Dalacin c 300 mg
Souhrn údajů o přípravku (SPC) - odborný dokument pro zdravotníky
sp.zn. sukls416852/2025 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
DALACIN C 150 mg tvrdé tobolky DALACIN C 300 mg tvrdé tobolky 2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 150 mg nebo 300 mg klindamycinu (ve formě klindamycin-hydrochloridu). Pomocné látky se známým účinkem Dalacin 150 mg: 1 tvrdá tobolka obsahuje 199 mg laktosy. Dalacin 300 mg: 1 tvrdá tobolka obsahuje 241,2 mg laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.
LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka Popis přípravku Dalacin 150 mg – bílé tvrdé želatinové tobolky označené „Clin 150“ a „Pfizer“, obsahující bílý jemný prášek Dalacin 300 mg – bílé tvrdé želatinové tobolky označené „Clin 300“ a „Pfizer“, obsahující bílý jemný prášek 4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Dalacin je indikován pro léčbu následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na klindamycin (viz bod 5.1.): (a) Infekce horních cest dýchacích včetně tonzilitidy, faryngitidy, sinusitidy, otitis media a spály (b)
Infekce dolních cest dýchacích včetně bronchitidy, pneumonie, empyému a plicního abscesu.
(c)
Infekce kůže a měkkých tkání včetně akné, furunklů, celulitidy, impetiga, abscesů a infekce ran. Zdá se logické, že specifické kožní infekce a infekce měkkých tkání, jako erysipel a paronychium (panaricium) budou velmi dobře reagovat na léčbu klindamycinem.
(d)
Infekce kostí a kloubů včetně osteomyelitidy a septické artritidy.
(e)
Gynekologické infekce včetně endometritidy, celulitidy, infekce vaginálního pahýlu, tuboovariálního abscesu, salpingitidy a pánevních zánětů, pokud je klindamycin podáván v kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.
(f)
Intraabdominální infekce včetně peritonitidy a břišních abscesů, pokud je klindamycin podáván v kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.
1/11
(g)
Septikemie a endokarditida. Účinnost klindamycinu v léčbě vybraných případů endokarditidy byla doložena, jestliže testováním příslušných dosažitelných koncentrací in vitro bylo určeno, že je klindamycin baktericidní.
(h)
Dentální infekce jako je například periodontální absces a periodontitida.
(i)
Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS. U pacientů, kteří netolerují konvenční léčbu, byla prokázána účinnost klindamycinu v kombinaci s pyrimethaminem.
(j)
Pneumonie způsobená Pneumocystis jiroveci (dříve klasifikovaná jako Pneumocystis carinii) u pacientů s AIDS. U pacientů, kteří nesnášejí obvyklou terapii, nebo odpověď na tuto léčbu není u nich dostatečná, může být použit klindamycin v kombinaci s primachinem.
(k)
Malárie, včetně způsobené multirezistentním Plasmodium falciparum, v kombinaci s chininem. Babesióza v kombinaci s chininem.
(l)
Profylaxe endokarditidy u pacientů hypersenzitivních/alergických na penicilin(y).
