Penicilin g draselná sůl bbp 5000000 iu

sp.zn. sukls139895/2022 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU PENICILIN G DRASELNÁ SŮL BBP 1 MIU prášek pro injekční/infuzní roztok PENICILIN G DRASELNÁ SŮL BBP 5 MIU prášek pro injekční/infuzní roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Penicilin G draselná sůl BBP 1 MIU Jedna injekční lahvička obsahuje 1 MIU draselné soli benzylpenicilinu, ekvivalentní 0,561 g benzylpenicilinu ve formě 627 mg draselné soli benzylpenicilinu. Penicilin G draselná sůl BBP 5 MIU Jedna injekční lahvička obsahuje 5 MIU draselné soli benzylpenicilinu, ekvivalentní 2,806 g benzylpenicilinu ve formě 3 135 mg draselné soli benzylpenicilinu. Jeden g přípravku, Penicilin G draselná sůl BBP obsahuje 2,68 mmol draslíku, což odpovídá 104,68 mg draslíku. 1 MIU obsahuje 65,7 mg (1,68 mmol) draslíku. 3. LÉKOVÁ FORMA Prášek pro injekční/infuzní roztok (prášek pro injekci/infuzi). Popis přípravku: bílý nebo téměř bílý mikrokrystalický prášek. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek Penicilin G draselná sůl BBP je určen k léčbě následujících infekcí u dospělých, dospívajících, dětí a novorozenců, způsobených patogeny citlivými na penicilin. Indikace volby Pneumokoková pneumonie Závažné celkové infekce (bakteriemie, meningitida, endokarditida) způsobené citlivými druhy bakterií Streptokokové a klostridiové infekce měkkých tkání se závažným průběhem (erysipel, impetigo, krepitující celulitida, myozitida, gangréna) Aktinomykóza Neurosyfilis, kongenitální syfilis Profylaxe novorozenecké sepse způsobené bakterií Streptococcus agalactiae Alternativní indikace Enterokoková endokarditida (v kombinaci s aminoglykosidy) (jako alternativa ampicilinu) Neuroborelióza (jako alternativa ceftriaxonu/ cefotaximu) Při výběru antibiotika je nutné brát v úvahu oficiální doporučení o vhodném použití antibakteriálních látek. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování 1/7

Dospělí: Obvyklá dávka je 1 MIU – 5 MIU každých 4–6 hodin. Pediatrická populace Dospívající a děti od 1 měsíce: Obvyklá dávka je 25-50 (100) kIU/kg každých 4–6 hodin Novorozenci (do 1 měsíce): Viz tabulka níže. Délka podání: Obvykle 7-10 dnů. Není-li uvedeno jinak, pak 48–72 h po poklesu teploty a ústupu známek infekce, u závažných stavů individuálně podle povahy infekce a klinického průběhu onemocnění. Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby: Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby u dospělých, dospívajících a dětí s tělesnou hmotností ≥ 40 kg

Jednotlivá dávka1

Interval

Celková denní dávka

2 MIU 24MIU 4 MIU 3-4 MIU

6h 46h 4h 4-6 h

8 MIU 5-7 dnů 127-10 dnů 16 MIU 24 MIU 18-24 MIU 10-14 dnů

Závažné celkové infekce způsobené 3-4 MIU bakteriemi Arcanobacterium haemolyticum, Pasteurella multocida (monoinfekce, beta-laktamáza negativní)

4-6 h

18-24 MIU

7-10 dnů

Závažné celkové infekce způsobené bakterií Leptospira interrogans Bakteriemie, myozitida, nekrotizující fasciitida, Plaut-Vincentova angina (nekrotizující stomatitida) způsobená beta-hemolytickými streptokoky nebo nesporulujícími anaeroby

1-1,5 MIU

4-6 h

6 MIU

5-7 dnů

4 MIU

4h

24 MIU

10-14 dnů

+ klindamycin

8h

2,7 g

Onemocnění

Délka podání

Pneumokoková pneumonie (MIC ≤ 0,5 mg/l) Pneumokoková pneumonie (MIC 1 mg/l) mgmgmg/l) Pneumokoková pneumonie (MIC 2 mg/l) Meningitida nebo bakteriemie způsobená meningokoky, pneumokoky (MIC < 0,125 mg/l) nebo Streptococcus agalactiae

2,3

900 mg i.v.

