Loperon 2 mg

sp. zn. sukls134496/2023 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU LOPERON 2 mg tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tobolka obsahuje 2 mg loperamid-hydrochloridu. Pomocná látka se známým účinkem: jedna tvrdá tobolka obsahuje 127 mg monohydrátu laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tvrdá tobolka. Popis přípravku:

tvrdé želatinové tobolky, vrchní část je tmavě zelená, spodní část je šedá, obsahující bílý až téměř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Léčivý přípravek Loperon je určen k symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu u dospělých, dospívajících a dětí od 6 let. U pacientů s ileostomií jej lze použít k redukci počtu stolic, objemu stolice a úpravě její hustoty. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Dospělí, děti od 6 let a dospívající od 12 let: Akutní průjem: Zahajovací dávka pro dospělé a dospívající jsou 2 tobolky (4 mg), pro děti 1 tobolka (2 mg). Následně se užívá 1 tobolka (2 mg) po každé neformované stolici. Chronický průjem: Zahajovací dávka pro dospělé a dospívající jsou 2 tobolky (4 mg) denně, pro děti 1 tobolka (2 mg) denně. Tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1 – 2 pevných stolic denně. To bývá obvykle docíleno udržovací dávkou 1 – 6 tobolek (2 mg – 12 mg) denně. Pacienti s ileostomií: Počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) denně pro dospělé a dospívající a jedna tobolka (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1-2 tuhých stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tobolek (2 – 12 mg) denně.

1/9

Maximální denní dávka pro dospělé při akutním i chronickém průjmu a u pacientů s ileostomií je 8 tobolek (16 mg). U dětí a dospívajících se tato dávka určuje v závislosti na tělesné hmotnosti (3 tobolky = 6 mg na 20 kg), nikdy však nesmí překročit 8 tobolek (16 mg) denně. Tělesná hmotnost dítěte v kilogramech (kg) od 20 kg od 27 kg od 34 kg od 40 kg od 47 kg od 54 kg

Nejvyšší počet tobolek Loperon za den nikdy více než 3 tobolky nikdy více než 4 tobolky nikdy více než 5 tobolek nikdy více než 6 tobolek nikdy více než 7 tobolek nikdy více než 8 tobolek

léčivého

přípravku

Pediatrická populace Loperon není určen pro děti do 6 let, pro děti mladší než 2 roky je kontraindikován (viz bod 4.3). Starší pacienti: U pacientů vyššího věku není třeba upravovat dávkování. Pacienti s poruchou funkce ledvin: U pacientů s poruchou renálních funkcí není třeba upravovat dávkování. Pacienti s poruchou funkce jater: Ačkoli nejsou k dispozici údaje o farmakokinetice loperamidu u pacientů s poruchami jaterních funkcí, je třeba u těchto pacientů přípravek LOPERON používat s opatrností vzhledem ke sníženému metabolismu prvního průchodu játry (viz bod 4.4). Způsob podání Tobolky se užívají nezávisle na jídle s přiměřeným množstvím tekutiny. 4.3 Kontraindikace • Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. • Loperamid je kontraindikován u dětí mladších než 2 roky. • Loperamid se nesmí použít jako primární terapie u následujících indikací: o Akutní dyzenterie, charakterizovaná krvavými průjmy a vysokou horečkou o Akutní ulcerózní kolitida o Bakteriální enterokolitida vyvolaná invazivními mikroby včetně salmonel, shigel a campylobacteru 2/9

