: 25. 5. 2010 10.

DATUM REVIZE TEXTU

10. 9. 2025

21/21