2/7

Klostridiová gangréna, nekrotizující fasciitida, krepitující flegmóna včetně dalších závažných infekcí způsobených bakterií Streptococcus pyogenes

4 MIU

4h

24 MIU

+ klindamycin

8h

2,4 g

10-14 dnů

2,4

600 mg i.v. Endokarditida způsobená pneumokoky

2-3 MIU

4-6 h

12-18 MIU

4 týdny

Endokarditida způsobená viridujícími streptokoky nebo bakterií Streptococcus agalactiae (MIC < 0,25 mg/l)

2-3 MIU

4h

12-18 MIU

4 týdny5

+/gentamicin 6 1 mg/kg

8h7

3 mg/kg

2 týdny

3 MIU

4h

18 MIU

4 týdny

+ gentamicin 6 1 mg/kg

8h7

3 mg/kg

2 týdny

4-5 MIU

4h

24-30 MIU

4-6 týdny

+

8h7

3 mg/kg

4h

24-30 MIU

4-6 týdnů

8h7

3 mg/kg

2 týdny

Endokarditida způsobená viridujícími streptokoky (MIC 0,5 mg/l)

Endokarditida způsobená enterokoky 8,9 (alternativa ampicilinu)

gentamicin10

1 mg/kg

Endokarditida způsobená viridujícími streptokoky (MIC > 0,5 - < 4 mg/l) (alternativa ampicilinu) 9

4-5 MIU

+ gentamicin

1 mg/kg

3/7

10

Endokarditida způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae

2-3 MIU

4h

12-18 MIU

4-6 týdnů

Endokarditida způsobená bakterií Erysipelothrix rhusiopathiae

600 kIU

6h

2,4 MIU

4-6 týdnů

+ gentamicin 1 mg/kg

8h7

3 mg/kg

1 týden

Aktinomykóza

2-3 MIU

4-6 h

10-20 MIU 2-6 týdnů 11

Neurosyfilis

3-4 MIU

4h

18-24 MIU 10-14 dnů

Profylaxe novorozenecké sepse způsobené bakterií Streptococcus agalactiae12

první dávka 5 MIU, pak 2,5-3 MIU do porodu

Neuroborelióza (alternativa ceftriaxonu/cefotaximu)

3-4 MIU

4h

18-24 MIU 10-14 dnů

Vysvětlivky 1 vyšší dávky kontinuální infuzí 2 inhibice toxinů produkovaných bakterií Streptococcus pyogenes 3 anaerobní koky mohou být ve směsi s jinými anaeroby, klindamycin zde rozšiřuje spektrum penicilinu 4 nebo metronidazol 500 mg i.v. každých 6 h 5 s výjimkou bakterie Streptococcus agalactiae u kmenů inhibovaných MIC penicilinu < 0,25 mg/l postačuje k léčbě samotný penicilin; podává-li se v kombinaci s gentamicinem, pak lze dobu podávání penicilinu zkrátit na 2 týdny 6 pouze u kmenů které nejsou rezistentní k vysokým koncentracím gentamicinu (MIC < 128 mg/l) 7 lze podat i v jedné dávce 3 mg/kg/den každých 24 h [3] 8 s výjimkou bakterie Enterococcus faecium (inherentní rezistence k penicilinům) 9 benzylpenicilin a ampicilin jsou u této indikace rovnocenné 10 u této indikace se podává kombinace s aminoglykosidy vždy, alternativa při vysoké rezistenci ke gentamicinu (MIC > 128 mg/l) je streptomycin 7,5 mg každých 12 h, případně vankomycin 15 mg/kg každých 12 h 11 dalších 6-12 měsíců amoxicilin 500-750 mg každých 8 h 12 podrobnosti o zahájení profylaxe, viz Doporučené postupy v neonatologii

Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby u dětí s tělesnou hmotností < 40 kg Onemocnění1 Pneumokoková pneumonie Difterie Závažné celkové infekce meningitida, bakteriemie, endokarditida Endokarditida

4-6 h 4-6 h 4h 6h

Délka podání 5-7 dnů 7-10 dnů 10-14 dnů 10-14 dnů

50-75 kIU/kg

4h

1-2 týdny

penicilin 50-75 způsobená enterokoky2 kIU/kg + gentamicin3 1 způsobená viridujícími mg/kg penicilin 50-75 kIU/kg