Je nutné brát v úvahu oficiální místní doporučení pro použití antibakteriálních přípravků. 4.2
Dávkování a způsob podání
Dospělí a dospívající Tobolky klindamycin-hydrochloridu se užívají celé s potravou nebo zapíjejí plnou sklenicí vody (250 ml) a ne méně než 30 minut před ulehnutím, aby se zabránilo podráždění jícnu. Obvyklá dávka je 600 až 1800 mg/den rozdělená do 2, 3 nebo 4 stejných dávek. Děti Klindamycin-hydrochlorid ve formě tobolek lze použít pouze u dětí, které jsou schopné tobolky spolknout. Tobolky se užívají celé s potravou nebo zapíjejí plnou sklenicí vody (250 ml) a ne méně než 30 minut před ulehnutím, aby se zabránilo podráždění jícnu. Obvyklá dávka je 8-25 mg/kg/den ve 3 nebo 4 stejných dávkách. Starší pacienti Farmakokinetické studie klindamycinu neprokázaly po perorálním nebo intravenózním podání žádné klinicky významné rozdíly mezi mladými a staršími jedinci s normální funkcí jater a normální (v závislosti na věku) funkcí ledvin. U starších pacientů s normální funkcí jater a normální (v závislosti na věku) funkcí ledvin proto není zapotřebí upravovat dávku. (Viz bod 5.2). Porucha funkce ledvin U pacientů s renální nedostatečností není nutná úprava dávkování. Porucha funkce jater U pacientů s jaterní nedostatečností není nutná úprava dávkování. Dávkování v určitých indikacích (a) Léčba infekcí vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem: Viz výše uvedené obecně doporučené dávkování u dospělých a dětí,. Léčba musí trvat nejméně 10 dnů. 2/11
(b) Zánětlivá onemocnění pánevních orgánů - léčba při hospitalizaci Klindamycin- fosfát 900 mg (i.v.) každých 8 hodin denně v kombinaci s vhodným antibiotikem účinným proti gramnegativním aerobům podávaným i.v.; např. s gentamicinem v dávce 2,0 mg/kg a dále 1,5 mg/kg každých 8 hodin denně u pacientek s normální funkcí ledvin. Intravenózní terapie má trvat nejméně 4 dny a nejméně ještě 48 hodin poté, co se stav pacienta zlepší. Poté se pokračuje v perorálním podávání klindamycin-hydrochloridu v dávce 450-600 mg každých 6 hodin denně tak dlouho, aby celková doba léčby byla 10 až 14 dnů. (c) Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS Klindamycin- fosfát i.v.nebo klindamycin- hydrochlorid perorálně 600 až 1200 (2400) mg každých 6 hodin po dobu dvou týdnů. Dále následuje udržovací terapie nejméně 1200 mg/den (300 až 600 mg perorálně každých 6 hodin). Celkové trvání léčby je obvykle 8 až 10 týdnů. Pyrimethamin se podává v dávce 25 až 75 mg/den perorálně po dobu 8 až 10 týdnů. Při použití vyšších dávek pyrimethaminu je vhodné současně podávat kyselinu listovou v dávce 10 až 20 mg/den. (d) Pneumonie vyvolaná Pneumocystis jiroveci u pacientů s AIDS Klindamycin -fosfát i.v. v dávce 600 až 900 mg každých 6 hodin nebo 900 mg i.v. každých 8 hodin nebo klindamycin- hydrochlorid v dávce 300 až 450 mg každých 6 hodin (1200-1800 mg/den) po dobu 21 dnů společně s primachinem v dávce 15 až 30 mg perorálně jednou denně po dobu 21 dnů. (e) Akutní streptokoková tonzilitida/faryngitida Klindamycin-hydrochlorid - tobolky 300 mg perorálně, 2x denně po dobu 10 dnů. (f) Malárie, babesióza Nekomplikovaná malárie (P falciparum) Dospělí: Chinin-sulfát: 650 mg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Děti: Chinin-sulfát: 10 mg/kg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Závažná malárie Dospělí: Chinidin-glukonát: nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně v průběhu 1-2 hodin, poté 0,02 mg/kg/min kontinuální infuzí po dobu alespoň 24 hodin (v případě alternativního dávkovacího režimu si prosím přečtěte informaci v SPC přípravku obsahujícího chinidin). Jakmile je denzita parazita <1% a pacient může užívat perorální medikaci, ukončete léčbu perorálním chinidinem dávkou uvedenou výše a kombinovanou s klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Pokud pacient není schopen užívat perorální medikaci, podává se nasycovací dávka klindamycinu 10 mg /kg intravenózně a následně se podává 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout rychlému intravenóznímu podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše) přejděte hned, jakmile je pacient schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní. Děti: 3/11