o Pseudomembranózní kolitida vzniklá v souvislosti s léčbou antibiotiky se širokým spektrem. Loperamid se nesmí používat v situacích, kdy je třeba zamezit inhibici peristaltiky, vzhledem k možnému riziku závažných postižení (ileus, megakolon, toxické megakolon). Loperamid je třeba okamžitě vysadit, jakmile by se objevila zácpa, abdominální distenze nebo ileus. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Léčba průjmu loperamidem je pouze symptomatická. Vždy, když je možné určit základní etiologii, je třeba podle možnosti zahájit specifickou terapii. U pacientů s průjmy, zejména u dětí, se může vyvinout deplece vody a elektrolytů. V takových případech představuje nejdůležitější terapeutické opatření náhrada vody a elektrolytů. Pacienta je třeba upozornit, že nedostaví-li se při akutním průjmu zlepšení do 48 hodin, je třeba užívání přípravku LOPERON přerušit a pacient má vyhledat svého lékaře. U pacientů s AIDS je třeba terapii průjmu přípravkem LOPERON ukončit při prvních známkách abdominální distenze. Existují ojedinělé zprávy o vzniku obstipace se zvýšeným rizikem toxického megakolonu při léčbě loperamidem u pacientů s AIDS a infekční kolitidou virového a bakteriálního původu. Ačkoli nejsou k dispozici údaje o farmakokinetice loperamidu u pacientů s poruchami jaterních funkcí, je třeba u těchto pacientů přípravek LOPERON používat s opatrností vzhledem ke sníženému metabolismu prvního průchodu játry. U pacientů s poruchami jater je třeba při užívání tohoto přípravku opatrnost, protože se může vyvinout relativní předávkování s toxickým ovlivněním centrálního nervstva. LOPERON bez porady s lékařem je určen pouze ke krátkodobé léčbě. V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a QRS komplexu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti by neměli překročit doporučenou dávku a/nebo doporučenou délku léčby. Předávkování může odhalit přítomnost Brugadova syndromu. Přípravek LOPERON obsahuje monohydrát laktosy a sodík. Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Neklinická zjištění ukázala, že loperamid je substrát pro P-glykoprotein. Podávání loperamidu (v jednotlivé dávce 16 mg) současně s chinidinem anebo ritonavirem, které jsou inhibitory Pglykoproteinu (refluxní pumpy, vracející resorbovanou látku střevním epitelem zpátky do střevního lumen), vedlo ke dvojnásobnému až trojnásobnému zvýšení plazmatických 3/9

koncentrací loperamidu. Není znám klinický význam těchto farmakologických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při podávání loperamidu v doporučených dávkách. Současné podání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a Pglykoproteinu, vyvolalo trojnásobné až čtyřnásobné zvýšení koncentrace loperamidu v plazmě. V téže studii inhibitor CYP2C8 gemfibrozil zvýšil koncentraci loperamidu přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu zvýšila vrcholové koncentrace loperamidu v plazmě a třináctinásobně zvýšila celkovou expozici působení loperamidu obsaženému v plazmě. Toto zvýšení nebylo spojeno s ovlivněním CNS, jak bylo zjištěno psychomotorickými testy (např. subjective drowsiness a Digit Symbol Substitution test) Podání loperamidu (16 mg jednorázově) současně s inhibitorem CYP3A4 i P-glykoproteinu ketokonazolem pětinásobně zvýšilo koncentraci loperamidu v plazmě. Toto zvýšení neprovázely zesílené farmakodynamické účinky, jak bylo zjištěno pupilometrií. Současné léčení perorálním desmopresinem vedlo k trojnásobnému zvýšení koncentrace desmopresinu v plazmě, pravděpodobně pro zpomalení gatrointestinální motility. Dá se očekávat, že látky s podobnými farmakodynamickými účinky mohou potencovat účinek loperamidu a že léčiva zrychlující pasáž trávicím ústrojím mohou jeho účinek snížit. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Ačkoli nejsou žádné náznaky, že by loperamid vykazoval teratogenní nebo embryotoxické vlastnosti, před podáváním loperamidu v průběhu těhotenství mají být zváženy očekávané léčebné přínosy proti možným nebezpečím, zejména v prvním trimestru. Tento přípravek se nedoporučuje podávat v těhotenství. Těhotné nebo kojící ženy je tedy nutno poučit, aby se svým lékařem probraly vhodný způsob léčby. Kojení Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Užívání tohoto léku v období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Při léčbě příznaků průjmu loperamidem, se může objevit únava, ospalost a závratě. Proto je třeba opatrnosti při řízení motorových vozidel a při obsluze strojů. 4.8 Nežádoucí účinky Dospělí a dospívající ≥ 12 let Bezpečnost loperamidu byla sledována u 3076 dospělých a dospívajících ve věku ≥ 12 let, účastnících se 31 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamidem použitým k léčbě průjmu. Celkem 26 těchto studií bylo provedeno u pacientů s akutním průjmem (n = 2755) a 5 studií u pacientů s chronickým průjmem (n = 321). Nejčastěji (incidence ≥ 1 %) uváděné nežádoucí účinky (NÚ) v klinických studiích s loperamidem při léčbě akutního průjmu byly: obstipace (2,7 %), flatulence (1,7 %), bolesti hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %). Při léčbě chronického průjmu byly v klinických studiích