4-6 h 8h 4-6 h

Specifikace MIC ≤ 0,5 mg/l MIC 1 mg/l MIC 2 mg/l + antitoxin

Jednotlivá dávka 25 kIU/kg 25-50 kIU/kg 50 kIU/kg 50 kIU/kg

seznam původců 4,5

4/7

Interval

4-6 týdnů 4-6 týdnů

streptokoky MIC > 0,5 + gentamicin3 1 mg/l a < 4 mg/l mg/kg

8h

2 týdny

Vysvětlivky 1 další indikace, viz tabulka Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby u dospělých, dospívajících a dětí s tělesnou hmotností ≥ 40 kg s příslušně upravenými dávkami pro děti 2 s výjimkou bakterie Enterococcus faecium (inherentní rezistence k penicilinům) 3 pouze u kmenů, které nejsou rezistentní k vysokým koncentracím gentamicinu (MIC < 128 mg/l), pak alternativa je streptomycin 7,5 mg každých 12 h, případně vankomycin 15 mg/kg každých 12 h 4 benzylpenicilin je lékem volby pro infekce invazivními bakteriemi, které jsou (se vzácnými výjimkami) trvale citlivé k nízkým koncentracím penicilinu (MIC < 0,125 mg/l): Neisseria meningitidis (meningokok), Streptococcus pneumoniae (pneumokok), beta-hemolytické streptokoky sk. A (Streptococcus pyogenes), B (Streptococcus agalactiae), C, G, většina viridujících streptokoků, Bacillus anthracis, Pasteurella spp., Erysipelothrix rhusiopathiae, Corynebacterium diphtheriae, Leptospira interrogans, Treponema pallidum, Streptobacillus moniliformis, nesporulující anaeroby (s výjimkou Bacteroides spp.) 5 penicilin v příslušných dávkách je lékem volby pneumokokové pneumonie způsobené kmeny s MIC penicilinu ≤ 2 mg/l a pro klostridiové infekce, v kombinaci s gentamicinem je lékem volby pro infekční endokarditidy způsobené viridujícími streptokoky a alternativou ampicilinu u enterokokové endokarditidy

Dávky u novorozenců (i.v.) pro infekce s výjimkou kongenitální syfilidy

Tělesná hmotnost Věk Dávka Interval

< 2000 g 0-7 dnů 200 KIU/kg/den ve 2 dílčích dávkách každých 12 h

> 2000 g

8-28 dnů 0-7 dnů 8-28 dnů 300 KIU/kg/den 300 KIU/kg/den 400 KIU/kg/den ve 3 dílčích dávkách ve 3 dávkách každých ve 4 dílčích dávkách každých 8 h 8h každých 6 h

Dávky u novorozenců (i.v.) s kongenitální syfilidou Tělesná hmotnost Věk Dávka Interval

< 2000 g 0-7 dnů 100 KIU/kg/den ve 2 dílčích dávkách každých 12 h

> 2000 g

8-28 dnů 150 KIU/kg/den ve 3 dílčích dávkách každých 8 h

0-7 dnů 100 KIU/kg/den ve 2 dílčích dávkách každých 12 h

8-28 dnů 150-200 KIU/kg/den ve 4 dílčích dávkách každých 6 h

Dávkování při poruše funkce ledvin1 Clearance endogenního kreatininu Clcr ml/min > 50 10-50 < 10

Dospělí Onemocnění2

Dávka

Interval

jakékoli závažné infekce3 ostatní infekce závažné infekce3 ostatní infekce

beze změny 2-3 MIU 1-1,5 MIU 2 MIU 1 MIU

beze změny 4h 4h 4-6 h 6h

Vysvětlivky 1 2 3

po hemodialýze se podává obvyklá udržovací dávka viz tabulka Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby u dospělých, dospívajících a dětí s tělesnou hmotností ≥ 40 kg endokarditida, meningitida, neurosyfilis a pod.