Chinidin-glukonát: Stejné dávkování v mg/kg dosing a doporučení jako pro dospělé v kombinaci s klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Jestliže pacient není schopen užívat medikaci perorálně, podá se nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně, následovaná 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout rychlému intravenóznímu podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše) se přejde, jakmile je pacient schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní. Babesióza: 300-600 mg 4x denně souběžně s perorálním podáním 650 mg chininu, 7-10 dní. (g) Profylaxe endokarditidy u pacientů s hypersenzitivitou na penicilin Klindamycin-hydrochlorid - tobolky (perorální podání). Dospělí: 600 mg 1 hodinu před výkonem; děti: 20 mg/kg 1 hodinu před výkonem. Eventuálně, pokud je zapotřebí podat lék parenterálně: klindamycin-fosfát 600 mg i.v. 1 hodinu před výkonem. (h) Infekce kostí a kloubů 7,5 mg/kg každých 6 hodin (i) Profylaxe infekce při operacích na hlavě a krku 900 mg klindamycin-fosfátu rozpuštěné v 1000 ml fyziologického roztoku lze použít k výplachům operačního pole při ošetřování znečištěných ran na hlavě a krku před jejich sešitím. 4.3
Kontraindikace
Klindamycin je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na klindamycin nebo na linkomycin, případně na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U pacientů léčených klindamycinem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce, včetně závažných kožních reakcí jako jsou léková reakce s eosinofilií a systémovými příznaky (Drug reaction with eosinophilia and systemic symptoms - DRESS), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Jakmile se objeví hypersenzitivita nebo závažná kožní reakce, je třeba podávání klindamycinu přerušit a zahájit vhodnou léčbu. (viz body 4.3 Kontraindikace a 4.8 Nežádoucí účinky). Léčba antibakteriálními přípravky vyvolává změny normální mikrobiální flory tlustého střeva, což může vést k přerůstání bakterie Clostridioides difficile. To bylo hlášeno při používání téměř všech antibiotik, včetně klindamycinu. Clostridioides difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji průjmu vyvolaného Clostridioides difficile (CDAD - Clostridioides difficile associated diarrhea) a je primární příčinou „postantibiotické kolitidy“. Je důležité vzít tuto diagnózu v úvahu u pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakteriálních přípravků. CDAD může progredovat do kolitidy, včetně pseudomembranózní kolitidy (viz bod 4.8), v rozmezí mírné až život ohrožující kolitidy. Při podezření nebo potvrzení průjmu či kolitidy vyvolaných antibiotiky má být současná antibakteriální terapie, včetně klindamycinu, přerušena a okamžitě mají být zahájena příslušná léčebná opatření. Léky inhibující peristaltiku jsou v této situaci kontraindikovány. Vzhledem k tomu, že klindamycin neproniká dostatečně do mozkomíšního moku, není vhodný pro léčbu meningitidy. Podávání klindamycinu může vést k přerůstání necitlivými kmeny, zejména kvasinkami. 4/11
V případě prodloužení léčby je třeba provést testy funkce jater a ledvin. Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního selhání ledvin. U pacientů trpících již existující renální dysfunkci nebo souběžně užívají nefrotoxické léčivé přípravky je třeba zvážit monitorování funkce ledvin (viz bod 4.8). Vzhledem k riziku vzniku ezofagitidy a vředu jícnu je důležité zajistit dodržování pokynů k podávání (viz body 4.2 a 4.8). Přípravek DALACIN C obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Bylo prokázáno, že klindamycin má schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu a může potencovat účinek jiných neuromuskulárních blokátorů a tím potenciální riziko respirační deprese. U pacientů, kteří tento lék užívají, je proto třeba podávat klindamycin opatrně (př. myasthenia gravis). Klindamycin je metabolizován především enzymem CYP3A4 a v menší míře pak CYP3A5. Proto mohou inhibitory CYP3A4 a CYP3A5 snižovat clearance klindamycinu a induktory těchto izoenzymů mohou clearance klindamycinu zvyšovat (viz bod 5.2). V přítomnosti silného induktoru CYP3A4 rifampicinu, sledujte možný pokles účinnosti. Antagonisté vitaminu K U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin, acenokumarol a fluindion) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/NR) a/nebo případy krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny koagulační testy. 4.6
Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro matku. Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u lidí. Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovaly koncentrace v plodové vodě přibližně 30% koncentrace v krvi matky. V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího trimestru spojeno se zvýšeným výskytem kongenitálních anomálií. Neexistují žádné srovnatelné a kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru. Klindamycin má být v těhotenství používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné. Kojení V lidském mateřském mléce byl zaznamenán výskyt klindamycinu v malém množství, v rozsahu od < 0,5 až 3,8 g/ml. Klindamycin může ovlivnit gastrointestinální flóru kojence a způsobit průjem, kvasinkovou infekci nebo vzácně přítomnost krve ve stolici nebo může eventuálně způsobit vyrážku. Pokud je nutná perorální nebo intravenózní léčba kojící matky klindamycinem, není to důvod k přerušení kojení, ale je vhodné zvážit alternativní léčbu. Pokud je léčba kojící matky klindamycinem nezbytná, je nutné sledovat stav dítěte zejména s ohledem na možný rozvoj průjmu. 5/11
4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Účinky klindamycinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny. 4.8
Nežádoucí účinky
Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky spojené s lékem (MedDRA termíny) z databáze hlášené s četností odpovídající kategoriím časté (>1/100 až < 1/10), méně časté (>1/1000 až < 1/100), vzácné 1/10 000 až 1/1000 a s četností není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka nežádoucích účinků Třída orgánového systému podle MedDRA Infekce a infestace
Časté ≥ 1/100 až < 1/10
Pseudomembranózní kolitida ⃰
Kolitida vyvolaná Clostridioides difficile⃰, vaginální
Poruchy krve a lymfatického systému
Eosinofilie
infekce ⃰ Agranulocytóza ⃰, neutropenie ⃰, trombocytopenie ⃰leukopenie ⃰
Méně časté ≥ 1/1 000 až <1/100
Vzácné ≥ 1/10 000 až <1/1 000
Poruchy imunitního systému
Anafylaktický šok ⃰, anafylaktoidní reakce ⃰, anafylaktické reakce ⃰, hypersenzitivita
Poruchy nervového systému Gastrointestinální poruchy
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Dysgeuzie
Průjem
Vřed jícnu ⃰ , ≠, ezofagitida ⃰ , ≠
Bolest břicha, nauzea, zvracení
Poruchy jater a žlučových cest Poruchy ledvin a močových cest
Žloutenka ⃰ Akutní poškození ledvin#
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Makulopapulózní vyrážka
Vyšetření
Abnormality jaterních testů
Kopřivka
multiformní erytém, pruritus
Toxická epidermální nekrolýza (TEN)⃰, Stevens-Johnsonův syndrom (SJS)⃰,, léková reakce s eosinofilií a systémovými příznaky (Drug reaction with eosinophilia and systemic symptoms - DRESS)⃰, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) ⃰, angioedém ⃰, exfoliativní dermatitida ⃰, bulózní dermatitida ⃰, kožní vaskulitida*, morbiliformní vyrážka ⃰ , symetrický léky navozený intertriginózní a flexurální exantém*
* Kategorie CIOMS III: velmi časté 1/10 ( 10%); časté 1/100 až 1/10 ( 1% a < 10%); méně časté 1/1000 až 1/100 ( 0,1% a < 1%); Vzácné 1/10 000 až 1/1000 ( 0,01% a < 0,1%); velmi vzácné 1/10 000 (< 0,01%)
*Nežádoucí účinky identifikované po uvedení přípravku na trh. # viz bod 4.4 ≠ možný výskyt ezofagitidy a vředu jícnu, zvláště pokud je přípravek užíván vleže a/nebo s malým množstvím vody 6/11
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře sukl.gov.cz/nezadouciucinky případně na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 49/48 100 00 Praha 10 e-mail: farmakovigilance@sukl.gov.cz 4.9
Předávkování
Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou. Při předávkování klindamycinem není indikována specifická léčba, terapie je symptomatická. 5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, linkosamidy ATC kód: J01FF01 Mechanismus účinku Klindamycin je linkosamidové antibiotikum, které inhibuje syntézu bakteriálních proteinů. Váže se na podjednotku ribozomu 50S a ovlivňuje jak sestavování ribozomů, tak i proces translace. Přestože klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění na antibakteriálně účinný klindamycin. Při obvyklých dávkách vykazuje klindamycin bakteriostatickou aktivitu in vitro. Vztah PK/PD Účinnost závisí na časovém období, po které hladina látky překračuje minimální inhibiční koncentraci (MIC) daného patogenu (%T/MIC). Rezistence K rezistenci ke klindamycinu nejčastěji dochází v důsledku mutací na vazebném místě rRNA pro antibiotikum nebo v důsledku metylace specifických nukleotidů ve 23S RNA ribozomální podjednotky 50S. Tyto změny mohou určovat zkříženou rezistenci na makrolidy a streptograminy B (fenotyp MLSB) in vitro. Výjimečně k rezistenci dochází v důsledku změn na ribozomálních proteinech. Rezistence ke klindamycinu může být v bakteriálních izolátech rezistentních na makrolidy indukována makrolidy. Indukovanou rezistenci lze prokázat diskovou difuzní metodou (D-testem) nebo bujónovou diluční metodou Méně časté mechanismy rezistence zahrnují modifikaci antibiotika a aktivní eflux. Mezi klindamycinem a linkomycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stejně jako u mnohých jiných antibiotik se incidence rezistence liší podle druhu bakterií a geografické oblasti. U stafylokokových izolátů rezistentních k meticilinu a u pneumokokových izolátů rezistentních k penicilinu je incidence rezistence ke klindamycinu vyšší než u organismů citlivých k těmto látkám. 7/11
Klinická účinnost proti specifickým patogenům Běžně citlivé druhy: Aerobní bakterie Grampozitivní bakterie Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu) Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu) Streptococcus pyogenes Streptococcus dysgalactiae Gramnegativní bakterie Chlamydia trachomatis Anaerobní bakterie Grampozitivní bakterie Actinomyces spp. Clostridium spp. (vyjma Clostridioides difficile) Eggerthella (Eubacterium) spp. Peptostreptococcus spp. Propionibacterium acnes Gramnegativní bakterie Bacteroides spp. Fusobacterium spp. Gardnerella vaginalis Prevotella spp. Houby Pneumocystis jirovecii Prvoci Toxoplasma gondii Plasmodium falciparum Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém: Aerobní grampozitivní bakterie: Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu) Koaguláza-negativní stafylokoky Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu) Streptococcus agalactiae Anaerobní bakterie Bacteroides fragilis Vrozeně rezistentní organismy Aerobní grampozitivní bakterie: Enterococcus spp. Listeria monocytogenes Aerobní gramnegativní bakterie: Enterobacteriales (Enterobacteriaceae) Haemophilus influenzae Neisseria spp. Klebsiella spp. Moraxella catarrhalis Pseudomonas aeruginosa Anaerobní grampozitivní bakterie: Clostridioides difficile Jiné mikrooganismy Mycoplasma pneumoniae Ureaplasma urealyticum Hraniční hodnoty (breakpointy) 8/11
Hraniční hodnoty minimálních inhibičních koncentrací (MIC) byly stanoveny Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) pro klindamycin a jsou uvedeny zde: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx Prevalence získané rezistence se může u jednotlivých druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto je žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Podle potřeby je třeba vyhledat odbornou pomoc, pokud je lokální prevalence rezistence taková, že použití klindamycinu je přinejmenším u některých typů infekcí sporné. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu. 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Studie sérových hladin po perorálním podání 150 mg klindamycin-hydrochloridu 24 zdravým dospělým dobrovolníkům ukázaly, že klindamycin je rychle vstřebáván po perorálním podání. Průměrných maximálních sérových koncentrací ve výši 2,5 g/ml bylo dosaženo za 45 minut. Po třech hodinách hladiny v séru klesají na 1,5 g/ml a po 6 hodinách na 0,7 g/ml. Perorálně podaný klindamycin se rychle a téměř úplně (90%) vstřebává a současné požití jídla znatelně nemění sérové koncentrace. Hladiny v séru byly od osoby k osobě a od dávky k dávce jednotné a předvídatelné. Studie sérových hladin po opakovaném podávání klindamycin-hydrochloridu po dobu až 14 dní neprokázaly žádnou akumulaci léku nebo změnu jeho metabolizmu. Sérový poločas klindamycinu je lehce zvýšen u pacientů s významným snížením funkce ledvin. Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou. Koncentrace klindamycinu v séru se zvyšovaly lineárně se zvyšující se dávkou. Sérové hladiny překračovaly MIC (minimální inhibiční koncentraci) pro většinu indikovaných mikrobů po dobu nejméně 6 hodin po podání běžně doporučovaných dávek. Klindamycin snadno proniká do většiny tělních tekutin a tkání (včetně kostí). Studie in vitro na lidských jaterních a střevních mikrozomech naznačují, že klindamycin je oxidován především enzymem CYP3A4 s malým příspěvkem CYP3A5 za vzniku klindamycin-sulfoxidu a vedlejšího metabolitu N-desmethylklindamycinu. Studie in vitro ukazují, že klindamycin neinhibuje enzymy CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2E1 nebo CYP2D6 a pouze středně silně inhibuje CYP3A4. Proto jsou klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně podávanými léky metabolizovanými těmito CYP enzymy nepravděpodobné. Prostupuje placentou do fetálního oběhu a je vylučován do mateřského mléka. Vysoké koncentrace je dosaženo ve žluči. Ke kumulaci dochází v leukocytech a makrofázích. Průměrný biologický poločas je 2,4 hod. Biologický poločas může být prodloužen u nedonošenců a pacientů s vážným hepatorenálním poškozením. Přibližně 10% bioaktivní látky se vyloučí močí a 3,6% stolicí; zbytek se vylučuje v podobě biologicky neaktivních metabolitů. Dávky až do 2 g denně po dobu 14 dní byly dobře tolerovány zdravými dobrovolníky, pouze incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků stoupala se zvyšující se dávkou. V mozkomíšním moku nebylo dosaženo signifikantních koncentrací, a to ani při meningitidě. Farmakokinetické studie u starších dobrovolníků (61-79 let) a mladých dospělých (18-39 let) ukázaly, že věk samotný nemá vliv na farmakokinetiku klindamycinu (clearence, eliminační poločas, distribuční objem, plocha pod křivkou sérové koncentrace) po i.v. podání klindamycin-fosfátu. Po perorálním podání klindamycin-hydrochloridu se eliminační poločas zvyšuje přibližně na 4,0 hod (rozmezí 3,4-5,1 hod) u starších osob ve srovnání s 3,2 hod (rozmezí 2,1-4,2 hod) u mladších. Rozsah absorpce však není rozdílný u obou věkových skupin a u starších osob s normální funkcí jater a normální funkcí ledvin (v závislosti na věku) není zapotřebí upravovat dávku léku. Obézní pediatričtí pacienti ve věku od 2 do méně než 18 let a obézní dospělí ve věku 18 až 20 let Analýza farmakokinetických údajů u obézních pediatrických pacientů ve věku od 2 do méně než 18 let a obézních dospělých ve věku od 18 do 20 let prokázala, že clearance a distribuční objem klindamycinu normalizované na celkovou tělesnou hmotnost jsou srovnatelné bez ohledu na obezitu a u těchto pacientů není třeba zvláštní úprava dávkování. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Karcinogenita 9/11
Dlouhodobé studie na zvířatech ke zhodnocení karcinogenního potenciálu klindamycinu nebyly provedeny. Mutagenita Byly provedeny testy na genotoxicitu zahrnující „mikronukleus-test“ u potkanů a Ames Salmonella reverzní test. Oba testy byly negativní. Poškození fertility Studie fertility u potkanů léčených perorálně dávkou až do 300 mg/kg/den (průměrně 1,1x vyšší než nejvyšší doporučená dávka dospělým pacientům vypočtená v mg/m2) neodhalila žádné účinky na fertilitu a schopnost reprodukce. V embryofetálních vývojových studiích u potkanů po perorálním podání a v embryofetálních vývojových studiích u potkanů a králíků po subkutánním podání nebyla pozorována vývojová toxicita kromě dávek toxických pro matku. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1
Seznam pomocných látek
Dalacin 150 mg - kukuřičný škrob, monohydrát laktosy, mastek, magnesium-stearát, oxid titaničitý, želatina Dalacin 300 mg - kukuřičný škrob, monohydrát laktosy, mastek, magnesium-stearát, oxid titaničitý, želatina. 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
5 let 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 6.5
Druh obalu a velikost balení
PVC/Al blistr, krabička Velikost balení: 16 a 100 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Pfizer spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika 10/11
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
DALACIN C 150 mg: 15/166/72-A/C DALACIN C 300 mg: 15/166/72-B/C 9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 16. 5.1972 Datum posledního prodloužení registrace: 29. 8.2012 10.
DATUM REVIZE TEXTU
19. 1. 2026
11/11