4/9

nejčastěji hlášené (tj. ≥ 1 % incidence) tyto NÚ: flatulence (2,8 %), obstipace (2,2 %), nauzea (1,2 %) a závratě (1,2 %). Tabulka 1 uvádí NÚ hlášené při užívání loperamidu jak v klinických studiích (u akutního i chronického průjmu), tak v postmarketingovém sledování. Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace: Velmi časté ( ≥1/10) Časté (≥1/100 až <1/10) Méně časté (≥1/1 000 až <1/100) Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné (<10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Tabulka 1 Nežádoucí účinky, které se vyskytly v klinických studiích u dospělých a dospívajících ve věku ≥ 12 let Indikace Třídy orgánových systémů Poruchy nervového systému Bolest hlavy Závrať Gastrointestinální poruchy Obstipace, nauzea, flatulence Bolest v břiše, abdominální diskomfort, sucho v ústech Bolest v nadbřišku, zvracení Dyspepsie Abdominální distenze Poruchy kůže a podkožní tkáně Vyrážka

Akutní průjem (N=2755)

Chronický průjem (N=321)

Časté Méně časté

Méně časté Časté

Časté

Časté

Méně časté

Méně časté

Méně časté Méně časté Vzácné Méně časté

Údaje o nežádoucích účincích hydrochloridu loperamidu získané po uvedení na trh Proces stanovení nežádoucích účinků hydrochloridu loperamidu po uvedení na trh nerozlišoval mezi indikacemi chronického a akutního průjmu ani nerozlišoval mezi dětmi a dospělými, a proto dále uvedené nežádoucí účinky představují sloučené indikace a populace subjektů. Nežádoucí účinky zjištěné po uvedení hydrochloridu loperamidu na trh jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a za využití pojmů databáze Medical Dictionary for Regulatory Activities (MedDRA) Preferred Term (PT): Poruchy imunitního systému: hypersenzitivní reakce, anafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku) a anafylaktoidní reakce. Poruchy nervového systému: ospalost, ztráta vědomí, stupor, snížená úroveň vědomí, hypertonie a abnormality v koordinaci pohybů.

5/9

Poruchy oka: mióza. Gastrointestinální poruchy: ileus (včetně paralytického ileu), megakolon (včetně toxického megakolon), akutní pankreatitida (frekvence: není známo) a glossodynie*. * pozorováno jen u tablet dispergovatelných v ústech Poruchy kůže a podkožní tkáně: bulózní erupce (včetně Stevensova-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a erythema multiforme), angioedém, kopřivka a svědění. Poruchy ledvin a močových cest: retence moči. Celkové poruchy a rekce v místě aplikace: únava. Pediatrická populace Bezpečnost loperamidu byla vyhodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se účastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných studií s podáváním hydrochloridu loperamidu k léčbě akutního průjmu. Celkový profil NÚ u těchto pacientů byl podobný jako v klinických studiích s podáváním tohoto přípravku dospělým a dospívajícím ve věku 12 let a starším než 12 let. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 4.9 Předávkování Příznaky Po předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného poruchou jaterních funkcí) se může vyvinout útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, somnolence, mióza, svalová hypertonie, respirační deprese), retence moči a ileus. Děti bývají vůči účinkům na CNS citlivější než dospělí. U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu, byly pozorovány srdeční příhody, jako je prodloužení QT intervalu a QRS komplexu, torsade de pointes, jiné závažné komorové arytmie, srdeční zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí. Předávkování může odhalit přítomnost Brugadova syndromu. Po vysazení byly pozorovány případy abstinenčního syndromu u jedinců, kteří zneužívali nebo nesprávně používali loperamid a nebo se úmyslně předávkovali příliš velkými dávkami loperamidu.