Dávkování při poruše funkce jater 5/7

Při těžké poruše funkce jater je třeba denní dávku benzylpenicilinu snížit na 20-50 % při obvyklých dávkovacích intervalech. Způsob podání Intravenózně; pokud jedna dávka je rovna nebo vyšší než 3 MIU (u dětí rovna nebo vyšší než 50kIU/kg), aplikuje se ve 30minutové intravenózní infuzi. Intramuskulárně se podává výjimečně. 4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné peniciliny nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Anamnéza závažné okamžité hypersenzitivní reakce (například anafylaxe) na jiné beta-laktamy (např. cefalosporin, karbapenem nebo monobaktam). 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby benzylpenicilinem má být pečlivě zjištěna předchozí hypersenzitivní reakce na peniciliny, cefalosporiny jiné beta-laktamy a jiné alergeny. (viz body 4.3 a 4.8). U pacientů léčených penicilinem byly hlášeny závažné a v některých případech i fatální hypersenzitivní (anafylaktoidní) reakce. Tyto reakce se častěji vyskytují u osob s anamnézou hypersenzitivity na penicilin nebo cefalosporiny a u atopických osob. Opatrnost je potřebná při podávání přípravku pacientům s bronchiálním astmatem. V případě výskytu alergické reakce musí být léčba benzylpenicilinem přerušena a zahájena alternativní léčba. Závažné anafylaktické reakce vyžadují urgentní léčbu. Penicilin možno podávat i lidem s alergií na penicilin, vyžaduje-li onemocnění léčbu penicilinem, po desenzibilizaci ( podávání postupně zvyšující s e dávky penicilinu). Desenzibilizace se má provádět v nemocnici, jelikož je zde riziko vzniku těžké IgE reakce. Závažné kožní reakce V souvislosti s léčbou beta-laktamovými antibiotiky (včetně penicilinu) byly zaznamenány závažné, život ohrožující nebo fatální kožní nežádoucí reakce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s eozinofilií a systémovými symptomy (DRESS) a akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP). Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví známky a příznaky naznačující některou z těchto závažných kožních reakcí, léčba přípravkem Penicilin G draselná sůl BBP musí být okamžitě ukončena a má být zvážena alternativní terapie. Pokud se u pacienta v souvislosti s podáváním přípravku Penicilin G draselná sůl BBP v minulosti závažná kožní reakce jako např. SJS, TEN, DRESS nebo AGEP vyskytla, nesmí být léčba tímto přípravkem již znovu zahájena. Přerůstání necitlivých organismů Stejně jako u každé léčby antibiotiky má lékař pozorně sledovat příznaky přerůstání necitlivých organismů (včetně plísní). Pokud se vyskytne infekce těmito organismy, má být přípravek vysazen a/nebo má být zahájena odpovídající léčba. Infekce bakterií Clostridioides difficile Kolitida spojená s antibiotiky byla hlášena téměř u všech antibakteriálních léčiv, zahrnujících mimo jiné benzylpenicilin, a závažnost může být mírná až život ohrožující (viz bod 4.8). Proto je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů s průjmem během podávání antibiotik nebo po něm. Pokud se vyskytne kolitida v souvislosti s antibiotiky, má být podávání přípravku Penicilin G draselná sůl BBP okamžitě přerušeno, má být informován lékař a zahájena odpovídající terapie. Antiperistaltika jsou v této situaci kontraindikována. Testování glukózy v moči 6/7