Terapie Objeví-li se příznaky předávkování, může se jako antidotum podat naloxon. Protože účinek loperamidu trvá déle než účinek naloxonu, (1 až 3 hodiny), může být nutné podat naloxon opakovaně. Proto je třeba pacienta pečlivě monitorovat po dobu 48 hodin, aby se odhalily případné příznaky deprese CNS.

6/9

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antidiarhoika, antipropulsiva ATC kód: A07 DA03. Mechanismus účinku Loperamid se váže na opioidní receptory ve stěně střevní. Následně inhibuje uvolňování acetylcholinu a prostaglandinů, čímž zklidňuje propulzní peristaltiku a prodlužuje dobu střevní pasáže. Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici. V randomizované dvojitě zaslepené klinické studii s 56 pacienty s akutním průjmem, kteří užívali loperamid, byl pozorován nástup antidiaroického účinku do jedné hodiny po podání jednorázové dávky 4 mg. Vzhledem k vysoké afinitě loperamidu ke stěně střevní a vysokému stupni biotransformace při prvním průchodu játry (first-pass metabolism) loperamid téměř neprostupuje do systémové cirkulace.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Loperamid se snadno vstřebává ze střeva, ale je téměř úplně vychytáván játry, kde je metabolizován, konjugován a vylučován žlučí. Distribuce Studie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy. Eliminace Eliminace probíhá převážně oxidativní N-demetylací, která je hlavní cestou odbourávání loperamidu. Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin s rozmezím 9-14 hodin. Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně stolicí. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Toxikologické studie loperamidu u psů v denních dávkách až do 5 mg/kg/den (30násobek nejvyšší denní dávky pro člověka „Maximum Human Use Level“ (MHUL)) a 40 mg/kg/den (240-násobek MHUL) po 12 měsíců a u laboratorních potkanů po18 měsíců neprokázaly jiný toxický účinek než snížení přírůstků hmotnosti a snížení přijímání potravy. „No Toxic Effect Levels“ (NTEL) činily v těchto studiích 1,25 mg/kg/den (8násobek MHUL) u psů a 10 mg/kg/den (60-násobek MHUL) u laboratorních potkanů. Výsledky prováděných studií in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický. Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích zaměřených na reprodukci u laboratorních potkanů byla ve velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den 240násobek MHUL) shledána narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.

7/9

Preklinické účinky byly pozorovány pouze v dávkách, které znamenaly značné navýšení nejvyšších dávek u člověka a jejich význam pro klinické použití je malý. Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG- human Ether– a-go-go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Obsah tobolky: monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát Tělo tobolky: černý oxid železitý (E 172), žlutý oxid železitý (E 172), oxid titaničitý (E 171), želatina, sodná sůl patentní modře V (E 131).

6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 5 let 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a obsah balení Obal: PP/Al nebo PVC/PVdC/Al bílý neprůhledný blistr, krabička Balení: 6, 8, 10 a 20 tvrdých tobolek Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI HEXAL AG, Industriestrasse 25, D-83607 Holzkirchen, Německo 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

8/9

49/177/02-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 17. 7. 2002 Datum posledního prodloužení registrace: 26. 7. 2017 10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU 10. 8. 2023

9/9