Během léčby benzylpenicilinem mají být pro testování přítomnosti glukózy v moči použity enzymatické reakce oxidázy glukózy, protože u neenzymatických metod se mohou objevit falešně pozitivní výsledky. Pomocné látky Tento přípravek obsahuje 65,7 mg (1,68 mmol) draslíku v 1 MIU. Je nutné vzít v úvahu u pacientů se sníženou funkcí ledvin a u pacientů na dietě s nízkým obsahem draslíku. Rychlé intravenózní podání vysokých dávek přípravku Penicilin G draselná sůl BBP je potenciálně nebezpečné u pacientů s diabetem mellitem a u pacientů s poruchou funkce ledvin. Proto se hladina kalia u těchto pacientů má pečlivě monitorovat. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná antibiotika nebo chemoterapeutika Penicilin nemá být kombinován s aminoglykosidy, při souběžném podávání může docházet k jejich inaktivaci penicilinem. Aminoglykosidy jsou penicilinem inaktivovány in vitro: proto je nutné se vyvarovat mísení aminoglykosidů s penicilinem v infuzním roztoku. Je-li souběžná léčba nezbytná, mají být obě tyto látky podávány do různých míst v časovém intervalu nejméně jedné hodiny. Penicilin nemá být kombinován s tetracykliny z důvodu možného snížení účinnosti. Tato interakce se stává významnou pouze u léčby meningitidy. Antikoagulancia Při souběžném podávání antikoagulancií mohou být u parenterálně podávaných penicilinů pozorovány změny v agregaci trombocytů a protrombinového času. Methotrexát Souběžné podávání methotrexátu a penicilinů vedlo ke snížení clearance methotrexátu a následně k toxicitě methotrexátu. Je třeba tyto pacienty pečlivě sledovat a případně dávkování upravit. Probenecid Souběžné podávání probenecidu vede k vyšší a přetrvávající koncentraci penicilinu v séru v důsledku inhibice renální eliminace (tubulární sekrece). Riziko hyperkalemie Souběžné podávání léčiv zvyšujících hladinu draslíku v krvi může vést k hyperkalemii. Vliv na laboratorní testy Vysoká koncentrace penicilinu v moči může mít za následek falešně pozitivní hodnoty glykosurie. Doporučuje se použití glukózových testů založených na enzymatických reakcích oxidázy glukózy. 4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje z klinických studií. Studie na zvířatech neprokázaly žádné známky poruchy fertility nebo poškození plodu vlivem podávání penicilinu (viz bod 5.3). Těhotenství Benzylpenicilin prochází placentární bariérou. Studie na teratogenitu u zvířat neprokázaly žádné známky poškození plodu vlivem podávání penicilinu. (viz bod 5.3.) Ačkoli údaje u omezeného počtu těhotných žen nenaznačují žádné nežádoucí účinky penicilinu na těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence, Penicillin G BBP se může používat v průběhu těhotenství, pokud přínos pro těhotnou ženu nepřevyšuje riziko pro plod. 7/7

Kojení Penicilin G přestupuje do mateřského mléka v malém množství a obecně je považován za vhodný k léčbě kojících žen, pokud je u nich antibiotická léčba indikována. Jako u každého antibiotika, i po minimálních dávkách penicilinu v mléce může u kojeného dítěte nastat dysmikrobie, která se může projevit průjmem nebo kvasinkovou infekcí. Vyloučit se nedá ani alergická reakce. Možné riziko ovlivnění dítěte se zvyšuje s vyššími dávkami a délkou trvání léčby. U dítěte je potřeba sledovat, zda nedochází k rozvoji průjmu nebo alergie. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Penicilin G draselná sůl BBP nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 4.8

Nežádoucí účinky

Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou bolesti hlavy, alergické kožní reakce a gastrointestinální příznaky jako nauzea, zvracení a průjem. U pacientů se spirochetovými infekcemi také JarischovaHerxheimerova reakce. Nejzávažnějším nežádoucím účinkem jsou závažné alergické reakce, jejichž výskyt je častější u osob s alergickou dispozicí. V souvislosti s léčbou benzylpenicilinem byly hlášeny také případy závažných kožních reakcí včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) a akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP). Podávání megadávek vyvolává vyšší výskyt nežádoucích účinků. Mohou se dostavit poruchy funkce ledvin, jater, krvetvorby a CNS. Nejčastěji se po aplikaci megadávek benzylpenicilinu dostavuje přechodná hořkost v ústech, bolesti hlavy, někdy zvracení a také příznaky podráždění CNS: lokalizované křeče svalů tváře nebo končetin, epileptiformní záchvaty až generalizované tonicko-klonické křeče případně až kóma. V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit): MedDRA třídy orgánových systémů Poruchy krve a lymfatického systému

Frekvence

Nežádoucí účinek

Velmi vzácné

Poruchy nervového systému

Časté Není známo Časté Vzácné

Vzácné

Eozinofilie Trombocytopenie Hemolytická anemie Bolest hlavy Metabolická encefalopatie Nauzea, zvracení, průjem Průjem způsobený bakterií Clostridioides difficile Pseudomembranózní kolitida Intersticiální nefritida (riziko intersticiální nefritidy se zvyšuje s délkou terapie) Exantém, pruritus Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, DRESS syndrom Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), makulopapulární vyrážka, morbiliformní vyrážka, erytém Bolest kloubů

Méně časté

Hemoragie

Gastrointestinální poruchy

Poruchy ledvin a močových cest Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi vzácné Méně časté Časté Velmi vzácné Není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Cévní poruchy

8/7

Poruchy imunitního systému

Časté Méně časté Velmi vzácné

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo Velmi vzácné

Vaskulitida Jarisch-Herxheimerova reakce Příznaky podobné sérové nemoci: urtikarie, horečka, angioneurotický edém, intenzivní pruritus a respirační obtíže Závažné alergické reakce, např. anafylaktický šok* Angioedém Cholestatická žloutenka, lupus erythematodes

* Popis vybraných nežádoucích účinků Anafylaktická reakce, anafylaktický šok: Anafylaktická reakce je nejtěžším projevem alergické reakce, dostavuje se za 1-2 minuty po podání (někdy do půl hodiny, ojediněle i později) formou kolapsu až kardiorespiračního selhání s případným letálním koncem. Závažné anafylaktické reakce vyžadují urgentní léčbu a postup podle zásad pro zvládnutí těchto reakcí. Jarischova-Herxheimerova reakce: Během několika málo hodin po podání první dávky antibiotika u pacientů se spirochetovými infekcemi (např. syfilis, leptospiróza, lymeská borrelióza) může docházet k rozvoji tzv. Jarischovy-Herxheimerovy reakce, která se projevuje náhlým nástupem horečky, zimnice, třesavky a u pacientů se syfilidou a lymeskou borreliózou také zhoršením kožních projevů infekce. U predisponovaných pacientů může dojít také ke zhoršení funkce jater a ledvin, ke vzniku ARDS, myokardiální léze, k rozvoji hypotenze, může se vyskytnout meningitida, epileptické záchvaty, cévní mozková příhoda a kontrakce dělohy u těhotných žen. Ve většině případů ovšem dochází během několika málo hodin k odeznění příznaků na podpůrné infuzní léčbě. Při kardiovaskulární syfilidě může mít tato reakce velmi těžký průběh (primární atrofie n. optici, nervová hluchota) a může skončit až letálně. Závažné kožní reakce: V souvislosti s beta-laktamovými antibiotiky včetně penicilinu byly zaznamenány závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR) (Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, léková reakce s eozinofilií a systémovými symptomy, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (viz bod 4.4)). Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování Nepřímá toxicita: po podání vysokých dávek draselné soli benzylpenicilinu může u pacientů se sníženou funkcí ledvin dojít ke kumulativní otravě draslíkem. V případě předávkování se dá očekávat zvýšená neuromuskulární dráždivost nebo náchylnost k mozkovému záchvatu.

9/7

Léčba Léčba je převážně symptomatická, metodou volby je dialýza nebo hemoperfuze aktivním uhlím. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, peniciliny citlivé k působení beta-laktamáz ATC kód: J01CE01 Mechanismus účinku Benzylpenicilin (penicilin G) je semisyntetický penicilin. Mechanismus účinku benzylpenicilinu je založen na inhibici syntézy bakteriální stěny (ve fázi růstu) prostřednictvím blokády proteinů vázajících penicilin (PBP), jakými jsou například transpeptidázy. To má za následek baktericidní účinek. Benzylpenicilin je rozkládán penicilinázou a dalšími beta-laktamázami bakterií. Vztah farmakokinetika/farmakodynamika Účinnost závisí hlavně na časovém období, pro které zůstanou hladiny léčivé látky benzylpenicilinu nad minimální inhibiční koncentraci mikroorganismu (MIC). Mechanismus rezistence Rezistence na benzylpenicilin může být důsledkem následujících mechanismů: - Inaktivace beta-laktamázami: benzylpenicilin nemá dostatečnou účinnost proti bakteriím produkujícím beta-laktamázu. (stafylokok, gonokok). - Snížená afinita PBP k benzylpenicilinu: získaná rezistence pneumokoků a jiných streptokoků na benzylpenicilin je důsledkem změny stávajících PBP jako výsledek mutace.Meticilin (oxacillin) – rezistentní stafylokoky jsou rezistentní kvůli tvorbě pozměněné PBP se sníženou afinitou k benzylpenicilinu a všem ostatním beta-laktamovým antibiotikům. - Nedostatečná penetrace benzylpenicilinu přes vnější buněčné stěny gramnegativní bakterie může mít za následek nedostatečnou inhibici PBP. - Benzylpenicilin může být aktivně vyloučen z buňky efluxní pumpou. Částečná nebo úplná zkřížená rezistence benzylpenicilinu existuje u penicilinů, cefalosporinů a jiných kombinací beta-laktamu a inhibitoru beta-laktamázy. Hraniční hodnoty Hraniční hodnoty MIC pro benzylpenicilin definovány Evropskou komisí pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) – v13.0.

Agens Staphylococcus aureus Staphylococcus lugdunensis Streptococcus spp. (skupina A, B, C, G) (1) Streptococcus spp. S. agalactiae (skupina B) (2) Streptococcus pneumoniae (1)

≤ senzitivní (mg/l) 0,125 0,125 0,25

˃ rezistentní

0,125

0,125

0,06

2

10 /7

0,125 0,125 0,25

Streptococcus pneumoniae (2) Skupina viridujících streptokoků Skupina viridujících streptokoků screening) Haemophilus influenzae Neisseria gonorrhoeae (3) Neisseria meningitidis (4) Prevotella spp. Fusobacterium necrophorum Clostridium perfringens Cutibacterium acnes Listeria monocytogenes (1) Listeria monocytogenes (2)

0,06

0,06

0,25 (pouze 0,25

2 0,25

Nedostatečný důkaz (IE) 0,06 0,25 0,5 0,06 0,5 0,06 1 Nedostatečný důkaz (IE) 0,5 C. 0,125

Pasteurella spp. Corynebacterium spp. (s výjimkou diphtheriae a C. ulcerans) Corynebacterium diphtheriae a C. ulcerans 0.001 Aerococcus sanguinicola a A. urinae 0,125 Kingella kingae 0,03 PK/PD (druhově nespecifické hraniční 0,25 hodnoty) (1) (2) (3) (4)

Nedostatečný důkaz (IE) 1 0,25 0,5 0,06 0,5 0,06 1 Nedostatečný důkaz (IE) 0,5 0,125 1 0,125 0,03 2

Indikace jiné než meningitida. izoláty od pacientů s meningitidou Pokud je beta-laktamáza negativní stanovuje se MIC benzylpenicilinu Všechny indikace

Citlivost Prevalence rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a s časem a jsou nutné lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby je třeba vyhledat radu odborníka, je-li lokální prevalence rezistence taková, že je použití léčiva minimálně u některých typů infekcí sporné. Spektrum účinku Obecně citlivé kmeny: Aerobní grampozitivní organismy Actinomyces israelii, Corynebacterium diphtheriae, Erysipelothrix rhusiopathiae, Gardnerella vaginalis, Streptococcus agalactiae, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Streptococcus dysgalactiae podskupina equisimilis, (streptokoky skupiny C & G), viridující streptokoky Aerobní gramnegativní organismy Borrelia burgdorferi, Eikenella corrodens, Haemophilus influenzae, Neisseria meningitidis Anaerobní organismy: Clostridium perfringens,Clostridium tetani, Fusobacterium spp.,Peptoniphilus spp., Peptostreptococcus spp., Veillonella parvula Ostatní organismy Treponema pallidum Kmeny, u nichž může být získaná rezistence Aerobní grampozitivní organismy Enterococcus faecalis, Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus, 11 /7

Staphylococcus hominis Aerobní gramnegativní organismy Neisseria gonorrhoeae Přirozeně rezistentní organismy Aerobní grampozitivní organismy Enterococcus faecium, Nocardia asteroides Aerobní gramnegativní organismy: všechny enterobakterie, Legionella pneumophila, Moraxella catarrhalis, Pseudomonas aeruginosa Anaerobní organismy Bacteroides spp Ostatní organismy Chlamydia spp., Chlamydophila spp., Mycoplasma spp. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Benzylpenicilin se nevstřebává po perorálním podání (není acidorezistentní), proto se podává výlučně parenterálně. Draselná sůl benzylpenicilinu se po intramuskulární aplikaci velmi rychle vstřebává a maximální koncentrace v krvi je dosaženo už za 15-30 minut. Po i.v. injekci 3000 mg penicilinu G během 3-5 min, je za 5 min dosaženo plazmatické koncentrace 400 μg/ml, za 10 minut pak 273 μg/ml. Během hodiny dochází k rychlému poklesu plazmatické koncentrace (v důsledku distribuce a eliminace) na 45 μg/ml. Následný pokles sérových hladin je již pomalejší, po 4 hod je plazmatická koncentrace 3,0 μg/ml. Pokud je stejná dávka penicilinu G podána kontinuální infuzí v trvání 6 hod, během 2 hodin je dosaženo plazmatické koncentrace 12–20 μg/ml, která je udržitelná pouze použitím infuzní pumpy. Distribuce Dobře proniká do většiny tkání, perikardiální a pleurální dutiny, do žluče, slin, mléka. Přechází také placentou. Nachází se především v extracelulární tekutině. Na bílkoviny se váže 46-58 % dávky. Do cerebrospinálního moku a komorové vody oka proniká málo. Při zánětech (meningitida) však proniká do cerebrospinálního moku (a také do jiných tělových tekutin) v podstatně větší míře a rychleji. Nedostatečně proniká do hnisavých ložisek, ischemických oblastí a nekrotických tkání. Biotransformace Benzylpenicilin se do určité míry (30 %) metabolizuje na kyselinu penicilovou, metabolit je vylučován močí, zbytek zůstává nezměněn Eliminace

Vylučuje se převážně ledvinami, glomerulární filtrací 10 %, tubulární sekrecí 90 %. Biologický poločas v plazmě je přibližně 0,4 - 0,65 h; při anurii se prodlužuje na 7-10 hodin. Porucha funkce jater Při těžké poruše funkce jater je třeba denní dávku benzylpenicilinu snížit na 20-50 % při obvyklých dávkovacích intervalech (viz bod 4.2) 5.3 Předklinické údaje vztahujíci se k bezpečnosti Benzylpenicilin je antibiotikum s velmi nízkou toxicitou. LD50 u myší a potkanů je vyšší než 5000 mg/kg, což je možno považovat prakticky za netoxicitu. 12 /7

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek V přípravku nejsou obsaženy žádné pomocné látky. 6.2 Inkompatibility V infuzních roztocích je benzylpenicilin inkompatibilní s metaraminolem, thiopentalem, amobarbitalem, kyselinou askorbovou, promethazinem, oxytetracyklinem, tetracyklinem, vankomycinem, chloramfenikolem a sulfadiazinem. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě, doba a podmínky uchovávaní přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně nemá být doba delší než 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných podmínek. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem a vlhkostí. 6.5 Druh obalu a obsah balení Injekční lahvička z bezbarvého skla třídy III, chlorobutylová pryžová zátka, hliníkový kryt s bílým plastovým odtrhovacím víčkem (flip-off), krabička. Velikost balení: 1 lahvička á 1 MIU 1 lahvička á 5 MIU 10 lahviček á 1 MIU 10 lahviček á 5 MIU 50 lahviček á 1 MIU 50 lahviček á 5 MIU Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Přípravek se před podáním musí rozpustit. Draselná sůl benzylpenicilinu je dobře rozpustná už v malém objemu tekutiny (vody pro injekci, izotonickém roztoku chloridu sodného, 5% roztoku glukózy), která se přidává do lahvičky v množství přepočteném podle požadované koncentrace roztoku. K aplikaci megadávek se antibiotikum rozpustí v 50-250 ml vody pro injekci. Při přípravě roztoku je nutno se vyvarovat kontaktu roztoku benzylpenicilinu s kůží nebo sliznicí pro vysoké nebezpečí senzibilizace. Z tohoto důvodu se nesmí před aplikací vystřikovat nasátý vzduch z injekční stříkačky do vzduchu, ale vždy jen zpět do prázdné lahvičky. Roztok draselné soli benzylpenicilinu se aplikuje intravenózně, intramuskulárně se podává výjimečně. Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

13 /7

BB Pharma a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 - Lhotka, Česká republika 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Penicilin G draselná sůl BBP 1 MIU: 15/156/69-A/C Penicilin G draselná sůl BBP 5 MIU: 15/156/69-B/C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30. 9. 1969 Datum posledního prodloužení registrace: 24. 3. 2010 10. DATUM REVIZE TEXTU 18. 8. 2023

14 /7